| Kostel svatého Fabiána a Šebestiána | |
|---|---|
 Kostel svatého Fabiána a Šebestiána | |
| Místo | |
| Stát | Česko Česko |
| Obec | Praha |
| Čtvrť | Liboc |
| Souřadnice | 50°5′13,38″ s. š., 14°19′44,05″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | Česká církevní provincie |
| Diecéze | Arcidiecéze pražská |
| Vikariát | Druhý pražský vikariát |
| Farnost | Římskokatolická farnost u kostela sv. Fabiána a Šebestiána Praha-Liboc |
| Status | Kostel |
| Zasvěcení | Fabián a svatý Šebestián |
| Datum posvěcení | 20. října 1844 |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | Románský, empír |
| Typ stavby | kostel |
| Výstavba | původní kostel snad 992, dnešní podoba z roku 1842 |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | kámen, zdivo |
| Další informace | |
| Ulice | Libocká |
| Kód památky | 40513/1-1505 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Římskokatolický kostel svatého Fabiána a Šebestiána v Praze-Liboci se nachází v ulici Libocká. Původně byl románský, nově je vystaven klasicistně v letech 1842-1844.
Historie
Vesnice Liboc (villa Lubocz) byla spolu s jinými darována klášteru benediktinů v Břevnově již v zakládací listině z roku 993[1]; listina je však falzem ze 12. století, odráží tedy situaci té doby. Analogicky k dalším vsím tohoto kláštera je tedy pravděpodobně, že kostel byl postaven v době románské. Dosvědčily to četné archeologické nálezy raně středověkého osídlení z blízkosti kostela a z klášterního dvora[2]. Také zasvěcení kostela sv. Fabiánovi a sv. Šebestiánovi je pro období od konce 11. do 1. poloviny 13. století typické.
Podle nespolehlivých zpráv Václava Hájka z Libočan měl být kostel založen již roku 992 knížetem Boleslavem II. na místě, kde pohanský pán Hradoboj z Ruzyně nechal zabít kněze a misionáře Prostivoje. Následujícího roku měla být celá ves Liboc i s kamenným kostelem předána břevnovskému klášteru.
Roku 1421 pražská obec Liboc břevnovskému klášteru odňala a v kostele začali působit utrakvističtí kněží. Po rekatolizaci dal kostel někdy mezi lety 1651–1685 obnovit nejvyšší purkrabí Bernard z Martinic a duchovní správa kostela připadla nejdříve faráři kostela Matky Boží před Týnem a následně františkánům u kostela Panny Marie Sněžné.[3]
Vlastní farnost vznikla v Liboci až roku 1702. Libocký farář zprvu spravoval také Bohnice, úkolů na něj kladených však bylo příliš, a tak se roku 1738 Bohnice od libocké farnosti odloučily. I tak k libocké farnosti v následujících desetiletích přináležela Ruzyně, Nebušice, Vokovice, Veleslavín, Řepy, Bílá Hora, Stodůlky, Košíře a Motol. Od konce 18. století se sice okrsek libocké farnosti začal zmenšovat, přesto však kapacita kostela přestávala vystačovat. Kostel byl navíc vlhký a tmavý, protože jeho podlaha se nacházela pod úrovní terénu.[4]
Farář František Lampa proto nechal vypracovat plány nového kostela, který by místo dosavadních 250–300 pojal 620 věřících. Roku 1842 byl starý kostel úplně zbourán a na jeho místě začal stavitel Karel Brusta stavět kostel nový. Oltářní obraz namaloval Josef Vojtěch Hellich a varhany vyhotovil pražský varhanář Gartner. Nový kostel byl vysvěcen v neděli 20. října 1844.[5] Zároveň byl zrušen přilehlý hřbitov, který byl přeložen na nový hřbitov u Hvězdy.
Roku 1958 byl kostel zapsán do seznamu kulturních památek.[6]
Současnost
Farní kostel a budovu fary převzali roku 1996 do své správy pražští karmelitáni, kteří je dali adaptovat. V 90. letech byla také rekonstruována sousední budova bývalých jeslí pro Domov Svaté rodiny mentálně postižených osob, jimž slouží dosud.
Galerie
-
Kostel sv. Fabiána a Šebestiána -
Libocký kostel, nad hladinou Libockého rybníka -
Interiér kostela
Odkazy
Reference
- ↑ Codex diplomaticus necnon epistolaris regni Bohemiae, edidit Gustav Fridrich. Praha 1912, s. 348
- ↑ Olmerová 1982, s. 45-86
- ↑ PODLAHA, Antonín. Posvátná místa království českého: Dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvátných soch, klášterů i jiných pomníků katol. víry a nábožnosti v království Českém : díl 5.. Praha: Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1911. Dostupné online. Kapitola Liboc, fara, s. 45–47.
- ↑ Podlaha (1911), s. 47–50.
- ↑ Podlaha (1911), s. 50–51.
- ↑ Národní památkový ústav. Databáze MonumNet [online]. [cit. 2011-08-27]. Dostupné online.
Literatura
- Helena OLMEROVÁ: Raně středověké sídliště v Praze 6 - Liboci. in: Archaeologica Pragensia 3, 1982, s. 45-86.
Související články
- Římskokatolická farnost u kostela sv. Fabiána a Šebestiána Praha-Liboc
- Liboc
- Seznam kulturních památek v Liboci
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Fabiána a Šebestiána na Wikimedia Commons - Stránky libocké farnosti
- Historie kostela Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine.
- Exteriér kostela si je možno prohlédnout ve 3D v aplikaci Google Earth nebo na stránce modelu Archivováno 24. 6. 2020 na Wayback Machine..
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_svatého_Fabiána_a_Šebestiána_(Liboc) |
