Kostel svatého Mikuláše (Boletice)

Kostel svatého Mikuláše v Boleticích
Kostel sv. Mikuláše v Boleticích (2016)
Místo
Stát	Česko Česko
Kraj	Jihočeský
Okres	Český Krumlov
Obec	Kájov
Souřadnice	48°49′10,82″ s. š., 14°13′4,7″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	česká
Diecéze	českobudějovická
Vikariát	Český Krumlov
Farnost	Kájov
Užívání	kostel
Zasvěcení	svatý Mikuláš
Architektonický popis
Typ stavby	románský s pozdně gotickou přístavbou
Výstavba	pol. 12. století
Specifikace
Stavební materiál	žula (hrubé kvádry)
Další informace
Kód památky	31887/3-1222 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Mikuláše je původně románská stavba v Boleticích v okrese Český Krumlov. Byl postaven pravděpodobně v polovině 12. století. Nachází se na vyvýšenině zvané Olymp – jihovýchodně od původní obce. Díky své poloze patří mezi takzvané kostelce.^[1]

Historie

Středověk

První písemná zmínka o kostelu je v darovací listině Přemysla Otakara II. z roku 1263. Nejstaršími částmi kostela jsou zdivo lodi a věž. V západní části kostela se nacházela tribuna.^[1] Na přelomu 13. a 14. století byla původní apsida na východním konci kostela nahrazena kolmo zakončeným kněžištěm, které bylo opatřeno středověkými freskami, dnes již jen zlomkovitě dochovanými.^[2] V roce 1400 začlenil papež Bonifác IX. kostel do zlatokorunského kláštera. Tím dostal opat kláštera možnost do boletického kostela dosazovat vlastní řeholníky.^[1] V 10. letech 15. století byla ke kostelu přistavěna sakristie se síťovou gotickou klenbou stejného typu, jaký je použit v milevském klášteře.

Novověk

V průběhu třicetileté války byl kostel mezi lety 1623 až 1625 barokně upraven a nově vymalován. Za panování císaře Karla VI. získala loď kostela v roce 1714 kazetový strop. V devatenáctém a první polovině dvacátého století prošel kostel několika opravami.^[2]

Po druhé světové válce

Od roku 1947 se kostel nacházel na území vojenského újezdu, což vedlo k jeho postupnému zchátrání. Po sametové revoluci začala armáda investovat do jeho oprav. Došlo k výměně krovů, podlah a střechy. K 1. lednu 2016 byl kostel spolu s osadou Boletice vyčleněn z vojenského újezdu a připadl obci Kájov, která pokračuje v rekonstrukci.^[3]

Středověké fresky

Pole s freskami na stěnách kněžiště jsou uspořádány do čtyřech vodorovných pásů. V nejspodnějším pásu byla namalována drapérie, horní tři vyplňují výjevy z christologického cyklu. Cyklus postupuje odzhora dolů, zleva doprava.^[4]

První pás

Prvním výjevem je Zvěstování Panně Marii, následuje Navštívení Panny Marie, Narození Krista a Klanění tří králů. Ve výjevu Klanění tří králů stojí dětský Kristus Marii na klíně, pravou rukou žehná a levou ukazuje na tři červené růže, které Panna Maria drží v ruce. Obdobný motiv tří květů se u tohoto výjevu vyskytuje v žaltáři královny Elišky Rejčky, tam jsou ovšem květy bílé. První pás odshora je zakončen výjevem Obětování Páně.^[4]

Druhý pás

První výjev druhého pásu je částečně zakryt mladší barokní malbou. Podle vyobrazení královské postavy a srovnáním s jinými christologickými cykly lze odhadnout, že se jedná o výjev Vraždění betlémských nemluvňátek. Na druhém výjevu je vyobrazeno dítě se svatozáří, které je do půl těla ponořeno v nádobě, zleva se k němu sklání žena se svatozáří a zprava stojí další jedna nebo dvě neurčité postavy. Podle Petra Pavelce je nejpravděpodobnější, že se jedná o výjev Narození, pojmenování a omytí sv. Jana Křtitele. Tento ne zcela obvyklý výjev se nachází již např. na klenbě baptisteria v Parmě z poloviny 13. století. Jediné další vyobrazení rituálního omývání sv. Jana Křtitele na území dnešního Česka je k vidění v kostele sv. Jana Křtitele v Pomezí poblíž Landštejna. Další čtyři výjevy jsou téměř zaniklé a nerozpoznatelné. Sedmým výjevem v druhém pásu je Křest Páně, následuje další nerozpoznatelný výjev a posledním výjevem je Vjezd Krista do Jeruzaléma.^[5]

Třetí pás

První výjev ve třetím pásu se nacházel v místě, kde byl zhruba sto let poté vytvořen portál do nově přistavěné sakristie. Následují výjevy Omývání nohou apoštolům, Kristus veden biřici, Kristus korunovaný trnovou korunou a Bičování Krista. Na dalším výjevu je Jan Evangelista s Pannou Marií, kteří s bolestnými výrazy soucítí s Kristovým utrpením. Další dva výjevy se dochovaly opět jen útržkovitě. I z útržků lze poměrně jistě odhadnout, že se jedná o výjev Přibíjení Krista na kříž a Ukřižování dvou lotrů. Cyklus pak pokračuje výjevy Ukřižování Krista, Snímání Krista z kříže, Ukládání Krista do hrobu a Zmrtvýchvstání Krista a je zakončen velkým výjevem Posledního soudu, který se rozprostírá přes všechny čtyři pásy. Na výjevu Posledního soudu jsou na levé straně vyobrazeny také dvě postavy patřící pravděpodobně mecenášům přestavby a výmalby kostela. Mnišská postava by mohla patřit cisterciáckému opatovi nedalekého kláštera Zlatá Koruna Dětřichovi. Postava šlechtická by mohla patřit některému místnímu mecenáši z rodu Rožmberků nebo Bavorů ze Strakonic nebo přímo českému panovníkovi Václavu III. nebo Janu Lucemburskému. Mohlo by se také jednat pouze o alegorické postavy zastupující světskou a církevní moc.^[6]

Inspirace a podobná díla

Kromě biblických textů mohla být autorovi fresek inspirací tehdy poměrně nedávno napsaná kniha Meditationes de vitae Christi, především ve výjevu Narození, pojmenování a omytí sv. Jana Křtitele nebo výjevu Ukřižování dvou lotrů předcházejícímu Ukřižování Kristovu.^[7] Mezi formálně podobná díla patří fresky v kostele sv. Jana Křitele v Janovicích nad Úhlavou (1300–1310), malby na jižním pilíři v kostele Narození Panny Marie v Písku (kolem 1310) a ilustrace kanovníka Beneše v Pasionálu abatyše Kunhuty (1320–1321).^[8]

Galerie

• 
  Kostel a kaplička
• 
  Kostelní věž
• 
  Zadní stěna s portálem
• 
  Hřbitov a márnice
• 
  Kostelní zeď a kmen lípy
• 
  Významný strom (Tilia cordata)
• 
  Areál kostela (2020)
• 
  Kostel ve výhledu od Přelštic
• 
  Kaplička na přelštické cestě
• 
  Vstupní portál

Odkazy

Reference

Literatura

• KUTHAN, Jiří. Středověká architektura v jižních Čechách do poloviny 13. století. České Budějovice: Růže, 1977

Související články

• Svatá Kateřina z Boletic
• Římskokatolická farnost Boletice

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel svatého Mikuláše na Wikimedia Commons
• Kostel sv. Mikuláše v Boleticích na stránkách hrady.cz

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.