Rúbaň

Rúbaň
Kostel sv. Imricha v Rúbani
znak
Poloha
Souřadnice	47°55′44″ s. š., 18°23′58″ v. d.
Nadmořská výška	135 m n. m.
Stát	Slovensko Slovensko
Kraj	Nitranský
Okres	Nové Zámky
Tradiční region	Podunajsko
Rúbaň
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	16,109 km²
Počet obyvatel	940 (31.12.2019)
Hustota zalidnění	58,4 obyv./km²
Správa
Status	Obec
Starostka	Štěpánka Zacharová (2018)
Vznik	1268
Oficiální web	www.obecruban.sk
E-mail	podatelna@obecruban.sk
Telefonní předvolba	035
PSČ	941 36
Označení vozidel (do r. 2022)	NZ
503517
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rúbaň, před rokem 1948 Fyr, (maďarsky Für) je obec na Slovensku, v Nitranském kraji, v okrese Nové Zámky.

Geografie

Obec leží v Pohronské pahorkatině, v jižní části Podunajské nížiny, protéká jí potok Paríž, který je přítokem Hronu. Nejbližšími sídly jsou město Dubník na severu, obec Svodín na východě, Strekov na jihu a Pribeta na západě.

Historie

Obec se poprvé připomíná k roku 1268, kdy již měla románský kostel, do 14. století patřila k panství kláštera benediktinů, roku 1397 byla zřízena fara, filiální k farnosti v Dubníku. Začátkem 16. století patronát nad kostelem získali premonstráti, panství se dělilo mezi rodiny Balogh, Csúzy und Palásthy, rodina Újfaluši (Újfalussy) se přiklonila ke kalvínské církvi. Obec těžce poškodili osmanští Turci. Kalvínská farnost byla zrušena z podnětu zeměpána Imricha Akácse a od konce 17. století byla ves opět výhradně římskokatolická. Na panství se od roku 1887 vystřídali různí vlastníci.

Památky

Kostel sv. Imricha – jednolní novorománská stavba s pětibokým presbytářem a věží v průčelí byla postavena roku 1908 na základech středověké stavby, zničené požárem z roku 1890. Z e staršího zařízení zůstal jen barokní oltářní obraz modlícího se sv. Imricha z 18. století.Polychromovaná barokní sousoší Piety bylo přeneseno ze Šaštína. Boční oltář Srdce Ježíšova je z roku 1913. Malba Poslední večeře Páně na vítězném oblouku je z roku 1967. Varhany postavila vídeňsko-severomoravská firma Rieger v 80. letech 19. století.

Zámek – klasicistní stavbu ze 2. poloviny 18. století dala postavit rodina Horváthyů z Disznósu, přiléhá k ní někdejší hospodářské stavení. Roku 1830 zámek přestavěli Jankovičové. Okolo roku 1910 jej koupil budapešťský bankéř JUDr. Filip Weisz. S jeho vnučkou se oženil hrabě Aladár Zichy ze Surdu, který panství vlastnil až do roku 1945. Dále jej využila UNRRA jako sklad. Od roku 1960 zde sídlil charitní domov. Z původního zařízení se dochoval jeden krb z černého mramoru s bohatou reliéfní výzdobou.^[1]