Ještěrkovití

Ještěrkovití
ještěrka zelená (Lacerta viridis)
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Podkmen	obratlovci (Vertebrata)
Třída	plazi (Reptilia)
Podtřída	Lepidosauria
Řád	šupinatí (Squamata)
Podřád	ještěři (Sauria)
Čeleď	ještěrkovití (Lacertidae) Gray, 1825
Podčeledi
ještěrky (Lacertinae) veleještěrky (Gallotiinaee)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ještěrkovití (Lacertidae) jsou čeledí malých až středně velkých, štíhlých ještěrů s lámavým ocasem. V Česku žijí čtyři druhy, ještěrka obecná, ještěrka zelená, ještěrka živorodá, ještěrka zední.

Charakteristika

Ještěrkovití mají ještěrovité tělo, dva páry dobře vyvinutých, pětiprstých končetin a dlouhý lámavý ocas. Hřbetní a břišní část těla pokrývají šupiny stejné velikosti, pod hrdlem je vytvořený límec z šupin, které jsou rovnoměrně uložené. Jazyk je plochý a rozeklaný, zuby jsou k čelisti napojeny z boku (pleurodontní zuby).

Jsou aktivní převážně ve dne, dobře běhají po zemi, některé druhy dokáží šplhat. Bývají vejcorodí, vajíčka s kožovitou skořápkou kladou do děr v zemi. Živí se hlavně hmyzem, výjimku tvoří meroles lopatonosý (Meroles anchietae), který pojídá semena.

Rozšíření

Je známo přes 230 recentních (současných) druhů ještěrkovitých, většina je drobných, do 9 cm délky těla, avšak ještěrka perlová může být dlouhá až 90 cm a vážit až půl kilogramu. Žijí v Evropě, Asii i Africe, v Česku pět druhů (ještěrka obecná, ještěrka zelená, ještěrka živorodá,ještěrka zední a ještěrka travní).

Rody

V podčeledi veleještěrky jsou zařazeny dva rody, veleješterka (Gallotia) a paještěrka (Psammodromus). V podčeledi ještěrky je pak rodů 30, mají-li české jméno, rodovým jménem bývá nejčastěji ještěrka, dále paještěrka.

Galerie (výběr druhů)

• 
  Ještěrka obecná (výskyt v Česku)
• 
  Ještěrka zední (výskyt v Česku)
• 
  Ještěrka zelená (výskyt v Česku)
• 
  Ještěrka živorodá (výskyt v Česku)
• 
  Ještěrka perlová (největší druh na území Evropy)
• 
  Ještěrka pityuská (Ibiza, Formentera)
• 
  Ještěrka turecká (Turecko, Rhodos, Ikaria)

Literatura

• GAISLER, Jiří. Zoologie obratlovců. 1. vyd. Praha: Academia, 1983. 536 s. 
• Gerardo A Cordero, Anastasiia Maliuk, Xenia Schlindwein, Ingmar Werneburg & Oleksandr Yaryhin (2020). Phylogenetic patterns and ontogenetic origins of limb length variation in ecologically diverse lacertine lizards. Biological Journal of the Linnean Society, blaa183. doi: https://doi.org/10.1093/biolinnean/blaa183

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu ještěrkovití na Wikimedia Commons
• Taxon Lacertidae ve Wikidruzích

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Autoritní data	NKC: ph135639 GND: 4151151-7 LCCN: sh85073810 NLI: 987007550886505171