Kosmatcovník jedlý

Kosmatcovník jedlý
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	hvozdíkotvaré (Caryophyllales)
Čeleď	kosmatcovité (Aizoaceae)
Rod	kosmatcovník (Carpobrotus)
Binomické jméno
Carpobrotus edulis Kensit; 1927
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kosmatcovník jedlý (Carpobrotus edulis), jinak známý také jako hottentotský fík, je druh sukulentní trvalky náležící do čeledi kosmatcovité (Aizoaceae).

Synonyma

• Mesembryanthemum edule L.
• Carpobrotus edulis (L.) L. Bolus
• Carprobrotus acinaciformis (L.) L. Bolus
• Mesembryanthenun acinaciforme L. (nomen nudum)^[1]

Popis

Rostlina tvoří rozsáhlé, plošné, husté, až 0,2 m vysoké porosty.

Lodyha může být až 3 m dlouhá, v uzlinách se tvoří nové kořeny.

Listy jsou 6–13 mm dlouhé, 1–1,5 cm široké, na vrcholu tupé, dužnaté, voskové, trojboké, lehce prohnuté dovnitř, zelené či nažloutlé, stářím červenají. Na lodyze rostou vzpřímeně, vstřícně uspořádané.

Samostatné, 4–10 cm široké, na 1–5 cm dlouhých stopkách rostoucí květy se otevírají pouze za dne. Formují se na koncích hlavních i postranních výhonů. Tyčinky jsou uspořádány do 6 až 7 řad, v každém květu jich je 400 až 600, uprostřed je hvězdicovitý pestík. Medníky jsou srostlé v prstenec obklopující pestík. Kalich je podlouhlý, žlutozelený, 4–6četný. Korunní lístky (50–150 na jeden květ) jsou 3–4 cm dlouhé, mají v závislosti na stáří květu bílou, bledě žlutou, růžovou nebo jemně fialovou barvu. Dle místa růstu a počasí kvete v rozmezí od března do října.

Plodem je neopadavá, dužnatá tobolka, která je ve zralém stádiu kožovitá, žlutooranžová a vrásčitá. Dužnina je rosolovitá, lepkavá, aromatická. V jednom plodu může být obsaženo až tisíc tmavě hnědých, 1,5 mm dlouhých, obvejčitých semínek.^{[2][3][4][5][6][7]}

Poddruhy

• Carpobrotus edulis subsp. edulis - "pravý"
• Carpobrotus edulis subsp. parviflorus - v JAR ^[8]
• Carpobrotus edulis var. rubescens - v Irsku ^[4]

Ekologie

Druh roste na písčitých až kamenitých substrátech slunných a teplých přímořských oblastí.^[2]

Rostlina je v místech přirozeného výskytu významnou součástí jídelníčku mnoha zdejších živočichů. Květy jsou opylovány řadou hmyzích zástupců, např. včelou medonosnou, bázlivcem druhu Diabrotica undecimpunctata, ohniváčkem druhu Lycaena salustius nebo Augochlorella pomoniella. Pylem se vyživují zástupci rodu savenka, Typhlodromus a další roztoči. Dužnaté listy jsou potravou suchozemských želv, ovoce a květy samotné požírají např. paviáni, antilopy či dikobrazi.^[9][10][5]

Rozšíření

Původem je rostlina z Jihoafrické republiky.^[4] Druh je planě rozšířen v pobřežních oblastech jižní Austrálie, Nového Zélandu, Filipín, Jižní Ameriky (Brazílie, Argentina, Chile, Uruguay), Mexika, západního pobřeží USA, v některých pobřežních oblastech Evropy (Francie, Itálie, Portugalsko, Španělsko, Řecko, Spojené království, Irsko, Německo, Belgie, Chorvatsko, Turecko), Blízkého východu (Turecko, Izrael,..) severní Afriky (Tunisko, Alžír,..) a jižní Afriky (Lesotho, Jihoafrická republika, Madagaskar, Tanzanie,..).^[11]

Galerie

• 
  růžová forma květu
• 
  žlutá forma květu
• 
  bílá forma květu
• 
  listy
• 
  přirozený porost kosmatcovníku jedlého
• 
  porost kosmatcovníku jedlého na pobřeží
• 
  kosmatcovník jedlý v květináči
• 
  Strdimil dvoupruhý sající květový nektar kosmatcovníku jedlého

Význam

Rostliny jako takové bývají často vysazovány v teplých oblastech jako prevence proti erozi písčitých půd, nebo jako jejich povrchové zpevnění. Kobercovité porosty kosmatcovníku jedlého jsou během kvetení velmi dekorativní, navíc jsou do značné míry odolné proti ohni, čehož je využíváno jako přírodní, protipožární bariéry.^[2][5]

Ve své domovině byl kosmatcovník jedlý odpradávna považován za všestranně využitelnou rostlinu, a to jak plodovou, tak léčivou.^[12]

V listech je obsaženo množství tříslovin (v suchých listech 19,4 %, v suchých lodyhách 14,2 %). V léčitelství jsou listy doporučovány při různých kožních či zažívacích problémech, bolestech a infekcích.^[2]

Zralé plody mají svěží, sladko-slano-kyselou chuť a příjemnou vůni, hodí se na sušení, nakládání, přípravu džemů, omáček, kompotů, chutney, sirupů, apod. Požití většího množství ovoce má projímavé účinky.^[10][6]

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kosmatcovník jedlý na Wikimedia Commons
• Taxon Carpobrotus edulis ve Wikidruzích