Radu Albot

Radu Albot
Radu Albot ve Wimbledonu 2023
Stát	Moldavsko Moldavsko
Datum narození	11. listopadu 1989 (34 let)[1]
Místo narození	Kišiněv, Moldavsko, Sovětský svaz[1]
Bydliště	Kišiněv, Moldavsko[1]
Výška	175 cm[1]
Hmotnost	69 kg[1]
Profesionál od	2008[1]
Držení rakety	pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek	5 022 641 USD
Tenisová raketa	Yonex
Dvouhra
Poměr zápasů	93–126
Tituly	1 ATP, 9 challengerů, 14 Futures
Nejvyšší umístění	39. místo (5. srpna 2019)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open	3. kolo (2021, 2022)
French Open	2. kolo (2018, 2019, 2020, 2023)
Wimbledon	3. kolo (2018)
US Open	3. kolo (2017)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry	2. kolo (2016)
Čtyřhra
Poměr zápasů	49–69
Tituly	1 ATP, 10 challengerů, 7 Futures
Nejvyšší umístění	56. místo (29. dubna 2019)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	3. kolo (2018, 2019)
French Open	čtvrtfinále (2015)
Wimbledon	3. kolo (2022)
US Open	semifinále (2018)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20231211a11. prosince 2023 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Radu Albot (moldavskou cyrilicí: Раду Албот, * 11. listopadu 1989 Kišiněv) je moldavský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál jeden singlový a jeden deblový turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal dvacet tři titulů ve dvouhře a sedmnáct ve čtyřhře.^[2]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v srpnu 2019 na 39. místě a ve čtyřhře v dubnu téhož roku na 56. místě. Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF nejvýše figuroval v lednu 2007 na 11. příčce. Trénuje ho Magnus Tideman.^[1]

Na nejvyšší grandslamové úrovni nejdále postoupil do semifinále čtyřhry US Open 2018, kde hráli s Malekem Džazírím z pozice náhradníků.

V moldavském daviscupovém týmu debutoval v roce 2007 utkáním 3. skupiny euroafrické zóny proti Bosně a Hercegovině, v němž prohrál po boku Jevgenije Plugarjova čtyřhru. Moldavané zvítězili 2:1 na zápasy. Do září 2020 v soutěži nastoupil k dvaceti devíti mezistátním utkáním s bilancí 28–8 ve dvouhře a 13–9 ve čtyřhře.^[3]

Moldavsko reprezentoval na Letních olympijských hrách 2016 v Riu de Janeiru, když do mužské dvouhry obdržel divokou kartu od ITF. Po výhře nad Teimurazem Gabašvilim jej ve druhém kole vyřadil devátý nasazený Chorvat Marin Čilić ve dvou setech.

Tenisová kariéra

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutoval v srpnu 2006, když na turnaji v rumunském Aradu postoupil z kvalifikace. V úvodním kole pak podlehl Adrianu Cruciatovi.^[2] Na challengerech odehrál první turnaj o necelý měsíc dříve, když nastoupil do temešvárské čtyřhry s Rumunem Mirteou, aby soutěž opustili v první fázi. Premiérový singlový titul v této úrovni vybojoval na ferganském challengeru 2013 v Uzbekistánu, kde ve finále přehrál srbského hráče Iliju Bozoljace po třísetovém průběhu. Ve čtyřhře triumfoval již na tureckém Mersin Cupu 2012 s Ukrajincem Denysem Molčanovem. Průnik mezi sto nejlepších tenistů zaznamenal 27. července 2015 po prohraném finálovém duelu na poznaňském challengeru, když mu na žebříčku ATP patřila 100. příčka.^[1][2]

Na okruhu ATP World Tour debutoval lednovým Aircel Chennai Open 2014 v Čennaí. Z pozice kvalifikanta vypadl v úvodním kole dvouhry s šestým nasazeným Španělem Marcelem Granollersem ve třech setech.^[1] Premiérový kariérní vyhraný zápas v této úrovni dosáhl na červencovém Swedish Open 2014 v Bastadu po vyřazení Francouze Kennyho de Scheppera. Následně odešel poražen od argentinské turnajové sedmičky Carlose Berlocqa. Do prvního čtvrtfinále se podíval na úvodním ročníku travnatého Antalya Open 2017 po výhrách nad Portugalcem Joãem Sousou a druhým nasazeným Paolem Lorenzim, aby jej zastavil Andreas Seppi. V rámci série ATP Masters odehrál první utkání na BNP Paribas Open 2017 v Indian Wells po zvládnuté kvalifikaci. Na úvod jej vyřadil francouzský hráč Jérémy Chardy. Na navazujícím Miami Open 2017 mu stopku v úvodním zápase vystavil Seppi.^[1][2]

Do premiérového finále na okruhu ATP Tour postoupil na květnovém Istanbul Open 2015, kde v páru se Srbem Dušanem Lajovićem ovládli deblovou soutěž po dvousetovém vítězství nad švédsko-rakouským párem Robert Lindstedt a Jürgen Melzer. Na moskevském Kremlin Cupu 2015 skončili s Františkem Čermákem jako poražení finalisté čtyřhry, když nestačili na ruskou dvojici Andrej Rubljov a Dmitrij Tursunov až v rozhodujícím supertiebreaku.^[1][2]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském singlu US Open 2014 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci, v níž na jeho raketě zůstali Francouz Grégoire Burquier, Maďar Márton Fucsovics a Brit James Ward. Ve dvouhře jej pak na úvod vyřadil dvacátý šestý nasazený Francouz Gilles Simon. Do třetíto kola dvouhry se poprvé probojoval jako kvalifikant na US Open 2017, když zdolal zástupce amerického tenisu Ernesta Escobeda a po pětisetové bitvě i Tchajwance Lu Jan-suna. Poté podlehl turnajové sedmnáctce Samu Querreymu. V mužské čtyřhře French Open 2015 prošel s Lukášem Rosolem do čtvrtfinále, kde jejich cestu pavoukem zastavil šestý nasazený pár Italů Simone Bolelli a Fabio Fognini.^[1][2]

Osobní život

Dne 19. dubna 2020 se stal otcem, když jeho partnerka Doina porodila dceru Adeline.^[4]

Vyznamenání

• Medaile za občanské zásluhy – Moldavsko, 2014^[5]

Finále na okruhu ATP Tour

Dvouhra: 1 (1–0)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	soupeř ve finále	výsledek
Vítěz	1.	24. února 2019	Delray Beach, Spojené státy	tvrdý	Dan Evans	3–6, 6–3, 7–6(9–7)

Čtyřhra: 2 (1–1)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráč	soupeři ve finále	výsledek
Vítěz	1.	3. května 2015	Istanbul, Turecko	antuka	Dušan Lajović	Robert Lindstedt Jürgen Melzer	6–4, 7–6(7–2)
Finalista	1.	25. října 2015	Moskva, Rusko	tvrdý (h)	František Čermák	Andrej Rubljov Dmitrij Tursunov	6–2, 1–6, [6–10]

Tituly na challengerech ATP a okruhu Futures

Dvouhra (23)

č.	datum	turnaj	povrch	poražený finalista	výsledek
1.	říjen 2010	Antalya, Turecko	tvrdý	Denys Molčanov	6–3, 4–6, 7–5
2.	únor 2011	Antalya, Turecko	antuka	Ruan Roelofse	7–5, 6–4
3.	březen 2011	Antalya, Turecko	tvrdý	Alejandro González	7–5, 6–3
4.	duben 2011	Antalya, Turecko	tvrdý	Yannik Reuter	6–3, 7–6(7–1)
5.	duben 2011	Antalya, Turecko	tvrdý	Peter Gojowczyk	6–3, 6–2
6.	květen 2011	Cesena, Itálie	antuka	Walter Trusendi	2–6, 6–2, 7–6(7–1)
7.	únor 2012	Antalya, Turecko	tvrdý	Alexandr Lobkov	7–6(7–5), 6–3
8.	únor 2012	Antalya, Turecko	tvrdý	Ádám Kellner	7–6(7–5), 6–2
9.	březen 2012	Antalya, Turecko	tvrdý	Sergio Gutierrez-Ferrol	6–1, 6–3
10.	duben 2012	Antalya, Turecko	tvrdý	Tomislav Brkić	6–1, 4–6, 6–1
11.	duben 2012	Antalya, Turecko	tvrdý	Tomislav Brkić	3–6, 6–4, 7–6(7–3)
12.	květen 2012	Bacău, Rumunsko	antuka	Roman Borvanov	7–5, 6–4
13.	únor 2013	Antalya, Turecko	tvrdý	Reid Carleton	6–1, 6–4
14.	březen 2013	Antalya, Turecko	tvrdý	Marsel İlhan	6–3, 3–6, 7–6(9–7)
1.	září 2013	Fergana, Uzbekistán	tvrdý	Ilija Bozoljac	7–6(11–9), 6–7(3–7), 6–1
2.	únor 2015	Kalkata, Indie	tvrdý	James Duckworth	7–6(7–0), 6–1
3.	červen 2016	Fürth, Německo	tvrdý	Jan-Lennard Struff	6-3, 6-4
4.	červen 2016	Fergana, Uzbekistán	tvrdý	Konstantin Kravčuk	6-4, 6-2
5.	červenec 2016	Poznaň, Polsko	antuka	Clement Geens	6-2, 6-4
6.	listopad 2017	Šen-čen, ČLR	tvrdý	Hubert Hurkacz	7–6(8–6), 6–7(3–7), 6–4
7.	říjen 2018	Liou-čou, ČLR	tvrdý	Miomir Kecmanović	6–2, 4–6, 6–3
8.	listopad 2021	Pau, Francie	tvrdý (h)	Jiří Lehečka	6–2, 7–6(7-5)
9.	září 2022	Istanbul, Turecko	tvrdý	Lukáš Rosol	6–2, 6–0

Čtyřhra (17)

č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráč	poražení finalisté	výsledek
1.	červenec 2008	Oradea, Rumunsko	antuka	Andrei Ciumac	Steven Goh Zakary van Min	7–6(7–5), 6–7(5–7), [10–3]
2.	květen 2009	Bukurešť, Rumunsko	antuka	Andrei Ciumac	Florin Mergea Costin Pavăl	6–1, 6–2
3.	srpen2009	Kempten, Německo	antuka	Jiří Školoudík	James Lemke Richard Waite	6–1, 6–2
4.	květen 2010	Pitești, Rumunsko	antuka	Andrei Ciumac	Ivan Anikanov Artem Smirnov	2–6, 6–3, [10–7]
5.	březen 2011	Antalya, Turecko	antuka	Denys Molčanov	Roman Jebavý Adrian Sikora	6–7(3–7), 6–3, [12–10]
6.	květen 2011	Aosta, Itálie	Clay	Jasutaka Učijama	Hiroki Morija Šuiči Sekiguči	4–6, 7–5, [10–7]
1.	duben 2012	Mersin, Turecko	antuka	Denys Molčanov	Alessandro Motti Simone Vagnozzi	6–0, 6–2
2.	květen 2012	Ostrava, Česko	antuka	Teimuraz Gabašvili	Adam Pavlásek Jiří Veselý	7–5, 5–7, [10–8]
3.	říjen 2013	Kazaň, Rusko	tvrdý	Farruch Dustov	Jegor Gerasimov Dzmitrij Žyrmont	6–2, 6–7(3–7), [10–7]
7.	březen 2014	Kanton, ČLR	tvrdý	Christopher Rungkat	Claudio Grassi Ricadro Ghedin	1–6, 7–5, [10–7]
4.	duben 2014	Mersin, Turecko	antuka	Jaroslav Pospíšil	Thomas Fabbiano Matteo Viola	7–6(9–7), 6–1
5.	květen 2014	Řím, Itálie	antuka	Artem Sitak	Andrea Arnaboldi Flavio Cipolla	4–6, 6–2, [11–9]
6.	červenec 2014	Poznań, Polsko	antuka	Adam Pavlásek	Tomasz Bednarek Henri Kontinen	7–5, 2–6, [10–8]
7.	srpen 2014	San Marino, San Marino	antuka	Enrique López-Pérez	Franko Škugor Adrian Ungur	6–4, 6–1
8.	únor 2015	Launceston, Austrálie	tvrdý	Mitchell Krueger	Adam Hubble Jose Rubin Statham	3–6, 7–5, [11–9]
9.	říjen 2017	Ning-po, Čína	tvrdý	Rubin Statham	Džívan Nedunčežijan Christopher Rungkat	7–5, 6–3[
10.	září 2021	Istanbul, Turecko	tvrdý	Alexander Cozbinov	Antonio Šančić Artem Sitak	4–6, 7–5, [11–9]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Radu Albot na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Radu Albot na Wikimedia Commons
• Radu Albot na stránkách ATP Tour (anglicky)
• Radu Albot na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
• Radu Albot na stránkách Davis Cupu (anglicky)
• Radu Albot na Facebooku