Klub Za starou Prahu

Klub Za starou Prahu
Sídlo Klubu Za starou Prahu v Mostecké ulici
Právní forma	spolek
Založeno	28. 1. 1900
Předseda	Richard Biegel
Adresa	Praha 1 - Malá Strana, Mostecká 56/1
IČO	00443531
Další informace
Web	http://www.zastarouprahu.cz/
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klub Za starou Prahu je občanské sdružení, které se od svého vzniku v roce 1900 věnuje ochraně památek v Praze.

Klub sleduje zejména případy, kdy jsou stavebními zásahy v Praze hrubě ohrožovány památky nebo městské panoráma a sleduje kauzy, kdy se investor snaží prosadit svůj záměr, který je v rozporu s odbornými památkovými posudky. V této činnosti mu pomáhá vysoká odbornost řady jeho členů. Klub vydává dvakrát ročně věstník Za starou Prahu. Každoročně udílí cenu za novou stavbu v historickém prostředí.

V jeho čele stojí Domácí rada, složená převážně z historiků umění, architektů a urbanistů, například Josef Štulc a Jan Bárta. Předsedou je od června 2021 Richard Biegel, místopředsedové jsou Rostislav Švácha a Kateřina Bečková.^[1]

Kauzy

Ukázka některých z významných kauz, ve kterých se Klub Za starou Prahu angažoval:

• historické domy na severní straně Staroměstského náměstí – záchrana jen bývalého kláštera paulánů
• Podskalské nábřeží pod Emauzy – zachování panoramatu realizací nižších budov dle návrhu Bohumila Hypšmana (dnes ministerstva zdravotnictví a práce a sociálních věcí)^[2]
• Kampa a malostranské nábřeží – nerealizace nábřežní komunikace a zastavění Kampy reprezentativními budovami (návrh A. Balšánka) nebo budovou Národní galerie (Josef Gočár)
• Dientzenhoferův pavilon ve stejnojmenných sadech – zbourán v souvislosti s výstavbou Jiráskova mostu
• dostavba katedrály svatého Víta – klub požadoval oddělení novostavby od historické části, což odpovídá dnes již překonanému památkářskému přístupu^[3]
• silnice přes Petřín nebo malostranský tunel – vyřešeno Strahovským a Letenským tunelem dle návrhu člena klubu A. Kubíčka
• Braunerův dům s kavárnou Union na nároží Národní a Na Perštýně – zbourán a nahrazen novostavbou Albatrosu (dnes banka)
• Podpovrchová tramvaj – ohrožující památky, vyřešeno ve prospěch pražského metra
• Nádraží Těšnov – zbořeno
• Vinohradská tržnice – zachováno
• Palác Myslbek – omezený úspěch v částečném členění monobloku směrem do Ovocného trhu
• hotel Four Seasons – zachování sousedních historických budov
• bývalý kostel sv. Michala – nerealizována přestavba na ryze komerční prostor
• Ringhofferova továrna na Smíchově – demolice (zachování jen části fasády), součást OC Nový Smíchov
• Josefská kasárna na náměstí Republiky – demolice (kromě průčelí – další případ fasádismu) kvůli stavbě obchodního domu Palladium
• Libeňský most – zamýšlená radikální přestavba a rozšíření mostu
• Dům U Turků (Václavské nám. čp. 1061) – zbořeno
• usedlost Cibulka – dlouhodobě chátrající památka, mimo jiné návrh na vyvlastnění

Historie Klubu

Klub byl založen 28. ledna 1900, v době soustředěného náporu na využití parcel historického centra města (pražská asanace). Od roku 1910 začal klub vydávat vlastní časopis. Brzy klub inspiroval svou činností vznik poboček v řadě dalších českých měst. První pobočka vznikla v roce 1910 v Pelhřimově,^[4] druhá v roce 1922 v Kutné Hoře.^[5] Klub v útlumu přečkal druhou světovou válku a obhájil svoji samostatnost v období komunismu. Od roku 1989 se klub soustředí především na ochranu památek před záměry stavebních podnikatelů v oblasti komerčních staveb.^[6]

Členy, předsedy a místopředsedy klubu byla řada významných osobností. Kromě níže uvedených předsedů patřili k hlavním představitelům klubu například architekti Pavel Janák, Rudolf Kříženecký, Antonín Engel, Josef Chochol, Eduard Hnilička a historici a historici umění Jaroslav Goll, František Ruth, V. V. Štech nebo Dobroslav Líbal. S klubem byli spojeni i malíři Karel Klusáček, Jan Konůpek, Zdenka Braunerová nebo Jan Zrzavý, který byl krátce i klubovním sekretářem.^[6]

Seznam předsedů

• Alfred Slavík (1900–1901)
• Bohumil Štěrba (1902–1903)
• Jan Koula (1904–1908)
• Luboš Jeřábek (1909–1918)
• Eustach Mölzer (1919)
• Eduard Schwarzer (1920)
• Bohumil Hübschmann (1921)
• Zdeněk Wirth (1922)
• Vojtěch Birnbaum (1923)
• Eduard Schwarzer (1924–1925)
• Karel Guth (1926)
• Jan Almer (1927)
• Vojtěch Birnbaum (1928–1929)
• Jan Almer (1930)
• Cyril Merhout (1931)
• Jan Almer (1932)
• Jan Emler (1933)
• Jan Almer (1934)
• Karel Guth (1935–1936)
• Jan Almer (1937)
• Alois Kubíček (1938)
• Jan Almer (1939)
• Rudolf Hlubinka (1940)
• Jan Almer (1941–1945)
• Emanuel Poche (1946–1950)
• Ludvík Prisching (1951–1953)
• Jan Mannsbarth (1954–1955)
• Alois Kubíček (1956–1962)
• Bohumír Kozák (1963–1976)
• Karel Krejčí (1977–1979)
• Emanuel Hruška (1980–1988)
• Oldřich Hora (1989–1991)
• Josef Hyzler (1992–1999)^[7]
• Kateřina Bečková (2000–2021)^[8]
• Richard Biegel (od r. 2021)

Odkazy

Reference

Literatura

• Sto let Klubu Za starou Prahu 1900-2000. Jubilejní sborník. Praha: Klub Za starou Prahu, Schola ludus - pragensia, 2000. 279 s. ISBN 80-902505-0-5. 

Externí odkazy

• Oficiální stránky
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Klub Za starou Prahu
• Poslední pokus o záchranu Staré kolkovny, někdejšího domu krále Václava IV., jehož osud má býti rozhodnut ve schůzi Sboru obecních starších král. hl. města Prahy dne 7. března 1904. Praha: Klub Za starou Prahu, 1905. Dostupné online. 

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Autoritní data	Biblio: 77c8db9c-9db2-4f22-a6b8-1f77e0b7efb6 NKC: kn20010710513 ISNI: 0000 0000 9591 7989 LCCN: no2002047918 VIAF: 141534720 WorldCat Identities: lccn-no2002047918