Jensenobotrya lossowiana

Jensenobotrya lossowiana
Jensenobotrya lossowiana
Stupeň ohrožení podle IUCN
zranitelný[1]
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	hvozdíkotvaré (Caryophyllales)
Čeleď	kosmatcovité (Aizoaceae)
Rod	Jensenobotrya A. G. J. Herre, 1951
Binomické jméno
Jensenobotrya lossowiana A. G. J. Herre, 1951
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jensenobotrya lossowiana je nizoučká sukulentní rostlina, jediný druh rodu Jensenobotrya. Díky tomu, že roste pouze na jediném místě, na špatně přístupných pískovcových skalách v  mořské zátoce Spencer Bay v jižní Namibii na západním pobřeží Afriky, byla objeven až roku 1951. Na území výskytu, do oblasti diamantonosných písků, je jednak vstup zakázán a dále s ohledem na vysoké písečné duny blízké Namibské pouště tam v okolí nejsou žádné komunikace. Místo v nadmořské výšce 15 až 200 m je přístupné pouze lodí.^[2][3][4]

Ekologie

Rostliny na kamenitých stanovištích rostou v neplodné písčité půdě mezi kameny, mnohdy je svými dlouhými kořeny zakotvená ve skalních štěrbinách a visí z nich až metr dlouhými, ztlustlými větvemi. Na tomto území je déšť ojedinělým přírodním jevem (prší jen v zimě a průměrně 15 až 20 mm za rok) a rostliny získávají vláhu hlavně kořeny z vysrážené rosy stékající po skalách a listy z pravidelných nočních mlh přicházejících od Atlantského oceánu omývajícího pobřeží studeným Benguelským proudem.

Ve volné přírodě se dožívají odhadem asi 100 a více let, v kultuře je jejich životnost podstatně kratší a patří k vzácným rostlinám.^[2][3][4]

Popis

Tato vytrvalá, stálezelená rostlina je nízký, poléhavý nebo převislý keř s vláknitými kořeny vytvářející husté koberce až 1 m². Staré větve jsou křehké, mají hnědou až černou, odlupující se a podélně popraskanou kůru, jsou holé a mohou být až 7 cm tlusté. Mladší odbočky o průměru okolo 0,5 cm jsou hnědé a hustě porostlé vstřícnými, oválnými a silně masitými listy, které vzhledem připomínají hrozny vína. Slabě kýlnaté listy, dlouhé do 1,5 cm, jsou hladké a bývají šedozelené, narůžovělé, načervenalé nebo purpurově zelené. Mladé větvičky nesou druhou až třetí řadu vztyčených odboček s listy, které způsobují zahuštění celé rostliny a tím dokonalé zužitkování vzdušné vlhkosti.

Kolovité, oboupohlavné květy bez listenů vyrůstají na vztyčených, 1 cm dlouhých stopkách z konců větviček a mívají až 2,5 cm v průměru. Kališních lístků je pět, bývají asi 5 mm dlouhé, načervenalé a mají tupé konce a okraje průsvitné. Korunní lístky jsou bílé nebo narůžovělé, bývá jich 40 až 60, jsou 10 × 2 mm velké a rostou ve dvou kruzích. Mnoho (170 až 250) bílých, 3 mm dlouhých plodných tyčinek roste v květu rozptýleně a mají žluté prašníky. Plochý nebo mírně vypuklý semeník nese ve středu květu mezi tyčinkami pět blizen. Po okraji květu jsou umístěny nektaria. Rostliny řídce vykvétají v průběhu celého roku, nejvíce ale na jaře.

Plody jsou nálevkovité, pětidílné tobolky asi 1 cm velké. Ve zralosti se působením vlhkosti otvírají pěti chlopněmi a vypadávají z nich červenohnědá, oválná semena asi 1 mm velká. Rostlina se mimo semeny snadno množí řízky vysazenými do písku.^{[2][3][4][5][6]}

Ohrožení

Rostliny jsou na svém stanovišti poměrně dobře chráněny, z jedné strany oceánem a z druhé písečnými přesypy. Na tomto pustém, odlehlém a těžko dostupném místě se nevyskytují ani zvířata, která by je mohla poškodit a celá rostlinná populace se zdá být stabilní. Z důvodu rozšíření pouze na jediném místě je však Jensenobotrya lossowiana považována Mezinárodním svazem ochrany přírody (IUCN) za ohrožený druh.^[7]

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jensenobotrya lossowiana na Wikimedia Commons
• Taxon Jensenobotrya lossowiana ve Wikidruzích
• Kvetoucí Jensenobotrya lossowiana