Karel Maxmilián hrabě z Thurn-Valsássiny (německy Karl Maximilian, Graf von Thurn und Valsassina, 15. října 1643 – 8. června 1716) byl česko-rakouský šlechtic z původně italského rodu Thurnů. Po rodičích vlastnil statky na Vysočině a dosáhl vysokých postů v Čechách a na Moravě, nakonec zastával hodnosti u císařského dvora. Byl rytířem Řádu zlatého rouna.
Životopis
Narodil se jako nejmladší syn Jana Matyáše z Thurn-Valsássiny a jeho druhé manželky Maxmiliány z Lichtenštejna, dcery knížete Gundakara z Lichtenštejna.
Ačkoli patřil k méně významné linii rodu Thurnů, díky spříznění s knížecím rodu Lichtenštejnů a maršálem Louisem Raduitem de Souches dosáhl vysokých úřadů v Českém království, na Moravě a nakonec i u vídeňského dvora. V roce 1685 byl jmenován říšským dvorským radou a v letech 1686–1693 byl místokancléřem Českého království se sídlem ve Vídni, mezitím se stal císařským komořím a tajným radou. Kvůli intrikám mocnějších rodin (Černínové z Chudenic) musel v roce 1693 odejít z Vídně a později byl nejvyšším komorníkem a nejvyšším zemským sudím na Moravě.
V letech 1701–1704 byl moravským zemským hejtmanem, jeho působení na Moravě ale není nijak významné, neboť spíše stále usiloval o návrat ke dvoru. To se mu nakonec podařilo a v letech 1704–1711 byl jmenován nejvyšším hofmistrem císařovny Eleonory. Po smrti Josefa I. musel sice tento post uvolnit, ale v roce 1712 obdržel Řád zlatého rouna.
Majetkové a rodinné poměry
Na Jihlavsku vlastnil nevelké statky Želetava, Bítovánky a Krasonice se sídelním zámkem v Krasonicích[1], v roce 1687 koupil dům ve Vídni na Himmelpfortgasse.[2] Poblíž Krasonic na vrchu Humberk nechal v roce 1664 postavit z vděčnosti za vyléčení oční choroby poutní kapli Narození Panny Marie. V roce 1691 se stal spoludědicem zemřelé hraběnky Zuzany z Ditrichštejna, která čtyřem dědicům odkázala panství Malenovice, domy v Uherském Hradišti, v Olomouci a vinice na Hodonínsku. Společné vlastnictví čtyř dědiců, kteří nebyli v příbuzenském vztahu, však nebylo udržitelné a proto bylo již v následujícím roce prodáno za 80 000 zlatých.[3] Později podporoval dominikánský klášter ve Znojmě, kde pobýval po dobu výkonu svých státních úřadů na Moravě. Ve znojemském kostele Nalezení sv. Kříže je také pohřben.[4]
Jeho dědicové prodali panství v roce 1720.
Rodina
Jeho manželkou byla Anna Dorothea de Souches (1653–1724), dcera císařské polního maršála a hrdiny obrany Brna proti Švédům hraběte Jeana-Louise Raduita de Souches. Manželé měli třináct dětí, šest z nich však zemřelo v dětství. Dospělosti se dožili:
- Johana Kateřina (* 19. prosince 1681) ⚭ 1720 hrabě Jan Kryštof Jindřich z Oedtu († 4. února 1750), majitel zámku Götzendorf
- Marie Rozálie (1694 – 22. prosince 1769) ⚭ Jan Baptista František Antonín z Edlingu a Haidenschaftu († 20. prosince 1744)[5]
- Marie Isabela, dvorní dáma
- Jan Matyáš (1681–1746)[6][7] probošt u sv. Kříže ve Vratislavi, kanovník olomoucké kapituly[8] a sběratel
- František Maria (1675–1749) ⚭ 1708 hraběnka Viktorie Isabela Černínová z Chudenic (1680–1736)
- František Oldřich (1691 – 30. května 1741), císařský generál, komorník
- Antonín Maria (1679 – 17. listopadu 1749), zastával funkce u dvora ⚭ 1712 Marie Anna svobodná paní Kozová z Hradiště († 14. září 1749)[9]
Reference
- ↑ Zámek Krasonice. www.krasonice.cz [online]. [cit. 2017-01-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-14.
- ↑ SMÍŠEK, Rostislav: Císařský dvůr a dvorská kariéra Ditrichštejnů a Schwarzenbergů za vlády Leopolda I.; České Budějovice, 2009 s. 533 ISBN 978-80-7394-165-9
- ↑ POKLUDA, Zdeněk: Hrad Malenovice; Zlín, 2014 ISBN 978-80-87130-30-8
- ↑ Znojmo; Brno, 2006 ISBN 80-902504-5-9
- ↑ podle jiných zdrojů též hrabě Georg Christoph von Proslaw
- ↑ Friedrich Wilhelm von Sommersberg, Historischer und genealogischer Schauplatz des Teutschen Reichs in gegenwärtigem Zustande, S. 727
- ↑ 1728 Titulární biskupové bělehradští a smederevští vermutlich Verwechselung mit Anton Vgl.: Stephen Jakob Neher, Kirchliche Geographie und Statistik, Band 2, S. 513
- ↑ https://www.muni.cz/en/research/publications/911655
- ↑ Dcera svobodného pána Leopolda Antonína Kozy z Hradiště a Marie Františky Salmsko-Neuburské
Literatura
- ZETKOVÁ, Martina: Náhrobky kaple Mrtvých v kostele Nalezení Svatého Kříže ve Znojmě (bakalářská práce); Univerzita Palackého, Olomouc, 2014 dostupné online
Externí odkazy
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Karel_Maxmilián_Thurn-Valsássina |
