| Kostely míru v Jaworu a Svídnici | |
|---|---|
| Světové dědictví UNESCO | |
 Kostel míru ve Svídnici | |
| Smluvní stát | Polsko Polsko |
| Souřadnice | 51°3′14″ s. š., 16°11′21″ v. d. |
| Typ | kulturní dědictví |
| Kritérium | iii, iv, vi |
| Odkaz | 1054 (anglicky) |
| Oblast | Slezsko |
| Zařazení do seznamu | |
| Zařazení | 2001 (25. zasedání) |
Kostely míru (polsky Kościoły Pokoju, německy Friedenskirchen) je označení pro tři dřevěné podstávkové sakrální stavby, které vznikly v padesátých letech 17. století ve slezských městech Jawor, Svídnice a Hlohov.
Historie
Kostely jsou pojmenovány podle vestfálského míru, který byl podepsán roku 1648. Protestantské Švédsko donutilo císaře Ferdinanda III., aby se v mírové smlouvě zavázal, že umožní luteránům ve Slezsku provozovat bohoslužby v kostelích, které si věřící na vlastní náklady postaví. Podmínkou bylo, aby byly chrámy zbudovány bez cihel, tj. pouze ze dřeva, hlíny a slámy, aby se nacházely mimo město, ale na dostřel děla od hradeb (nemohly tak být využity k ozbrojenému odporu) a aby neměly věže ani zvony.[1] Roku 1652 tak vznikl kostel Boží chýše (Hütte Gottes) v Hlohově, roku 1655 kostel sv. Ducha v Jaworu a 1657 kostel sv. Trojice ve Svídnici. Kostel v Hlohově vyhořel roku 1758 a nebyl už obnoven, zbylé dva se zachovaly a za pruské nadvlády byly rozšířeny o zvonice. Po rekonstrukci byly roku 2001 díky svým unikátním barokním interiérům zapsány na seznam Světové dědictví.
Kostel míru ve Svídnici je největším hrázděným kostelem v Evropě,[2] je dlouhý 44 metrů a vejde se do něj sedm a půl tisíce lidí. Je také znám svými varhanami, každoročně se zde koná festival skladeb Johanna Sebastiana Bacha. V roce 1989 se zde konala bohoslužba za polsko-německé usmíření, které se zúčastnili Tadeusz Mazowiecki a Helmut Kohl.[3] Kostel míru v Jaworu je dlouhý 43 metrů a vysoký 15 metrů, má kapacitu šest tisíc osob.
Fotogalerie
-
exteriér kostela ve Svídnici -
exteriér kostela v Jaworu -
interiér kostela v Jaworu -
interiér kostela ve Svídnici
Odkazy
Reference
- ↑ Dřevěné boží symfonie - HRÁZDĚNÉ KOSTELY MÍRU V POLSKÉ SWIDNICI A JAWORU [online]. Hospodářské noviny, Tomáš Wehle [cit. 2016-03-22]. Dostupné online.
- ↑ Kostely míru v městečkách Jawor a Swidnica [online]. polsko.svetadily.cz [cit. 2016-03-22]. Dostupné online.
- ↑ Historia [online]. Kościół Pokoju w Swidnici [cit. 2016-03-22]. Dostupné online. (polsky)
Literatura
- Altová, Blanka + Nešpor, Zdeněk R.: „Architektura omezení. Středoevropské protestantské kostely v éře protireformace v komparativní perspektivě I.“ Lidé města - Urban People, 2013 (15), č. 1, s. 95-109.
- Jirásko, František: Reformace a rekatolizace ve Slezsku a Kladsku v 16. - 18. století. Liberec 2018, s. 100-108 (kapitola „Trojice kostelů míru“).
- Gruk, Wojciech: Silesian Churches of Peace and the Royal Hungarian Articular Churches. Possible Legal and Architectural Relations. In: Protestantischer Kirchenbau der Frühen Neuzeit in Europa. Grundlagen und neue Forschungskonzepte. — Protestant Church Architecture in Early Modern Europe. Fundamntals and New Research Approaches. Regensburg, 2015, s. 333-343.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostely míru na Wikimedia Commons - (polsky) oficiální web kostela ve Svídnici
- (polsky) oficiální web kostela v Jaworu
- (česky) Fotogalerie kostelů mírů - www.jezisuvkostel.estranky.cz, 2. 10. 2008)
- (německy) Popis historických náhrobků u kostela v Jaworu
- Ewangelicki Kościół Pokoju Ducha Świętego w Jaworze - Friedenskirchena portalu polska-org.pl (polsky)
- Kościół Pokoju w Świdnicy - Friedenskirchena portalu polska-org.pl (polsky)
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Kostely_míru |
