| Jimmy Pedro James Pedro James Pedro Jr. | |
|---|---|
| Rodné jméno | James A. Pedro |
| Datum narození | 30. října 1970 (53 let) |
| Místo narození | Danvers, Massachusetts USA USA |
| Stát | Spojené státy americké |
| Přezdívka | „Jimmy“ |
| Rodina | Jim Pedro (otec) |
| Sportovní informace | |
| Klub / Dojo | Brownova univerzita (uni. klub) New York AC (klub, vrch.) Pedro's Judo Club (klub.) |
| Trenéři | Jim Pedro (osob.) Mike Swain (repr. OH96) Bob Berland (repr. OH04) |
| Kategorie | lehká váha |
| Úchop | levý |
| Oblíbená technika | seoi-nage, sode-curikomi-goši, osaekomi-waza, kansecu-waza, sukui-nage, uči-mata |
| Účast na LOH | 1992, 1996, 2000, 2004 |
| Údaje v infoboxu aktuální k roku 2019 | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
 Judo na LOH
| ||
| bronz | LOH 1996 | lehká váha |
| bronz | LOH 2004 | lehká váha |
| Mistrovství světa v judu | ||
| zlato | MS 1999 | lehká váha |
| bronz | MS 1991 | pololehká váha |
| bronz | MS 1995 | lehká váha |
James A. Pedro (* 30. října 1970) je bývalý americký zápasník – judista a grappler, bronzový olympijský medailista z roku 1996 a 2004.
Sportovní kariéra
Vyrůstal v Lawrence v Massachusetts, kde začal s judem v útlém dětství pod vedením svého otce Jima. Protože judo není součástí tělovýchovy na amerických středních školách, věnoval se aktivně i americkému tradičnímu (školnímu) zápasu. Na Brownově univerzitě byl kapitánem zápasnického týmu. V americké mužské judistické reprezentaci se pohyboval od roku 1988 v pololehké váze do 65 kg. V roce 1992 se kvalifikoval na olympijské hry v Barceloně, kde prohrál ve třetím kole na body (juko) s Japoncem Kendži Marujamou.
V závěru roku 1993 utrpěl zranění krční páteře ve finále korejského turnaje s Rusem Sergejem Kosmyninem a vynechal začátek sezony 1994. Po návratu přestoupil do vyšší lehké váhy do 73 kg. V roce 1996 se kvalifikoval na domácí olympijské hry v Atlantě. Ve třetím kole prohrál na ippon technikou seoi-nage s Mongolem Boldbátarem. V opravném pavouku se probojoval do souboje o třetí místo proti Brazilci Sebastianu Pereirovi. Začátkem druhé minuty chyboval v nástupu do techniky a po kontrachvatu Perreiry prohrával na yuko. Minutu a půl před koncem mu však vyšla kombinace tai-otoši+uči-mata, kterou ukončil zápas před časovým limitem na ippon a získal bronzovou olympijskou medaili.
V roce 1997 ho trápily natažené vazy v koleni, kvůli kterým vynechal mistrovství světa v Paříži. O dva roky později v Birminghamu se stal teprve druhým americkým mužským mistrem světa v judu. Na olympijské hry v Sydney odjížděl s ambicemi na zisk zlaté olympijské medaile, ale protaktizoval hned úvodní zápas s Jihokorejcem Čchö Jong-sinem na tresty (šida). Přes opravným pavouk se, ale probojoval do souboje o třetí místo proti Anatoliji Larjukovovi z Běloruska. Souboj o medaili nezvládl a po půl minutě se nechal hodit technikou kata-guruma na ippon. Obsadil dělené 5. místo. Frustrovaný neúspěch se rozhodl ve sportovní kariéře dále nepokračovat a pomáhat otci v budování nového judistického tréninkového centra (později známý jako TEAM Force) na předměstí Bostonu ve Wakefieldu.[1]
V roce 2004 se připravil na americkou olympijskou kvalifikaci a vybojoval čtvrtou účast na olympijských hrách v Athénách. Do Athén přijel výborně připraven. Ve druhém kole byl však nad jeho síly v životní formě bojující Jihokorejec I Won-hui, kterému podlehl minutu před koncem na ippon technikou seoi-nage. V opravném pavouku se probojoval do souboje o třetí místo proti Francouzi Danieli Fernandesovi. Zpočátku vyrovnaný zápas rozhodl v jeho druhé polovině, kdy nízkou volnostylařskou uči-matou dostal Francouze za wazari na zem a následně dopracoval v boji na zemi do submise držením. Získal bronzovou olympijskou medaili.
Po skončení sportovní kariéry převzal vedení americké judistické reprezentace. Jako manažer přivedl k zisku dvou zlatých olympijských medailí Kaylu Harissonovou. K jeho dalším úspěšným svěřencům patří Travis Stevens nebo Nick Delpopolo.
Výsledky
| Turnaj | 1988 | 1989 | 1990 | 1991 | 1992 | 1993 | 1994 | 1995 | 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | |
| pololehká váha | lehká váha | ||||||||||||||||
| Olympijské hry | — | úč. | 3. | 5. | 3. | ||||||||||||
| Mistrovství světa | — | 3. | 5. | 3. | — | 1. | — | — | |||||||||
| Panamerické hry | 3. | 1. | 1. | — | |||||||||||||
| Panamerické mistrovství | 2.[2] | 3. | 1. | — | — | 1. | 1. | — | — | — | — | — | 1. | ||||
| MS juniorů | 3. | ||||||||||||||||
Olympijské hry
| Rok | Kategorie | 1/64 | 1/32 | 1/16 | čtvrtf. | semif. | finále | o bronz | opravy | opravy | opravy | opravy | ||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| LOH 1992 | pololehká váha | výhra - 1:10/tos W. Kaiser |
výhra - 1:05/tos Au Wun-jiu |
prohra - yuk/STA K. Marujama |
— | — | — | — | — | — | — | — | ||
| LOH 1996 | lehká váha | volný los | výhra - 2:03/son D. Kingston |
prohra - 3:22/son Ch. Boldbátarem |
— | — | — | výhra - 3:38/uma S. Pereira |
výhra - 1:59/son M. Schmidt |
výhra - yuk/son V. Dgebuadze |
výhra - 1:48/jg S. Alquati |
— | ||
| LOH 2000 | lehká váha | volný los | prohra - yuk/shi Čchö J.-sin |
— | — | — | — | prohra - 0:31/kgu A. Larjukov |
výhra - 0:51/ysg M. Almeida |
výhra - 3:17/(wip) K. Nakamura |
výhra - 3:04/kke S. Alquati |
výhra - 3:50/son S. Sadykov
| ||
| LOH 2004 | lehká váha | výhra - 3:55/keg S. Sadykov |
výhra - 4:16/ysg R. Lucenti |
prohra - 3:37/son I Won-hui |
— | — | — | výhra - 3:16/ysg D. Fernandes |
výhra - 4:27/keg J. Neto |
výhra - waz/shi H. Bilodid |
výhra - 5:43/shi A. Larjukov |
— |
Odkazy
Reference
- ↑ Archivovaná kopie. www.nytimes.com [online]. [cit. 2015-05-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-05-27.
- ↑ startoval v superlehké váze
Související články
Externí odkazy
- Jimmy Pedro v databázi Olympedia (anglicky)
- Výsledky a novinky Jimmy Pedra na Judoinside.com
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Jimmy_Pedro |
