 Kabombovité | |
|---|---|
 Štítenka Schreberova (Brasenia schreberi) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | nižší dvouděložné (Magnoliopsida) |
| Řád | leknínotvaré (Nymphaeales) |
| Čeleď | kabombovité (Cabombaceae) Rich. ex A.Rich., 1822 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kabombovité (Cabombaceae) je čeleď nižších dvouděložných rostlin z řádu leknínotvaré (Nymphaeales). Jsou to vodní, kořenující byliny s ponořenými nebo plovoucími listy a trojčetnými květy. Čeleď zahrnuje 2 rody a 6 druhů. Je rozšířena v tropech i mírném pásu na všech kontinentech s výjimkou Evropy. Některé druhy se pěstují jako akvarijní rostliny.
Popis
Zástupci čeledi kabombovité jsou vytrvalé sladkovodní byliny s adventivními kořeny. Rod štítenka má pouze plovoucí, střídavé listy se štítnatou čepelí. U rodu kabomba jsou ponořené listy vstřícné s dlanitě a vidličnatě členěnou čepelí, zatímco plovoucí listy jsou štítnaté a střídavé. V pletivech stonku chybějí pravé cévy a jsou přítomny pouze cévice. Podvodní stonky kabomby jsou větvené a mohou dorůst délky až 3 metry. Květy jsou bílé, žluté, fialové nebo temně purpurové, jednotlivé, úžlabní, oboupohlavné, nejčastěji trojčetné nebo výjimečně (kabomba vodní) dvojčetné. Otevírají se nad hladinou. Kalich a koruna jsou podobně zbarvené, s volnými lístky. Tyčinek je 3 až 6 (kabomba) nebo 18 a více (štítenka). Gyneceum je apokarpní, tvořené 1 až 18 svrchními, volnými plodolisty. Každý pestíček obsahuje 1 až 5 vajíček. Plodem je měchýřek, u rodu štítenka nažka.[1][2][3][4]
-
Listy štítenky Schreberovy (Brasenia schreberi) -
Kabomba vodní (Cabomba aquatica)
.jpg)
Rozšíření
Čeleď kabombovité zahrnuje 2 rody a celkem 6 druhů. Čtyři druhy rodu kabomba (Cabomba) se vyskytují v tropické Americe, druh Cabomba caroliniana je rozšířen v jihovýchodních oblastech Severní Ameriky a na jihu Jižní Ameriky. Některé druhy zdomácněly v Asii, Austrálii i v Evropě. Rod štítenka (Brasenia) zahrnuje jediný druh s rozsáhlým areálem rozšíření, zahrnujícím Afriku, Asii, východní Austrálii a Severní a tropickou Ameriku. Zástupci čeledi rostou ve sladkovodních nádržích, jezerech a pomalu tekoucích řekách. Rod štítenka roste v kyselejších vodách, zatímco kabomba spíše v zásaditějších.[1][2][3]
Ekologické interakce
Květy kabomb jsou opylovány hmyzem (zejména mouchami rodu Notaphila), zatímco květy štítenky jsou větrosprašné. U obou rodů je samoopylení zabráněno protogynií, blizny dozrávají dříve než prašníky. O způsobech šíření semen není nic známo.[1]
Při teplotách nižších než 18 °C přechází štítenka do dormantního stádia v podobě přezimovacího pupenu, který klesá ke dnu. Zástupci rodu kabomba přečkávají nepříznivé podmínky prostřednictvím vytrvalého oddenku, při poklesu hladiny vytvářejí pouze několik listů a mohou po nějaký limitovaný čas růst i jako terestrické rostliny. Při teplotách pod 20 °C kabomby sice přežívají, avšak nerostou.[1][4]
Taxonomie
Čeleď Cabombaceae byla v klasické taxonomii stejně jako v současném systému APG III řazena do řádu leknínotvaré (Nymphaeales). Výjimkou je Tachtadžjan, který ji řadil do samostatného řádu Hydropeltidales. V systémech APG I a APG II byla čeleď Cabombaceae vřazena do leknínovitých (Nymphaeaceae).[3]
Zástupci
Význam
Kabomby jsou velmi dekorativní a jsou pěstovány jako akvarijní rostliny. Jsou však poměrně jemné a křehké a hodí se pouze do nádrží bez šneků a s nepříliš velkým množstvím ryb. Nejčastěji se pěstuje C. caroliniana, řidčeji i C. australis a C. piauhyensis. Štítenka Schreberova je krátkověká rostlina, pěstovaná jako vodní okrasná rostlina v jezírkách či bazénech. Tenké výhonky štítenky jsou v Asii používány jako zelenina a krmivo pro vodní ptactvo.[1][4]
Přehled rodů
Reference
- ↑ a b c d e SMITH, Nantan et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton: Princeton University Press, 2003. ISBN 0691116946. (anglicky)
- ↑ a b FU, Dezhi; WIERSEMA, John H. Flora of China: Cabombaceae [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c WIERSEMA, John H. Flora of North America: Cabombaceae [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c RATAJ, Karel; HOREMAN, Thomas J. Aquarium plants: their identification, cultivation and ecology.. New Jersey: .F.H. Publications, 1977. Dostupné online. ISBN 0-87666-455-9.
- ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
- ↑ Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu kabombovité na Wikimedia Commons
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Kabombovité |
