 Blanice | |
|---|---|
| IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
 | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 1. července 1989 |
| Vyhlásil | Okresní národní výbor Prachatice |
| Nadm. výška | 744–900 m n. m. |
| Rozloha | 292,24 ha[1][2] |
| Poloha | |
| Stát | Česko Česko |
| Okres | Prachatice |
| Umístění | Horní Sněžná, Křišťanov, Spálenec, Zbytiny |
| Souřadnice | 48°55′33,96″ s. š., 13°58′23,88″ v. d. |
  Blanice | |
| Další informace | |
| Kód | 1267 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Národní přírodní památka Blanice byla vyhlášena v roce 1989 a rozšířena v roce 1992. Nachází se na horním toku řeky Blanice mezi osadami Blažejovice a Arnoštov v okrese Prachatice. Rozloha chráněného území je 292,24 hektarů.[3] Navazuje na něj rozsáhlé ochranné pásmo (5959 hektarů),[3] které zahrnuje téměř celou pramennou oblast řeky a přítoků.[4] Chráněné území leží v nadmořské výšce 744–900 metrů a je součástí chráněné krajinné oblasti a evropsky významné lokality Šumava a Ptačí oblasti Boletice.[3]
Předmět ochrany
.jpg)
Důvodem ochrany je zde největší středoevropská populace perlorodky říční (Margaritana margaritifera)[3] i dalších druhů živočichů a rostlin, vázaných na oligotrofní podmínky. Povodí horní Blanice má (s výjimkou některých úseků) v podmínkách českých zemí mimořádně zachovalý oligotrofní a oligosaprobní až xenosaprobní charakter s obrovskou samočisticí schopností. Specifický charakter území má původ v částečném odlesnění, které vedlo ke zvýšení teploty vody a k významnému zvětšení druhové biodiverzity ve srovnání s původními lesními toky. Lze důvodně předpokládat určitou závislost výskytu perlorodky na doprovodných druzích zoobentosu. Výskyt celého společenstva je určován současně i vhodným charakterem a morfologií dna a rychlostí toku. U hlavního předmětu ochrany platí úzká vazba mezi perlorodkou říční a hostitelem jejích larev, kterým je pstruh obecný potoční. Dále musí být zachována přirozená regulace rybí obsádky vydrou říční, neboť jako funkční hostitelé se uplatňují hlavně jednoleté až dvouleté ryby, které po invazi glochidiemi perlorodky získávají imunitu. K udržení této funkce ekosystému je nutné zajistit klidové podmínky v celém chráněném území. V rámci přírodní památky je v provozu odchovna perlorodek.
Odkazy
Reference
- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
- ↑ Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].
- ↑ a b c d Blanice [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2019-12-16]. Dostupné online.
- ↑ Národní přírodní památka Blanice [online]. Jihočeský venkov [cit. 2021-02-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-02-12.
Literatura
- ALBRECHT, Josef, a kol. Českobudějovicko. Redakce Peter Mackovčin, Josef Albrecht. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2003. 807 s. (Chráněná území České republiky; sv. VIII. Českobudějovicko). ISBN 80-86064-65-4. S. 674.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Blanice na Wikimedia Commons
- Kategorie IUCN IV
- Národní přírodní památky v Jihočeském kraji
- Evropsky významné lokality v Jihočeském kraji
- Chráněná území v okrese Český Krumlov
- Chráněná území v okrese Prachatice
- Chráněná území na Šumavě
- Chráněná území v Šumavském podhůří
- Chráněná území v Česku vyhlášená roku 1989
- Lesy v okrese Český Krumlov
- Lesy v okrese Prachatice
- Lesy na Šumavě
- Louky v okrese Český Krumlov
- Louky v okrese Prachatice
- Louky na Šumavě
- Vodstvo v okrese Český Krumlov
- Vodstvo v okrese Prachatice
- Vodstvo na Šumavě
- Vodstvo v Šumavském podhůří
- Povodí Blanice (přítok Otavy)
- CHKO Šumava
- Křišťanov
- Volary
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Národní_přírodní_památka_Blanice |
