Mařský vrch (přírodní památka)

Přírodní památka Mařský vrch
IUCN kategorie III (Přírodní památka)
Balvanové moře na vrchu stejnojmenného kopce
Základní informace
Vyhlášení	24. května 1989
Vyhlásil	Okresní národní výbor Prachatice
Nadm. výška	870–907 m n. m.
Rozloha	0,67 ha[1][2]
Poloha
Stát	Česko Česko
Okres	Prachatice
Umístění	Mařský vrch; Bošice, Štítkov
Souřadnice	49°4′22,38″ s. š., 13°50′51,35″ v. d.
Mařský vrch
Další informace
Kód	1240
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento box: zobrazit diskuse

Mařský vrch
Vrchol	907 m n. m.
Prominence	38 m ↓ sedlo u Lštění
Izolace	3,4 km → Běleč
Seznamy	Hory Šumavského podhůří
Poloha
Stát	Česko Česko
Pohoří	Šumavské podhůří / Vimperská vrchovina / Bělečská vrchovina / Štítkovská vrchovina
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mařský vrch je přírodní památka na vrcholku stejnojmenného kopce (dříve nazývaného Liščí skála^[3]) tvořící část Vimperské vrchoviny^[4], která se nachází zhruba 1¼ km východně od vesnice Štítkov v okrese Prachatice. Důvodem ochrany je balvanové moře syenitového porfyru na severním svahu, které vzniklo v pleistocénu.^[3]

Poblíž památky se nachází volně dostupná a přístupná deset metrů vysoká^[3] rozhledna Mařský vrch a rotunda svatého Václava z roku 1935, ke které vede Křížová cesta. Jižně od přírodní památky se nachází další přírodní památka Skalka.

Důvod ochrany

Důvodem ochrany je balvanové pole tvořící tzv. kamenné moře o délce přibližně 150 metrů a šířce 40 metrů^[3], které vzniklo rozpukáním porfyrové žíly v okolní biotitické pararulové hornině.^[4] Tyto pukliny se táhnou do značné hloubky a umožňují vznik balvanů, které se v přírodní památce nacházejí chaoticky uspořádány a poskládány na sobě. Předpokládá se, že balvany vznikly jako výsledek mrazového zvětrávání, které vytvořilo převážně deskové struktury o velikosti 1 až 3 metrů.^[4] Proces postupného rozrušování skalních bloků stále pokračuje, což dokládají rovnoběžné pukliny na balvanech.^[4] Pole se uklání pod sklonem 30°.^[3]

Samotný vrchol včetně chráněné památky není zalesněn a vystupují zde na povrch balvany o mocnosti až několika metrů. V balvanovém poli chybí půdní profil, který až na výjimky, není vyvinut.^[3] Jedná se o význačný vrch na severozápadním okraji přibližně 7 kilometrů dlouhého hřebenu, který je zalesněn.^[3]

Přírodní památka byla vyhlášena 24. května 1989 okresním národním výborem Prachatice s účinností od 1. července 1989.^[3] Kolem památky se nachází 50metrové ochranné pásmo.^[3] Jelikož se nachází na poměrně špatně dostupném místě, nebyla v historii výrazně negativně poškozena či ohrožena. V současnosti je dopad na památku minimální a nebezpečí v podobě zániku nehrozí.^[3]

Flóra a fauna

Většina oblasti památky je bez vegetace, ale v některých zastíněných místech roste chráněná plavuň vranec jedlový, jelikož se zde hromadí humus. Dále zde roste zvonek broskvolistý, jestřábník zední, brusnice borůvka, z keřů pak bez hroznatý.^[3] Z živočichů se zde vyskytuje například zástupce pavouků snovačka Rugathodes bellicosus, dále zmije obecná či jezevec lesní.^[3]

Geomorfologické zařazení vrchu

Geomorfologicky vrch spadá do celku Šumavské podhůří, podcelku Vimperská vrchovina, okrsku Bělečská vrchovina a podokrsku Štítkovská vrchovina^[5].

Odkazy

Reference

Literatura

• ALBRECHT, Josef, a kol. Českobudějovicko. Redakce Peter Mackovčin, Josef Albrecht. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2003. 807 s. (Chráněná území České republiky; sv. VIII. Českobudějovicko). ISBN 80-86064-65-4. S. 332. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Mařský vrch na Wikimedia Commons