 Racek chechtavý | |
|---|---|
 Racek chechtavý ve svatebním šatu | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neoghathae) |
| Řád | dlouhokřídlí (Charadriiformes) |
| Čeleď | rackovití (Laridae) |
| Rod | racek (Chroicocephalus) |
| Binomické jméno | |
| Chroicocephalus ridibundus Linné, 1766 | |
 Rozšíření racka chechtavého
hnízdiště
celoroční výskyt
migrace
zimoviště
zatoulanci (závislost na sezóně nejasná)
| |
| Synonyma | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Racek chechtavý (Chroicocephalus ridibundus) je nejběžnější evropský zástupce čeledi rackovitých. Je typickým obyvatelem mořských i vnitrozemských pobřeží v západní, severní, střední i jižní Evropě a na velkém území Asie.
Popis
.jpg)
Racek chechtavý patří se svou délkou 35–38 cm a hmotností kolem 260–350 g mezi malé druhy racků. Má štíhlou postavu, oranžové až červené nohy, bílé břicho, ocas a hrdlo, křídla svrchu světle šedá, s převážně černými konci, v zimě i bílou hlavu s minimálně jednou černou skvrnou za okem. V létě je pro něj typické čokoládově hnědé opeření na hlavě, které pomalu s příchodem zimy mizí. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně. Mladí ptáci mají hnědá křídla, tmavý ocas a v létě méně viditelné hnědé opeření na hlavě.
Hlas
Racek chechtavý patří k opravdu hlasitým dlouhokřídlým ptákům. Jeho hlas se nicméně chechtání příliš nepodobá. Nejčastěji u něj můžeme zaslechnout chraptivé „krrrjéé“, „kik“ nebo „kikikik“, kterým se ozývá při hledání potravy.
Výskyt
Racek chechtavý hnízdí v mírném pásu Evropy a Asie od Velké Británie po Kamčatku. Ve 20. století rozšířil svůj areál k západu – zahnízdil na Islandu (1911), v Grónsku (1969) a v roce 1977 v Kanadě, kde nyní hnízdí na atlantském pobřeží západně po Québec. Populace jsou zčásti stálé, část ptáků táhne přezimovat na jih na atlantské pobřeží Evropy a do oblasti Středozemního moře, asijské populace na severním pobřeží Tichého oceánu. Méně početně zimují v Africe severně rovníku. Vzácně, ale pravidelně zimuje v oblasti Karibského moře, zatoulaní ptáci byli zjištěni až v severní Austrálii, jižní Africe a na Havajských ostrovech.[2]
Ohrožení a početnost v Česku
Již v dávné minulosti byl racek chechtavý na území Česka početně hnízdícím druhem, především v jižních Čechách (na jediném rybníce bylo ročně uloveno na 3.000 mladých ptáků). Po polovině 19. století se jeho početnost snížila, takže bylo dokonce zakázáno sbírat jeho vejce.[3]
Od první poloviny 20. století se začala početnost racků chechtavých na českém území rapidně zvyšovat, nejvíce párů (200–350 tisíc) hnízdilo v 70. letech. Tento trend však v 80. letech skončil a od té doby počty hnízdících párů v Česku klesají až na 50–100 tisíc hnízdících párů v letech 2001–2003. Druh je tedy hodnocen pro Česko jako silně ubývající a je zařazen do kategorie zranitelných druhů. Největší kolonie v Česku se nachází na střední nádrži vodního díla Nové Mlýny na jižní Moravě.[4]
Počet racků chechtavých se do 80. let 20. století zvyšoval na území celé Evropy, zřejmě díky stále menší početnosti dravců a jejich přizpůsobivosti lidské společnosti. Poté však došlo na mnoha místech areálu k výraznému poklesu – mimo České republiky např. v Dánsku (zde o 50 %), Švédsku, Finsku a Lotyšsku. Důvody tohoto poklesu nejsou známy.[5]
V roce 2008 byl Českou společností ornitologickou vyhlášen ptákem roku.
Hnízdění
Hnízdí mnohdy i ve velkých koloniích v močálech nebo v rákosí. Hnízdo, které je umístěno na zemi, je tvořeno z rostlinného materiálu mezi řídkou vegetací nebo na trsu trávy. Samice do něj mezi dubnem a červnem klade obvykle 3 špinavě bílá až nazelenalá vejce, na kterých sedí 20–24 dní. Hnízdní péče trvá 35–42 dnů a mláďata dosahují pohlavní dospělosti po dvou letech života.
Potrava
Racek chechtavý se živí podobnou potravou jako ostatní racci. V létě vyhledává drobné bezobratlé (žížaly, hmyz), občas i části rostlin, v zimě pak především odpadky, ale nepohrdne ani potravou, kterou mu u pobřeží nabízejí lidé.
Galerie
-
Racek chechtavý -
Racek chechtavý -
Racek chechtavý -
Racek chechtavý -
Vajíčka racka chechtavého -
Racek chechtavý -
Racek chechtavý -
Racek chechtavý
_3.jpg)
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Black-headed Gull na anglické Wikipedii a Lachmöwe na německé Wikipedii.
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2023.1. Dostupné online. [cit. 2024-02-26].
- ↑ OLSEN, K. M. O.; LARSSON, H. Gulls of North America, Europe and Asia. Princeton & Oxford: Princeton University Press, 2003. ISBN 0-691-11327-0.
- ↑ FRIČ, Antonín. Obratlovci země české. Praha: [s.n.], 1872.
- ↑ ŠŤASTNÝ, K.; BEJČEK, V.; HUDEC. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001–2003. Praha: Aventinum, 2006. ISBN 80-86858-19-7.
- ↑ HELDBJERG, H. The recent decline in the population of Blackheaded Gulls Larus ridibundus in Denmark and its plausible causes. Dansk Orn. Foren. Tidsskr.. 2001, roč. 95, s. 19–27. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
Literatura
- Tomasz Skawiński, Bartosz Borczyk & Lucyna Hałupka (2020). Postnatal ossification sequences in Acrocephalus scirpaceus and Chroicocephalus ridibundus (Aves: Neognathae): The precocial–altricial spectrum and evolution of compound bones in birds. Journal of Anatomy. doi: https://doi.org/10.1111/joa.13303
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu racek chechtavý na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo racek chechtavý ve Wikislovníku- Galerie racek chechtavý na Wikimedia Commons
- Hlas pro tento den
- http://www.biolib.cz/cz/taxon/id8693/
- http://www.naturfoto.cz/racek-chechtavy-fotografie-27.html
- https://web.archive.org/web/20130725133917/http://www.birdlife.cz/wpimages/video/ptak_roku_2008.pdf
- http://www.casopis.ochranaprirody.cz/clanky/racek-chechtavy.html Archivováno 8. 4. 2014 na Wayback Machine.
- Červený seznam Archivováno 29. 8. 2008 na Wayback Machine.
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Racek_chechtavý |
