Let ČSA 523

Let ČSA 523
Letoun Iljušin Il-18 (letadlo stejného typu se zřítilo v Kanadě)
Nehoda
Datum	5. září 1967
Čas	01:40:30 (05:10:30 UTC)
Charakteristika	CFIT
Fáze letu	počáteční stoupání (po mezipřistání)
Hlavní příčina	neznámá
Místo	Gander
Let	ČSA 523
Počátek letu	Praha, letiště Ruzyně
Mezipřistání	Shannon
Druhé mezipřistání	Gander
Cíl letu	Havana
Letoun
Model	Iljušin Il-18
Dopravce	Československé státní aerolinie
Registrace	OK-WAI
Stáří	4 měsíce
Následky
Na palubě osob	69
Cestující	61
Posádka	8
Mrtvých	33 (+ 4)
Letoun	shořel

Let ČSA 523 se dne 5. září 1967 na lince Praha – Shannon (Irsko) – Gander (Kanada) – Havana zřítil krátce po startu z mezipřistání v Ganderu. Na lince tehdy letěl stroj Iljušin Il-18 výrobní číslo 187009705,^[1] který byl vyrobený v dubnu téhož roku a v květnu jej Československé státní aerolinie uvedly pod imatrikulační značkou OK-WAI do provozu. Před odletem z Prahy měl nalétáno 766 hodin. Příčina nehody však nikdy nebyla jednoznačně stanovena.^[2]

Průběh letu

Z pražského ruzyňského letiště startoval stroj v pondělí 4. září 1967 v 16.49 hodin.^[1] Na palubě se v té době nacházelo 60 cestujících a osm členů posádky. Po mezipřistání v irském Shannonu, kde mechanici do letounu doplnili palivo, odletěl stroj do kanadského Ganderu, na jehož letišti přistál přibližně o půlnoci ze 4. na 5. září místního času. Do letadla mechanici opětovně natankovali další palivo a vyměnila se i posádka. Nově nastoupivší odpočívala dva dny na zdejším letišti a velel jí zkušený kapitán, který zdejší podmínky znal.^[2]

Nehoda

Po hodině a půl po přistání mohlo letadlo z dráhy RWY14 ganderského letiště odstartovat. V 1:40 místního času sdělil radista z paluby letounu řídicí věži, že vzlétli. Počasí bylo příznivé, základna oblačnosti oblačnosti 800 m, zataženo, dohlednost 24 km, teplota 9,5 °C, vítr 110°, 13 km/h. Byla tmavá noc a na VPD nebyla rozsvícena přibližovací světelná řada za koncem dráhy. Bez jakýchkoli viditelných orientačních bodů tedy musela posádka ihned přejít na let podle přístrojů. Letadlo stoupalo jen zvolna, po cca 14 s posádka zatáhla podvozky, po 24 s byly kompletně zataženy i vztlakové klapky. V té době dosáhl stroj maximální výšky asi 40 m a následoval přechod do klesání.^[3]

Po 30 sekundách letu se stroj stroj střetl s terénem (v rychlosti 363 km/h a pod úhlem asi 6°) ve vzdálenosti přibližně 1200 metrů od konce vzletové dráhy. Před nárazem ještě zachytil pravým křídlem o kotvící lana stožáru. Letoun se pak rozlomil na několik částí a po nárazu do tělesa železniční trati začal hořet.^[2]

Přímo při nehodě zemřelo 33 osob a další čtyři posléze v nemocnicích v Ganderu, Halifaxu a Montréalu.^[2] Neštěstí tak přežilo 32 lidí, tedy téměř polovina osob na palubě.^[1] Na záchraně účastníků nehody se podíleli vedle policie, armády a zaměstnanců letiště také místní obyvatelé, kteří například dobrovolně darovali krev. Před odletem pozůstatků obětí nehody se navíc smutečního obřadu s ostatky zemřelých účastnilo asi tisíc obyvatel Ganderu.^[2]

Vyšetřování

Na vyšetřování se standardně podílela i československá strana, působil zde mimo jiné i legendární František Fajtl, za sovětskou stranu mj. zástupce generálního konstruktéra Iljušina, šéfkonstruktér Il-18, Genrich Vasiljevič Novožilov. Přesto, že byly zjištěny ještě další okolnosti (např. přetížení 119 kg), k objasnění nehody to nepostačovalo. Letadlo by mělo po zasunutí klapek dostatečnou rychlost, tak malé přetížení nehrálo roli, i motory stažené na stoupací režim vytvářely dostatečný tah, reakce některých přístrojů (umělý horizont, výškoměry) mohla sice být mírně zpožděná, ale ani to nestačilo k vysvětlení. Kromě uvedených příčin se tedy spekuluje i o ztrátě prostorové orientace, poruše výškovky apod., nic z toho se ale prokázat nepodařilo.^[4]

Darování pavilonu

V Montréalu tou dobou probíhala světová výstava. Československo na ni mělo svoji prezentaci především ve svém pavilonu. Zástupci města Gander o pavilon projevili zájem a chtěli ho po ukončení výstavy získat. Jejich nabídku však Československo odmítlo. Po letecké nehodě však došlo ke změně názoru představitelů evropské země a s přesunem jako formou poděkování za angažovanost obyvatel Ganderu nakonec souhlasili. Objekt stojí v Grand Falls-Windsor,^{[p 1]} jenž také patří do působiště kulturní instituce v Ganderu. Zde byl objekt rozdělen na dvě části, ve kterých sídlí zdejší divadlo, knihovna a galerie.^[2]

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

• KELLER, Ladislav; KOLOUCH, Václav. Nehody dopravních letadel v Československu. 1. vyd. Díl 3 (1961–1992: pístová a turbovrtulová letadla). Cheb: Svět křídel, 2011. 383 s. ISBN 978-80-86808-89-5. Kapitola 5. 9. 1967, Iljušin IL-18, OK-WAI, Gander – Kanada. 

Související články

• Československý pavilon na Světové výstavě 1967