 Konipas bílý | |
|---|---|
 Samec ve svatebním šatě | |
_-_Spiekeroog,_Nationalpark_nieders%C3%A4chsisches_Wattenmeer_(3).jpg) Samice ve svatebním šatě | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | pěvci (Passeriformes) |
| Čeleď | konipasovití (Motacillidae) |
| Rod | konipas (Motacilla) |
| Binomické jméno | |
| Motacilla alba Linnaeus, 1758 | |
 Rozšíření jednotlivých poddruhů konipase bílého | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Konipas bílý (Motacilla alba), lidově třasořitka, je malý druh zpěvného ptáka z čeledi konipasovitých (Motacillidae).
Popis
.jpg)
Velikosti štíhlého vrabce (délka těla 16,5–19 cm), s dlouhým úzkým ocasem, kterým neustále pohupuje nahoru a dolů. Samec ve svatebním šatě má černé temeno a šíji, ostře oddělenou od popelavě šedého pláštíku, bílé čelo a velkou černou náprsenku na hrudi. Křídla jsou černá s bílými křídelními páskami a bílými lemy ramenních letek, ocas černý s bílými okraji. Samice je podobná, ale má neostrý přechod mezi černou na temeni a šedou na pláštíku. V prostém šatě mají obě pohlaví bílou až nažloutlou bradu a hrdlo a černý pruh na hrudi. Mladý pták je svrchu šedavě hnědý a má hnědošedou náprsenku.[2][3]
Rozšíření
Druh s palearktickým typem rozšíření. Areál v Evropě sahá od Pyrenejského poloostrova po Ural a od severní Skandinávie až po Sicílii, Řecko a Krétu. V Asii obývá celou Sibiř až po Čukotku a Japonsko, severně zasahuje přibližně k 75. rovnoběžce a jižně po Írán, Himálaj a jihovýchodní Čínu. Dále obývá také Island a severní Afriku.[4] Převážně tažný pták se zimovišti v Africe jižně od rovníku a v jižní Asii východně po Filipíny.[3] Hnízdí hlavně v otevřené obhospodařované krajině blízko vody, ale běžně i na vesnicích, ve městech a v severních částech areálu v řídkých lesích.[2]
Výskyt v Česku
V Česku hnízdí na celém území, hlavně v nižších polohách, ale i vysoko v horách. V posledních desetiletích na jeho území dochází k poklesu stavů; v letech 1985–89 byla celková početnost odhadnuta na 100 000–200 000 párů, v období let 2001–03 na 90 000–180 000 párů.[3]
Potrava
Živí se hlavně drobným hmyzem, nejčastěji dvoukřídlými, síťokřídlými, chrostíky, vážkami a rovnokřídlými, příležitostně i dalšími bezobratlými, jako měkkýši, pavouky, chvostoskoky, blešivci aj. V zimě občas požírá také semena a bobule. Potravu sbírá při chůzi i v letu nejčastěji u vody.[3]
Hnízdění
Hnízdí jednotlivě, monogamně, vzácně se objevuje i polygynie. Hnízdiště vybírá samec, který se na něm objevuje o 1–2 týdny dříve než samice. Hnízdo je v přírodních i umělých výklencích a polodutinách. Stavebním materiálem je nejčastěji mech, stébla trav, listy, větvičky a kořínky, výstelku tvoří jemná rostlinná vlákna a zpravidla i srst, žíně či peří. Hnízdí 2×, vzácně 3× ročně od dubna do července. Snůška čítá 4–6 (3–7) našedlých, namodralých, zřídka žlutohnědých, hustě drobně tmavě skvrnitých vajec o rozměrech 20,05 × 15,08 mm. Snášena jsou v denních intervalech, sezení začíná většinou po snesení posledního vejce. Inkubace trvá 12–13 dnů, sedí oba ptáci. Mláďata jsou krmena oběma rodiči a hnízdo opouštějí asi po 13 dnech, další 4–7 dnů jsou pak krmena mimo hnízdo. Z 242 československých hnízd byla mláďata vyvedena ze 176 (73 %) a ke zničení hnízda došlo v 66 případech (27 %). Nejčastějšími příčinami ztrát byla predace (15), opuštění (11) a zatopení či zasypání (6). Pohlavně dospívají v 1. roce života. Nejvyšší známý věk v ČR je 12 let a 10 měsíců.[3]
Heraldika
Konipas bílý je jedním z národních symbolů Lotyšska.[5]
Ocenění
- Česká společnost ornitologická – Pták roku 1999
Reference
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
- ↑ a b SVENSSON, Lars, a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. 2. vyd. Plzeň: Ševčík, 2012. ISBN 978-80-7291-224-7.
- ↑ a b c d e HUDEC, Karel, a kol. Fauna ČR. Ptáci 3. Praha: Academia, 2005. ISBN 80-200-1113-7.
- ↑ CEPÁK, Jaroslav, a kol. Atlas migrace ptáků České a Slovenské republiky. Praha: Aventinum, 2008. ISBN 978-80-86858-87-6.
- ↑ Národní symboly Lotyšska
Literatura
- ŠŤASTNÝ, Karel; DRCHAL, Karel. Naši pěvci. Praha: SZN, 1984, 174 S.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu konipas bílý na Wikimedia Commons - BioLib.cz – Motacilla alba (konipas bílý) [online]. BioLib.cz. Dostupné online.
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Konipas_bílý |
