Lukáš Rosol

Lukáš Rosol
Lukáš Rosol ve Wimbledonu 2017
Stát	Česko Česko
Datum narození	24. července 1985 (38 let)
Místo narození	Brno, Československo
Bydliště	Praha, Česko
Výška	193 cm
Hmotnost	83 kg
Profesionál od	2004
Ukončení kariéry	duben 2024
Držení rakety	pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek	4 717 412 USD
Tenisová raketa	Wilson
Dvouhra
Poměr zápasů	123–160
Tituly	2 ATP, 9 challengerů, 11 ITF
Nejvyšší umístění	26. místo (22. září 2014)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open	2. kolo (2013, 2015)
French Open	3. kolo (2011, 2015)
Wimbledon	3. kolo (2012)
US Open	2. kolo (2015)
Čtyřhra
Poměr zápasů	75–90
Tituly	3 ATP, 11 challengerů, 24 ITF
Nejvyšší umístění	37. místo (13. říjen 2014)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	1. kolo (2012, 2013, 2014, 2015)
French Open	čtvrtfinále (2015)
Wimbledon	2. kolo (2012, 2013, 2014)
US Open	2. kolo (2014)
Týmové soutěže
Davis Cup	vítěz (2012, 2013)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240409a9. dubna 2024 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lukáš Rosol (* 24. července 1985 Brno) je bývalý český tenista, vítěz Davisova poháru 2012 a 2013. Na profesionálních okruzích se pohyboval v letech 2004–2024.^[1] V rámci okruhu ATP Tour vyhrál dva singlové turnaje, Romanian Open 2013 a Winston-Salem Open 2014.^[1] K nim přidal tři deblové trofeje, jimiž udržel finálovou neporazitelnost ve čtyřhře. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal osmnáct titulů ve dvouhře a dvacet pět ve čtyřhře. Od roku 2023 byl jeho domovským klubem TK Horní Měcholupy. Mezi roky 2014–2022 hrál za Spartu Praha a předtím za přerovský klub.

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v září 2014 na 26. místě a ve čtyřhře pak v říjnu téhož roku na 37. místě. Trénovali ho Lukáš Dlouhý, do června 2015 Ctislav Doseděl, poté Adrian Sikora a Hynek Frömel.^[2][3]

Ve druhém kole Wimbledonu 2012 překvapivě zdolal jako 100. hráč žebříčku světovou dvojku a dvojnásobného vítěze turnaje Španěla Rafaela Nadala v pěti setech. Jednalo se o jeho druhou výhru nad hráčem elitní dvacítky žebříčku. Televizní stanice Eurosport uvedla, že se jednalo o jedno z nejpřekvapivějších vítězství v historii tenisu.^[4] Na grandslamu se ve dvouhře nejdále probojoval do třetích kol French Open 2011 a Wimbledonu 2012.

V únoru 2013 odehrál nejdelší zápas tenisové čtyřhry na okruhu ATP, když se spoluhráčem Tomášem Berdychem porazili švýcarské hráče Stanislase Wawrinku a Marca Chiudinelliho v prvním kole Světové skupiny Davisova poháru po sedmi hodinách a dvou minutách.

Týmové soutěže

Davisův pohár

V Davisově poháru nastoupil k sedmnácti mezistátním utkáním s bilancí 14–10 ve dvouhře a 2–3 ve čtyřhře.^[5]

V českém daviscupovém týmu debutoval v roce 2011 bukurešťskou zářijovou světovou baráží proti Rumunsku. Za rozhodnutého stavu porazil ve čtvrté dvouhře Maria Copila. Česko zvítězilo 5:0 na zápasy. V roce 2012 byl poprvé členem vítězného týmu, který ve finále porazil Španělsko. V ročníku nastoupil do úvodního kola a čtvrtfinále.^[6]

V únoru 2013 odehrál nejdelší zápas tenisové čtyřhry, když v týmu s Tomášem Berdychem porazil švýcarské hráče Stanislase Wawrinku a Marca Chiudinelliho v úvodním kole Světové skupiny po 7 hodinách a 2 minutách.^[7] Ve čtvrtfinále na kazašské antuce zvládl poprvé roli týmové jedničky poté, co se omluvil Tomáš Berdych a Radek Štěpánek se vracel po zranění. V pátek porazil Andreje Golubjeva a v neděli dovršil český postup do semifinále výhrou nad Jevgenijem Koroljovem. Češi ovládli i bělehradské finále nad Srbskem, v němž byl členem družstva. Připsal si tak druhý titul v soutěži. V ročníku odehrál úvodní kolo, čtvrtfinále a semifinále.

Spor s Českým tenisovým svazem

V roce 2021 vybojoval jako člen daviscupového týmu postup z kvalifikačního kola do listopadové finálové skupiny v Innsbrucku, kam získal rovněž nominaci. Hráči družstva se mezi sebou dohodli na rozdělení odměn od Mezinárodní tenisové federace, která jim za účast na turnaji náležela. Den před odjezdem na turnaj jim zaslal prezident Českého tenisového svazu Ivo Kaderka e-mail, podle kterého dohodu hráčů nerespektuje a nařizuje, kdo má kolik z odměny obdržet. Zároveň uvedl, že kdo nebude toto jeho rozhodnutí respektovat, na turnaj neodjede. Rosol takové jednání považoval za vydírání a podvod, přesto však smlouvu navrženou Kaderkou podepsal. Když se pak v den odjezdu na místo odjezdu dostavil, bylo mu sděleno, že do Innsbrucku neodcestuje, protože jeho smlouvu Kaderka za svaz nepodepsal.^[8][9]

Rosol se následně stal terčem neformálního embarga ze strany tenisových klubů podporovaných ČTS, které mu odmítaly i prostý pronájem kurtu ze strachu, aby nepřišly o dotace od svazu. Tenista si musel najít klub, který na dotacích od ČTS závislý není.^[8][10] V roce 2023 podal na Český tenisový svaz žalobu, ve které požadoval kompenzaci za neúčast na innsbruckém finále Davis Cupu 2021 ve výši odměny, kterou mu Kaderka navrhoval.^[10] Pražský obvodní soud však v říjnu 2023 žalobu proti svazu o náhradu zamítl.^[11]

Tenisová kariéra

V letech 2007 a 2011 se stal mistrem České republiky ve dvouhře mužů, když zvítězil na Rieter Cupu v Ústí nad Orlicí. V lednu 2010 triumfoval na Halovém mistrovství republiky v Plzni. Ve druhém kole na French Open 2011 zdolal v pěti setech osmého hráče světa Rakušana Jürgena Melzera z pozice kvalifikanta.

Wimbledon 2012: Výhra nad Rafaelem Nadalem

Ve Wimbledonu poprvé postoupil do hlavní soutěže londýnského turnaje. V úvodním kole si poradil s Chorvatem Ivanem Dodigem ve čtyřech setech a ve druhé fázi jej čekal dvojnásobný vítěz a druhý nasazený Rafael Nadal.

Utkání se odehrálo 28. června na vyprodaném centrálním dvorci. Před utkáním stý hráč světa Rosol prohlásil: „I Nadal je jen člověk, na trávě ho můžu porazit.“ Úvodní sadu po vyrovnaném průběhu ztratil v tiebreaku 9:11, přestože měl tři setboly. Další dva sety si připsal vždy poměrem 6–4. Ve čtvrtém dějství, kdy Čech snížil úspěšnost podání a dvě z nich prohrál, dominoval Španěl 6–2. Před pátou rozhodující sadou byla pro nastupující tmu zatažena střecha, což si vyžádalo 40minutovou přestávku. Na uměle osvětleném dvorci Nadal prohrál hned svůj první servis a nedokázal jej už zpátky získat. Rosol hrál přesnou a tvrdou nátlakovou hru s rychlostí forhendů až 155 kilometrů za hodinu. Celkově zahrál 65 vítězných míčů a 22 es. Utkání zakončil po třech hodinách a osmnácti minutách esem v čisté hře a konečným poměrem 6–4. Nadal tak vypadl poprvé po sedmi letech již ve druhém kole grandslamu.^[12]

Utkání vzbudilo odezvu v celém tenisovém světě. BBC po zápase uvedla: „Rosol neudělal chybu, předvedl šílený výkon. Vůbec nezáleželo na tom, kdo stál na druhé straně kurtu. Je to užasné, vůbec jsme o něm nevěděli, přitom předvádí takový tenis.“ Bývalý Agassiho trenér Darren Cahill prohlásil, že Rosol „ukázal neuvěřitelnou tenisovou odvahu, nebojácnost" a indický tenista Rohan Bopanna dodal: „Tohle jsem nikdy neviděl. Z forhendu, bekhendu i ze servisu střílel jako z blesku.“ Český tenista na pozápasové tiskové konferenci sdělil: „Nevím, co mám říci. Jsem plný emocí. Nejsem jenom překvapený, je to jako zázrak.“^[12][13] Ve třetím kole nestačil na Němce Philippa Kohlschreibera ve třech setech.

2013: První singlový titul ATP Tour v Bukurešti

Na úvodním grandslamu sezóny Australian Open porazil v úvodním kole Brita Jamieho Bakera. Ve druhém kole skončil na raketě kanadské turnajové třináctky Milose Raonice.

První singlový titul na okruhu ATP získal 28. dubna, když ve finále antukového BRD Năstase Țiriac Trophy hraného v Bukurešti zdolal Španěla Guillerma Garcíu-Lópeze 6:3 a 6:2. V následné pondělní klasifikaci se posunul o třináct míst na své maximum, když mu patřilo 35. místo (1105 bodů). Ve druhé polovině října přidal titul ze čtyřhry na vídeňském Erste Bank Open, kde po boku rumunského hráče Florina Mergey vyhráli finále nad zkušeným rakousko-kanadským párem deblových specialistů Julianem Knowlem a Danielem Nestorem ve dvou setech. Získané body jej posunuly na nejvyšší kariérní postavení na žebříčku ATP ve čtyřhře, když po turnaji figuroval na 73. příčce.

2014: Vítěz dvouhry ve Winston-Salemu a člen Top 30

Do sezóny vstoupil lednovým Qatar ExxonMobil Open v katarském Dauhá, kde na úvod ve dvou setech nestačil na světovou jedničku a pozdějšího vítěze Rafaela Nadala.^[14] Před touto prohrou byli Rosol s Nikolajem Davyděnkem jedinými dvěma aktivními tenisty na okruhu, kteří měli s Nadalem kladnou bilanci zápasů. Rosolova porážka znamenala srovnání poměru utkání na 1–1, Davyděnko dále držel bilanci výher a proher 6–5.

Následně odletěl do Austrálie, kde nastoupil na Apia International Sydney. V prvním kole přehrál Portugalce João Sousu až po zisku tiebreaku závěrečné, třetí sady. Poté však nestačil na ruskou turnajovou čtyřku Dmitrije Tursunova ve třech sadách. Spolu se Sousou si zahráli čtyřhru. Ve čtvrtfinále dokázali porazit světové jedničky bratry Mika a Boba Bryanovi. V dalším kole však vypadli. Na otevíracím grandslamu roku Australian Open skončil v prvním kole se sedmnáctým nasazeným Španělem Tommym Robredem po pětisetové bitvě, když nedokázal využít vedení 2:1 na sety a rozhodující dějství prohrál těsně 6–8.

Soukromý život

V listopadu 2008 se oženil s atletkou Denisou Ščerbovou, která přijala jeho příjmení. Na jaře 2011 oznámili konec manželství.^[15] S televizní moderátorkou Michaelou Ochotskou^[16] má syna Andrého Rosola narozeného v lednu 2015.^[17] Sňatek páru proběhl 13. července 2015 na farmě Čapí hnízdo v Olbramovicích.^[18] V prosinci 2016 manželé oznámili odloučení a v listopadu 2017 bylo manželství rozvedeno. V lednu 2018 se potřetí oženil s Petrou Kubinovou.^[19] Do manželství se v dubnu 2023 narodil syn Luka Rosol.^[20]

Finále na okruhu ATP Tour

Dvouhra: 4 (2–2)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	soupeř ve finále	výsledek
Vítěz	1.	28. dubna 2013	Bukurešť, Rumunsko	antuka	Guillermo García-López	6–3, 6–2
Finalista	1.	27. dubna 2014	Bukurešť, Rumunsko	antuka	Grigor Dimitrov	6–7(2–7), 1–6
Finalista	2.	13. červenec 2014	Stuttgart, Německo	antuka	Roberto Bautista Agut	3–6, 6–4, 2–6
Vítěz	2.	23. srpna 2014	Winston-Salem, Spojené státy	tvrdý	Jerzy Janowicz	3–6, 7–6(7–3), 7–5

Čtyřhra: 3 (3–0)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráč	soupeři ve finále	výsledek
Vítěz	1.	6. ledna 2012	Dauhá, Katar	tvrdý	Filip Polášek	Christopher Kas Philipp Kohlschreiber	6–3, 6–4
Vítěz	2.	20. října 2013	Vídeň, Rakousko	hala	Florin Mergea	Julian Knowle Daniel Nestor	7–5, 6–4
Vítěz	3.	27. července 2014	Umag, Chorvatsko	antuka	František Čermák	Dušan Lajović Franko Škugor	6–4, 7–6(7–5)

Finále na challengerech ATP a okruhu ITF

Dvouhra: 30 (18–12)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	soupeř ve finále	výsledek
Finalista	1.	20050829a29. srpna 2005	Szolnok, Maďarsko	antuka	Kornél Bardóczky	6–2, 6–1
Finalista	2.	20060227a27. února 2006	Vratislav, Polsko	tvrdý (h)	Thomas Oger	6–3, 2–6, 7–6(7–4)
Vítěz	1.	20060829a29. srpna 2006	Zabrze, Polsko	tvrdý (h)	Alexandr Krasnoruckij	6–3, 6–3
Finalista	3.	20060710a10. července 2006	Trevír, Německo	antuka	Niels Desein	2–6, 7–6(7–1), 6–4
Finalista	4.	20060717a17. července 2006	Waterloo, Belgie	antuka	Pavol Červenák	6–4, 6–4
Finalista	5.	20060821a21. srpna 2006	Poznaň, Polsko	antuka	Jan Minář	6–4, 6–3
Vítěz	2.	20061016a16. října 2006	La Roche-sur-Yon, Francie	tvrdý (h)	Julien Jeanpierre	7–5, 6–3
Vítěz	3.	20061204a4. prosince 2006	Opava, Česko	koberec (h)	Joshua Goodall	6–7(5–7), 6–4, 7–6(10–8)
Vítěz	4.	20070507a7. května 2007	Teplice, Česko	antuka	Martin Vacek	6–7(4–7), 6–4, 6–4
Vítěz	5.	20070514a14. května 2007	Namangan, Uzbekistán	tvrdý	Jü-cuo Wang	7–6(7–2), 6–4
Vítěz	6.	20071015a15. října 2007	La Roche-sur-Yon, Francie	tvrdý (h)	Adrian Mannarino	6–4, 3–6, 6–4
Finalista	6.	20071210a10. prosince 2007	Opava, Česko	koberec (h)	Karol Beck	2–6, 7–5, 7–5
Vítěz	7.	20080609a9. června 2008	Košice, Slovensko	antuka	Miguel Ángel López Jaén	7–5, 6–1
Vítěz	8.	20090126a26. ledna 2009	Mettmann, Německo	koberec (h)	Stéphane Robert	7–6(8–6), 6–4
Vítěz	9.	20090302a2. března 2009	Bergamo, Itálie	tvrdý (h)	Benedikt Dorsch	6–1, 4–6, 7–6(7–3)
Vítěz	10.	20100502a2. května 2010	Ostrava, Česko	antuka	Ivan Dodig	7–5, 4–6, 7–6(7–4)
Finalista	7.	20110131a31. ledna 2011	Singapur	tvrdý	Dmitrij Tursunov	6–4, 6–2
Vítěz	11.	20110508a8. května 2011	Praha, Česko	antuka	Alex Bogomolov	7–6(7–1), 5–2skreč
Vítěz	12.	20110703a3. července 2011	Braunschweig, Německo	antuka	Jevgenij Donskoj	7–5, 7–6(7–2)
Vítěz	13.	20121111a11. listopadu 2012	Bratislava, Slovensko	tvrdý (h)	Björn Phau	6–7(3–7), 7–6(7–5), 7–6(8–6)
Finalista	8.	20131110a10. listopadu 2013	Bratislava, Slovensko	tvrdý (h)	Lukáš Lacko	6–4, 3–6, 6–4
Vítěz	14.	březen 2014	Irving,Spojené státy	tvrdý	Steve Johnson	6–0, 6–3
Vítěz	15.	červen 2014	Praha, Česko	antuka	Jiří Veselý	3–6, 6–4, 6–4
Vítěz	16.	červenec 2018	Pardubice, Česko	antuka	Peter Torebko	6–4, 6–0
Vítěz	17.	červenec 2018	Praha, Česko	antuka	Oleksandr Nedověsov	4–6, 6–3, 6–4
Finalista	9.	listopad 2018	Bratislava, Slovensko	tvrdý (h)	Alexandr Bublik	4–6, 4–6
Finalista	10.	únor 2021	Cherbourg, Francie	tvrdý (h)	Ruben Bemelmans	4–6, 4–6
Finalista	11.	únor 2022	Šarm a-Šajch, Egypt	tvrdý	Hady Habib	4–6, 4–6
Vítěz	18.	srpen 2022	Muttenz, Švýcarsko	antuka	Maxime Mora	6–3, 6–4
Finalista	12.	září 2022	Istanbul, Turecko	tvrdý	Radu Albot	2–6, 0–6

Čtyřhra: 50 (25–25)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráč	soupeři ve finále	výsledek
Finalista	1.	20050124a24. ledna 2005	Anif, Rakousko	koberec (h)	Martin Fafl	Markus Krenn Wolfgang Schranz	6–4, 6–2
Vítěz	1.	20050801a1. srpna 2005	Novi Sad, Srbsko a Černá Hora	antuka	Peter Miklusicak	Aleksander Slović Viktor Troicki	6–4, 6–4
Finalista	2.	20050815a15. srpna 2005	Žilina, Slovensko	antuka	Daniel Lustig	Jaroslav Pospíšil Adrian Sikora	6–2, 3–6, 6–0
Vítěz	2.	20050822a22. srpna 2005	Kaposvár, Maďarsko	antuka	Alessandro da Col	José-Carlos García-Sánchez Miguel Pérez Puigdomenech	7–5, 4–6, 6–4
Finalista	3.	20050829a29. srpna 2005	Szolnok, Slovensko	antuka	Alessandro da Col	Kornél Bardóczky Gergely Kisgyörgy	6–2, 6–1
Vítěz	3.	20060306a6. března 2006	Zabrze, Polsko	tvrdý	Michail Filima	Mateusz Kowalczyk Dawid Piatkowski	6–1, 3–6, 6–3
Vítěz	4.	20060515a15. května 2006	Most, Česko	antuka	Roman Vogeli	Daniel Brands Johan Brunström	6–2, 5–7, 7–6(7–5)
Finalista	4.	20060626a26. června 2006	Szolnok, Slovensko	antuka	David Klier	Jakub Hašek David Novak	7–6(7–4), 2–6, 6–3
Vítěz	5.	20060717a17. července 2006	Waterloo, Belgie	antuka	Nikita Kryvonos	Jordane Doble Julien Jeanpierre	6–2, 6–3
Vítěz	6.	20060724a24. července 2006	Sint-Katelijne-Waver, Belgie	antuka	Nikita Kryvonos	Stephan Fransen Romano Frantzen	6–2, 6–7(5–7), 7–5
Vítěz	7.	20061023a23. října 2006	Rodez, Francie	tvrdý (h)	Denis Istomin	Stefan Wauters Reginald Willems	4–6, 7–6(7–4), 7–6(7–4)
Vítěz	8.	20061127a27. listopadu 2006	Vendryně, Česko	tvrdý (h)	Igor Zelenay	Daniel Lustig Filip Polášek	6–1, 6–1
Vítěz	9.	20061204a4. prosince 2006	Opava, Česko	koberec (h)	Igor Zelenay	Roman Vogeli Jaroslav Pospíšil	4–6, 6–2, 6–1
Vítěz	10.	20070205a5. února 2007	Vratislav, Polsko	tvrdý (h)	Jan Vacek	Michal Mertiňák Jean-Claude Scherrer	7–5, 7–6(7–4)
Vítěz	11.	20061204a4. prosince 2006	Záhřeb, Chorvatsko	tvrdý (h)	Ivan Dodig	Petar Jelenić Slimane Saoudi	6–7(1–7), 6–4, 6–4
Finalista	5.	20070312a12. března 2007	Sarajevo, Bosna a Hercegovina	tvrdý (h)	Jan Mertl	Ernests Gulbis Deniss Pavlovs	6–4, 6–3
Vítěz	12.	20070430a30. dubna 2007	Ostrava, Česko	antuka	Bastian Knittel	Alexandr Krasnoruckij Alexandr Kudrjavcev	2–6, 7–5, [11–9]
Vítěz	13.	20070514a14. května 2007	Namangan, Uzbekistán	tvrdý	Martin Slanar	Chen Ti Jü-cuo Wang	6–2, 3–6, 6–1
Finalista	6.	20070521a21. května 2007	Fergana, Uzbekistán	tvrdý (h)	Martin Slanar	Daniel Brands John Paul Fruttero	7–6(7–1), 7–5
Vítěz	14.	20070611a11. června 2007	Košice, Slovensko	antuka	Filip Polášek	Leonardo Azzaro Flavio Cipolla	6–1, 7–6(7–5)
Finalista	7.	20071008a8. října 2007	Saint-Dizier, Francie	tvrdý (h)	Florin Mergea	Martin Slanar Pavel Šnobel	6–2, 6–3
Vítěz	15.	20071015a15. října 2007	La Roche-sur-Yon, Francie	tvrdý (h)	Raphael Durek	Vladimir Obradović Igor Sijsling	6–3, 6–1
Vítěz	16.	20071203a3. prosince 2007	Frýdlant nad Ostravicí, Česko	koberec (h)	Igor Zelenay	Jiří Krkoška Ján Stančík	6–4, 6–2
Finalista	8.	20071210a10. prosince 2007	Opava, Česko	koberec (h)	Igor Zelenay	Nikola Martinović Joško Topić	6–4, 7–5
Vítěz	17.	20080128a28. ledna 2008	Vratislav, Polsko	tvrdý (h)	James Cerretani	Werner Eschauer Jürgen Melzer	6–7(7–9), 6–3, [10–7]
Finalista	9.	20080901a1. září 2008	Düsseldorf, Německo	antuka	Igor Zelenay	Jan Hájek Tomáš Zíb	1–6, 6–2, [10–7]
Vítěz	18.	20090105a5. ledna 2009	Schwieberdingen, Německo	koberec (h)	Andis Juška	David Klier Philipp Marx	6–1, 6–4
Finalista	10.	20090330a30. března 2009	Neapol, Itálie	antuka	Frank Moser	Pablo Cuevas David Marrero	6–4, 6–3
Finalista	11.	20090921a21. září 2009	Trnava, Slovensko	antuka	Jan Minář	Grigor Dimitrov Teimuraz Gabašvili	6–4, 2–6, [10–8]
Finalista	12.	20090928a28. září 2009	Neapol, Itálie	antuka	Thiago Alves	Ivan Dodig Frederico Gil	6–1, 6–3
Finalista	13.	20100308a8. března 2010	Sarajevo, Bosna a Hercegovina	tvrdý (h)	Ivan Dodig	Nicolas Mahut Édouard Roger-Vasselin	7–6(8–6), 6–7(7–9), [10–5]
Vítěz	19.	20100705a5. července 2010	Oberstaufen, Německo	antuka	Frank Moser	Hans Podlipnik-Castillo Max Raditschnigg	6–0, 7–5
Vítěz	20.	20100926a26. září 2010	Trnava, Slovensko	antuka	Karol Beck	Alexander Peya Martin Slanar	4–6, 7–6(7–3), [10–8]
Finalista	14.	20111119a19. listopadu 2011	Bratislava, Slovensko	tvrdý	David Škoch	Jan Hájek Lukáš Lacko	7–5, 7–5
Vítěz	21.	20120507a7. května 2012	Praha, Česko	antuka	Horacio Zeballos	Martin Kližan Igor Zelenay	7–5, 2–6, [12–10]
Finalista	15.	20130603a3. června 2013	Prostějov, Česko	antuka	Mateusz Kowalczyk	Nicholas Monroe Simon Stadler	6–4, 6–4
Vítěz	22.	20140603a3. června 2014	Prostějov, Česko	antuka	Andre Begemann	Peter Polansky Adil Shamasdin	6–1, 6–2
Finalista	16.	20170122a22. ledna 2017	Koblenz, Německo	tvrdý(h)	Roman Jebavý	Hans Podlipnik-Castillo Andrei Vasilevskij	7–5, 3–6, [16–14]
Finalista	17.	20170506a6. května 2017	Ostrava, Česko	antuka	Rameez Junaid	Džívan Nedunčežijan Franko Škugor	6–3, 6–2
Finalista	18.	20170811a11. srpna 2017	Portorož, Slovinsko	tvrdý	Franko Škugor	Hans Podlipnik-Castillo Andrei Vasilevskij	6–3, 7–6(7–4)
Finalista	19.	20180505a5. května 2018	Ostrava, Česko	antuka	Serhij Stachovskyj	Attila Balázs Gonçalo Oliveira	6–0, 7–5
Vítěz	23.	20180810a10. srpna 2018	Portorož, Slovinsko	tvrdý	Gerard Granollers	Nikola Ćaćić Lucas Miedler	7–5, 6–3
Vítěz	24.	20181005a5. října 2018	Almaty, Kazachstán	tvrdý	Zdeněk Kolář	Jevgenij Karlovskij Timur Chabibulin	6–3, 6–1
Finalista	20.	20190914a14. září 2019	Istanbul, Turecko	tvrdý	Marek Gengel	Andrej Golubjev Oleksandr Nedověsov	bez boje
Finalista	21.	20200822a22. srpna 2020	Praha, Česko	antuka	Zdeněk Kolář	Pierre-Hugues Herbert Arthur Rinderknech	3–6, 4–6
Vítěz	25.	20200911a11. září 2020	Prostějov, Česko	antuka	Zdeněk Kolář	Sriram Baladži Divij Šaran	6–2, 2–6, [10–6]
Finalista	22.	20210925a25. září 2021	Bukurešť, Rumunsko	antuka	Maximilian Marterer	Ruben Gonzales Hunter Johnson	6–1, 2–6, [3-10]
Finalista	23.	20211204a4. prosince 2021	Forli, Itálie	tvrdý (h)	Vitalij Sačko	Antonio Šančić Tristan-Samuel Weissborn	6–7(4-7), 6–4, [7-10]
Finalista	24.	20220730a30. července 2022	San Benedetto del Tronto, Itálie	antuka	Fábián Marozsán	Vladyslav Manafov Oleg Prihodko	6–4, 3–6, [10-12]
Finalista	25.	20220903a3. září 2022	Mallorca, Španělsko	tvrdý	Marek Gengel	Juki Bhambri Saketh Myneni	2–6, 2–6

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lukáš Rosol na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Lukáš Rosol na Wikimedia Commons
• Lukáš Rosol na stránkách ATP Tour (anglicky)
• Lukáš Rosol na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
• Lukáš Rosol na stránkách Davis Cupu (anglicky)
• Lukáš Rosol v databázi Olympedia (anglicky)