| Leľa | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 47°51′30″ s. š., 18°46′25″ v. d. |
| Nadmořská výška | 127 m n. m. |
| Stát | Slovensko Slovensko |
  Leľa | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 8,2 km² |
| Počet obyvatel | 308 (2021)[1] |
| Hustota zalidnění | 37,4 obyv./km² |
| Správa | |
| Vznik | 1262 |
| Telefonní předvolba | 036 |
| PSČ | 943 65 |
| Označení vozidel (do r. 2022) | NZ |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Leľa (maďarsky Léled) je obec na Slovensku v okrese Nové Zámky. V obci žije 308[1] obyvatel.
Poloha
Obec se leží na severním úpatí pohoří Burda, na pravém břehu řeky Ipeľ, která tvoří severní hranici s Maďarskem.
Severní území v údolí řeky má charakter nivy, u řeky záplavové roviny. Jižní část je tvořena andezity a jejich pyroklastikami. Nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 103 až 388 m, střed obce je ve výšce 127 m n. m. jižní část pohoří je pokryta lesním porostem s převahou dubů, habrů, buků, a akátů. V údolí jsou nivní a lužní půdy, ostatní části jsou pokryté hnědozemí a lesní půdou.[2] Na území obce se nachází národní přírodní rezervace Leliansky les.[3] Část pohoří Burda tvoří národní přírodní rezervace Burdov.[4]
Obec sousedí na severu s Maďarskem, na východě s obcí Chľaba, na západě s obcí Bajtava a Skalka.[5]
Historie
Osídlení území je doloženo archeologickými nálezy z období eneolitu (sídliště s kanelovou keramikou a laténské sídliště).
První písemná zmínka o obci je z roku 1262, kde je nazývána jako Ledet. Pozdější název z roku 1920 je Lelid a od roku 1948 Leľa. Obec náležela ostřihomskému arcibiskupství. V rove 1715 měla mlým a dvacet domácností. v roce 1828 zde žilo 447 obyvatel v 74 domech. V období 1938–1945 byla připojena k Maďarsku.[6]
Hlavní obživou bylo zemědělství a vinohradnictví.
Památky
Římskokatolický barokní filiální kostel svatého Jana Křtitele. Kostel byl postaven v období 1752–1774 a obnovený koncem 19. století.
Kostel je jednolodní s později přistavěnou věží v průčelí a ukončená segmentovým kněžištěm. Hladká fasáda je členěna okny se segmentovým zakončením. V interiéru se nachází pozdně barokní hlavní oltář s ambitem z druhé poloviny 18. století, který je řešen sloupovou architekturou se sochami svatého Jana Nepomuckého a svatého Pavla, v nádstavci se dvěma anděly a po stranách s rokajovými křídly. Pozdně barokní kazatelna má na parapetu obrazy čtyř evangelistů. Kamenná křtitelnice pochází z roku 1879.[7] Kostel náleží pod římskokatolickou farnost Narození Panny Marie v Bajtavě, děkanát Štúrovo, diecéze nitranské.[8]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Leľa na slovenské Wikipedii.
- ↑ a b Sčítání lidu, domů a bytů 2021 na Slovensku. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky.
- ↑ Leľa - Príroda. www.e-obce.sk [online]. [cit. 2020-11-30]. Dostupné online.
- ↑ Národná prírodná rezervácia Leliansky les. old.uzemia.enviroportal.sk [online]. [cit. 2020-11-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-03-12.
- ↑ Národná prírodná rezervácia Burdov. old.uzemia.enviroportal.sk [online]. [cit. 2020-11-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-03-12.
- ↑ Leľa, Slovensko. mapa.zoznam.sk [online]. [cit. 2020-11-30]. Dostupné online.
- ↑ Leľa - História. www.e-obce.sk [online]. [cit. 2020-11-30]. Dostupné online.
- ↑ Leľa - Kostol sv. Jána Krstiteľa. www.pamiatkynaslovensku.sk [online]. [cit. 2020-11-30]. Dostupné online.
- ↑ Kostol sv. Jána Krstiteľa. www.dokostola.sk [online]. [cit. 2020-11-30]. Dostupné online.
Literatura
- KROPILÁK, Miroslav, ed. Vlastivedný slovník obcí na Slovensku II. 1. vyd. Bratislava : VEDA, 1977. 517 s.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Leľa na Wikimedia Commons
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Leľa |
