Modely komunikace

Tento článek potřebuje úpravy.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

---

Konkrétní problémy: Chybí několik modelů komunikace

Modely komunikace jsou definice komunikace v rámci mediálních studií, které se snaží popsat, popřípadě i graficky znázornit, jak vypadá masová komunikace, z čeho se skládá a jaké prvky v ní hrají jakou roli.

Původní modely

První definování komunikace učinil Harold D. Lasswell v roce 1948,^[1] model nese označení Lasswellova formule. Nešlo však o model jako takový, v definici byly popsány jednotlivé prvky komunikačního aktu. V témže roce se objevil první model od Clauda Shannona, který se nazývá Shannonův a Weaverův model komunikace, též známý jako lineární model.^[2]

Lingvistický model

V lingvistice nejznámějším modelem je od Romana Jakobsona z roku 1960, ve kterém mezi vysílatele a přijímatele informace vkládá kontext, zprávu, kontakt a kód.^[3] Dříve se již komunikačnímu modelu věnoval Karl Bühler, který představil tzv. organon model.^[4]

Čtyři modely komunikace

Denis McQuail ve své knize Úvod do teorie masových médií popisuje další čtyři modely komunikace, které překonávají původní lineární model od Shannona.^[5]

1. Přenosový model
2. Rituálový či výrazový model
3. Propagační model
4. Příjmový model (teorie recepce dle Stuarta Halla)

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Modely komunikace na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Autoritní data	GND: 4140666-7 LCCN: sh85029106 NLI: 987007543379705171