Marco Cecchinato

Marco Cecchinato
Marco Cecchinato na French Open 2021
Stát	Itálie Itálie
Datum narození	30. září 1992 (31 let)[1]
Místo narození	Palermo, Itálie[1]
Bydliště	Palermo, Itálie[1]
Výška	185 cm[1]
Profesionál od	2010
Držení rakety	pravou rukou, bekhend jednoruč
Výdělek	4 552 184USD
Tenisová raketa	Babolat
Dvouhra
Poměr zápasů	77–120
Tituly	3 ATP, 5 challengerů, 6 Futures
Nejvyšší umístění	16. místo (25. února 2019)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open	1. kolo (2016, 2019, 2020, 2021, 2022)
French Open	semifinále (2018)
Wimbledon	1. kolo (2017, 2018, 2019, 2021)
US Open	1. kolo (2015, 2018, 2019, 2020, 2021)
Čtyřhra
Poměr zápasů	13–54
Tituly	0 ATP, 3 challengery, 3 Futures
Nejvyšší umístění	169. místo (27. června 2016)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	3. kolo (2016)
French Open	1. kolo (2018, 2019)
Wimbledon	1. kolo (2018)
US Open	2. kolo (2015, 2019)
Týmové soutěže
Davis Cup	čtvrtfinále (2016)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230608a8. června 2023 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marco Cecchinato, výslovnost: [ˈmarko tʃekkiˈnaːto]IPA, (* 30. září 1992 Palermo) je italský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP World Tour vyhrál tři singlové turnaje, když premiérový z nich ovládl na budapešťském Hungarian Open 2018. Stal se tak prvním Sicilanem, který ovládl turnaj ATP.^[2] Na challengerech ATP a okruhu ITF získal jedenáct titulů ve dvouhře a šest ve čtyřhře.^[3]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v únoru 2019 na 16. místě a ve čtyřhře pak v červnu 2016 na 169. místě. Trénuje ho bývalý italský tenista Simone Vagnozzi.^[1]

V italském daviscupovém týmu debutoval v roce 2016 prvním kolem Světové skupiny proti Švýcarsku, v němž vyhrál nedělní dvouhru s Adrienem Bosselem. Italové zvítězili 5:0 na zápasy. Do září 2018 v soutěži nastoupil k jedinému mezistátnímu utkání s bilancí 1–0 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.^[4]

Tenisová kariéra

Ve dvouhře okruhu ATP World Tour debutoval na květnovém Open de Nice Côte d’Azur 2013 v antukovém areálu Nice. V posledním kvalifikačním zápase přešel přes Thiema de Bakerra a na úvod singlové soutěže vypadl s krajanem Fabiem Fogninim.^[5][1] Premiérový kariérní vyhraný zápas v této úrovni dosáhl na bukurešťském BRD Năstase Țiriac Trophy 2016 po vyřazení pátého nasazeného Kypřana Marcose Baghdatise. Přes Džumhura postoupil poprvé do čtvrtfinále okruhu, v němž jej zastavil Argentinec Federico Delbonis. Jednalo se o jeho jedinou čtvrtfinálovou účast až do zisku titulu v dubnu 2018. V rámci série ATP Masters odehrál první utkání v hlavní soutěži na římském Internazionali BNL d'Italia 2014, kde jej na úvod vyřadil Nizozemec Igor Sijsling.^[1][3]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském singlu US Open 2015. V úvodním kole však nenašel recept na Američana Mardyho Fishe ve čtyřech setech.^[1][3]

Do premiérového finále na okruhu ATP Tour postoupil na antukovém Gazprom Hungarian Open 2018 v Budapešti, když se do hlavní soutěže probojoval až jako šťastně poražený kvalifikant po kvalifikační prohře s Jürgenem Zoppem a odstoupení Lasla Djereho. Ve druhém kole dvouhry vyřadil bosenskou turnajovou dvojku Damira Džumhura a v semifinále osmého nasazeného krajana Andrease Seppiho. V boji o titul pak z pozice 92. hráče žebříčku přehrál Australana Johna Millmana po dvousetovém průběhu. Před turnajem bylo jeho kariérním maximem čtvrtfinále. Titulem se stal sedmým šampionem turnaje ATP od sezóny 1990 v roli šťastného poraženého a po něm se posunul na 53. příčku.^[6][1][3]

Na French Open 2018 si poprvé zahrál semifinále grandslamu. V prvním kole premiérově vyhrál utkání na majoru, když zdolal Rumuna Maria Copila. Ve třetí fázi zůstal na jeho raketě desátý nasazený Španěl Pablo Carreño Busta a v osmifinále belgická turnajová osmička David Goffin, což znamenalo jeho debutové vítězství nad členem elitní světové desítky. Jako 72. hráč žebříčku ATP se stal nejníže postaveným čtvrtfinalistou Roland Garros od roku 2008 a Lotyše Ernestse Gulbise.^[7] Po čtvrtfinálové výhře nad Novakem Djokovićem postoupil jako nejníže postavený tenista od roku 1999 a Ukrajince Andrije Medveděva do semifinále French Open. Rovněž se stal prvním mužským semifinalistou grandslamu z Itálie od Corrada Barazzuttiho, jenž se do této fáze probojoval na French Open 1978.^[8] Jeho cestu pavoukem zastavil až sedmý nasazený Rakušan Dominic Thiem. Na červencový Wimbledon 2018 přijel poprvé v roli nasazeného v grandslamové soutěži. Jako turnajová devětadvacítka však na úvod nestačil na Australana Alexe de Minaura po čtyřsetovém průběhu.^[3]

Sázkařská aféra

Italská tenisová federace mu původně 18. července 2016 udělila trest v délce trvání 18 měsíců, následně snížený na jeden rok, a pokutu 40 tisíc eur za to, že během marockého challengeru v říjnu 2015 podal sázku na vlastní utkání s Polákem Kamilem Majchrzakem, a že měl také poskytovat informace o zdravotním stavu profesionálních hráčů. Následně se odvolal k nezávislému tribunálu Italského olympijského výboru, kde v říjnu 2016 uspěl se zrušením trestu i neplacení pokuty pro nejasnosti ve vyšetřování. Během něj odmítl, že by vsadil na vlastní prohru. Asociace tenisových profesionálů (ATP) původní trest neakceptovala, takže Cecchinato mohl od červencového udělení trestu do zprošťujícího verdiktu v říjnu 2016 nastupovat na turnajích organizovaných ATP (včetně challengerů), a to i na italském území. Zákaz startu měl před úplným zproštěním pouze na událostech pořádaných italským svazem.^{[9][10][11][12][13]}

Finále na okruhu ATP World Tour

Dvouhra: 5 (3–2)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	soupeř ve finále	výsledek
Vítěz	1.	29. dubna 2018	Budapešť, Maďarsko	antuka	John Millman	7–5, 6–4
Vítěz	2.	22. července 2018	Umag, Chorvatsko	antuka	Guido Pella	6–2, 7–6(7–4)
Vítěz	3.	17. února 2019	Buenos Aires, Argentina	antuka	Diego Schwartzman	6–1, 6–2
Finalista	1.	18. října 2020	Sardinie, Itálie	antuka	Laslo Djere	6–7(3–7), 5–7
Finalista	2.	29. května 2021	Parma, Itálie	antuka	Sebastian Korda	2–6, 4–6

Finále na challengerech ATP a okruhu Futures

Dvouhra: 20 (11–9)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	soupeř ve finále	výsledek
Vítěz	1.	18. března 2012	Umag, Chorvatsko	antuka	Andrej Martin	6–3, 6–4
Finalista	1.	17. února 2013	Záhřeb, Chorvatsko	tvrdý (h)	Damir Džumhur	2–6, 5–7
Vítěz	2.	10. března 2013	Umag, Chorvatsko	antuka	Attila Balázs	6–4, 6–2
Vítěz	3.	21. července 2013	Modena, Itálie	antuka	Dominic Thiem	6–3, 6–4
Vítěz	1.	11. srpna 2013	San Marino, San Marino	antuka	Filippo Volandri	6–3, 6–4
Finalista	1.	29. září 2013	Sibiu, Rumunsko	antuka	Jaroslav Pospíšil	6–4, 4–6, 1–6
Vítěz	4.	23. března 2014	Pula, Itálie	antuka	Dennis Novak	6–4, 6–2
Vítěz	5.	30. března 2014	Pula, Itálie	antuka	Roberto Carballés Baena	6–4, 6–1
Finalista	2.	8. června 2014	Mestre, Itálie	antuka	Pablo Cuevas	4–6, 6–2, 2–6
Vítěz	2.	dubna 2015	Turín, Itálie	antuka	Kimmer Coppejans	6–2, 6–3
Finalista	3.	13. září 2015	Janov, Itálie	antuka	Nicolás Almagro	7–6(7–1), 1–6, 4–6
Vítěz	3.	26. června 2016	Milán, Itálie	antuka	Laslo Djere	6–2, 6–2
Finalista	4.	4. září 2016	Como, Itálie	antuka	Kenny de Schepper	6–2, 6–7(0–7), 5–7
Vítěz	6.	26. března 2017	Pula, Itálie	antuka	Andrea Basso	6–4, 6–1
Finalista	5.	7. května 2017	Ostrava, Česko	antuka	Stefano Travaglia	2–6, 6–3, 4–6
Vítěz	4.	13. května 2017	Řím, Itálie	antuka	Jozef Kovalík	6–4, 6–4
Finalista	6.	25. června 2017	Todi, Itálie	antuka	Federico Delbonis	5–7, 1–6
Finalista	7.	3. září 2017	Como, Itálie	antuka	Pedro Sousa	6–1, 2–6, 4–6
Vítěz	5.	10. března 2018	Santiago, Chile	antuka	Carlos Gómez-Herrera	1–6, 6–1, 6–1
Finalista	5–8	únor 2020	Punta del Este, Uruguay	antuka	Thiago Monteiro	6–7(3–7), 7–6(8–6), 5-7

Čtyřhra (6 titulů)

č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráč	poražení finalisté	výsledek
1.	9. července 2011	Sassuolo, Itálie	antuka	Francesco Aldi	Filippo Leonardi Jacopo Marchegiani	6–4, 6–3
2.	7. srpna 2011	Xativa, Španělsko	antuka	Francesco Aldi	Iván Arenas-Gualda Enrique López Pérez	6–4, 6–3
3.	28. srpna 2011	Novi Sad, Srbsko	antuka	Matteo Civarolo	Marko Begović Jérémy Tweedt	6–3, 6–1
1.	13. září 2014	Biella, Itálie	antuka	Matteo Viola	Frank Moser Alexander Satschko	7–5, 6–0
2.	15. dubna 2017	Barletta, Itálie	antuka	Matteo Donati	Marin Draganja Tomislav Draganja	6–3, 6–4
3.	23. září 2017	Sibiu, Rumunsko	antuka	Matteo Donati	Sander Gillé Joran Vliegen	6–3, 6–1

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Marco Cecchinato na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Marco Cecchinato na Wikimedia Commons
• Marco Cecchinato na stránkách ATP Tour (anglicky)
• Marco Cecchinato na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
• Marco Cecchinato na stránkách Davis Cupu (anglicky)