 Martináč habrový | |
|---|---|
 samice | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | členovci (Arthropoda) |
| Podkmen | šestinozí (Hexapoda) |
| Třída | hmyz (Insecta) |
| Podtřída | křídlatí (Pterygota) |
| Řád | motýli (Lepidoptera) |
| Čeleď | martináčovití (Saturniidae) |
| Rod | martináč (Saturnia) |
| Binomické jméno | |
| Saturnia pavonia Linné, 1758 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Martináč habrový (Saturnia pavonia), dříve nazývaný také martináček habrový či paví oko habrové[1] je noční motýl, nejrozšířenější[2] zástupce čeledi martináčovitých. Vyskytuje se mimo jiné i na území České republiky,[3] jeho početní stavy však klesají.[4]
Rozšíření
Jako eurosibiřský prvek se vyskytuje v Evropě a částečně v Asii. V Evropě je hojný.[3]
Původním biotopem tohoto motýla je lesostep či slunná step, ale vyskytuje se i na rašeliništích. Zalétává také do zahrad. Vertikální areál rozšíření sahá od nížin až po relativně vysoké hory.[4]
Popis
(svrchní a spodní pohled)
.jpg)
(svrchní a spodní pohled)
Dospělí motýli vykazují výrazné znaky pohlavního dimorfismu. Přední křídla samců jsou dlouhá okolo 28 mm, u samic je to až 40 mm. Analogicky je celková stavba těla samic mnohem robustnější než u samců. Výrazný rozdíl je také v základním zbarvení křídel – samice jsou spíše šedé, zatímco samci mají přední křídla zbarvena hnědě a zadní okrově až oranžově. Kresba na křídlech je u obou pohlaví stejná, oba páry křídel zdobí výrazné oko, podobné těm na ocasních perech samce páva. Křídla jsou členěna vlnkovanými příčkami, zadní okraj lemuje světlý pás a v předním rohu předního páru křídel se nachází oranžovo-bílá skvrna, která zejména u samic kontrastuje se zbytkem plochy křídla.[2][3] V neposlední řadě je výrazným rozdílem mezi pohlavími tvar tykadel – ta jsou u samců široce hřebenitá, u samic nikoli.[4]
Vajíčka jsou oválná, šedavě hnědá až okrová.[3][4]
Housenky jsou po vylíhnutí černé, ale po každém svlékání se podíl černé barvy snižuje a základní barvou se postupně stává zelená. V posledním instaru mohou mít housenky ještě na jednotlivých článcích příčné černé pásky, ale mohou být i celé zelené. Jako u dalších druhů martináčů, také housenky martináče habrového mají na těle výrazné bradavky (v tomto případě oranžové) s krátkými, tuhými štětinami. Délka dorostlé housenky se pohybuje mezi 5 a 8 cm.[2][3]
Kukla je černohnědá, matně lesklá, ukrytá v tuhém zámotku hruškovitého tvaru.[2][3]
Bionomie
V průběhu roku tvoří jednu generaci, jejíž motýli létají od dubna do počátku června[5] na teplých, slunných stanovištích, například na borůvčím porostlých stráních řídkých borů. Samci létají už během odpoledne, kdy prudkým, rychlým letem pátrají po samicích.[2] Ty přes den odpočívají v podrostu a aktivují až večer a v noci. Po oplodnění kladou vajíčka ve větších skupinách na tenké větvičky vhodných rostlin.[3][4] Stejně jako další martináčovití, ani tento druh nemá vyvinuté funkční ústní ústrojí, dospělci tedy nepřijímají potravu.[6]
Housenky se po vylíhnutí nejprve zdržují společně v "hnízdech", později se oddělují a žijí samostatně. Jsou silně polyfágní – mohou se vyvíjet jak ve stromovém patře, tak v podrostu. Živnými stromy mohou být trnky, duby, vrby, topoly či břízy, ale také řešetlák počistivý. V podrostu je lze najít na maliníku, ostružiníku, borůvce, kontryhelu a dokonce i na vřesu, pokud na lokalitě roste.[4] Housenky se vyskytují od května do srpna,[2] přičemž samčí housenky dokončují vývoj dříve než housenky samičí.[3]
Kuklí se v rostlinném podrostu, přičemž kukla je chráněna pevným kokonem, který si housenka před kuklením upřede.[2] Motýli se z kukel líhnou až na jaře, někdy i po víceletém přezimování.[3]
Galerie
-
Páření motýlů -
Líhnoucí se housenky -
Housenka 2. instaru -
Dorostlá housenka -
Kuklící se housenka -
Zavěšený kokon
.JPG)
.jpg)
.JPG)
Podobné druhy
Podobným, ale mnohem vzácnějším druhem je martináč trnkový, který by se měl vyskytovat na jižním Slovensku, vzácně i na jižní Moravě,[3] je ale také možné, že už se nevyskytuje ani tam.[7]
Odkazy
Reference
- ↑ BioLib: Biological library. www.biolib.cz [online]. [cit. 2018-08-07]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g PONEC, Jozef. Motýle. 1. vyd. Bratislava: Obzor, 1982. 384 s.
- ↑ a b c d e f g h i j HRABÁK, Rudolf. Kapesní atlas našich motýlů. 1. vyd. Praha: SZN ve spolupráci s SPN, 1985. 352 s.
- ↑ a b c d e f ZAHRADNÍK, Jiří. Naši motýli. Praha: Albatros, 1997.
- ↑ LULÁK M., KRNÁČ J. Začínáme s entomologií a chovem motýlů. 1. vyd. Karviná: Alfa Consulting, 1999. 352 s. ISBN 8023839721.
- ↑ Vše o motýlech - Saturniidae - martináčovití - Matináč habrový (Saturnia pavonia). www.motyli.estranky.cz [online]. [cit. 2018-08-08]. Dostupné online.
- ↑ BioLib: Biological library. www.biolib.cz [online]. [cit. 2018-08-08]. Dostupné online.
Externí odkazy
Taxon Saturnia pavonia ve Wikidruzích
Obrázky, zvuky či videa k tématu martináč habrový na Wikimedia Commons - Martináč habrový na BioLibu
- Martináč habrový na Encyclopedia of Life (anglicky)
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Martináč_habrový |
