 Nahovětvec dvoudomý | |
|---|---|
 Nahovětvec dvoudomý (Gymnocladus dioica) | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 zranitelný[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | bobotvaré (Fabales) |
| Čeleď | bobovité (Fabaceae) |
| Rod | nahovětvec (Gymnocladus) |
| Binomické jméno | |
| Gymnocladus dioica (L.) K. Koch, 1869 | |
 | |
| Synonyma | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nahovětvec dvoudomý (Gymnocladus dioica) je statný, listnatý, opadavý strom s neobvyklým habitem. Je jediný druh rodu nahovětvec, který má původ v Severní Americe (ve Spojených státech amerických a v Kanadě). Ostatní čtyři druhy rodu pocházejí z jižní Asie.
Do Evropy byl přivezen již v roce 1748, v Čechách byl jako exotická dřevina prvně vysázen v Královské oboře v Praze roku 1844.
Ekologie
Strom potřebuje pro zdárný vývoj výživné, hluboké, vlhké, hlinité půdy a dostatek světla. Ve své domovině se proto často objevuje na záplavových územích, toleruje však i mělké kamenité a písčité alkalické půdy, je hojnější na teplých stanovištích. Nesnese však zastínění a proto roste obvykle na okrajích lesů nebo na lesních pasekách. Stromy rostou pomalu a dožívají se za dobrých podmínek i 100 let. Je tolerantní k městskému znečištění i zasolení půdy. Neprospívá mu však uzavření okolního prostoru dlažbou nebo asfaltem, které ztěžuje vsakování vody. Proti mrazu je otužilý, namrzá jen v drsných horských polohách.
Obvykle jsou stromy se samičími a stromy se samčími květy, jen výjimečně se vyskytují i stromy mnohomanželné. Protože v přírodě někdy rostou v blízkosti pouze jedinci stejného pohlaví, jsou občas problémy s tvorbou semen.
Ve srovnání s ostatními listnatými stromy má velmi krátké vegetační období. Listy se začínají rozvíjet pozdě na jaře a časně z podzimu již opadávají. Větve jsou bez listů více než půl roku (jsou nahé), odtud rodové jméno „nahovětvec“.
Popis
Strom dorůstá do výšky 20 až 25 m a má šedou, hrubou, široce zbrázděnou kůru odlupující se v plátcích. Může růst jednotlivě nebo ve skupině, kdy se z jednoho rozložitého kořene vytvoří více kmenů. Koruna stromu je řídká a metlovitá, je tvořena tlustými, parožnatě se větvícími a jinak křivolakými větvemi. Letorosty jsou šedě ojíněné a poznamenané jizvami po listech. Listy raší pozdě, koncem května nebo počátkem června, bývají dlouhé 50 až 100 cm. Jsou dvakrát sudozpeřené, mají osm až čtrnáct párů krátce řapíčkatých lístků velkých 5 až 6 cm. Lístky jsou modrozelené, vejčité nebo eliptické a celokrajné; na podzim lístky nemění barvu a opadávají postupně.
Květy, velké asi 12 mm, se objevují současně s listy v květnu a červnu. Vyrůstají na dlouhých stopkách v koncových květenstvích dlouhých 10 až 30 cm, laty samčích květů bývají kratší a hustější. Jsou zelenobílé, kvetou zhruba měsíc a voní po citronech. Obvykle jsou stromy se samičími a stromy se samčími květy, opylují se větrem.
Plod je až 10 až 25 cm dlouhý, plochý a tlustý dřevnatý lusk tmavě hnědé barvy. Obsahuje čtyři až sedm hnědých, okrouhlých a zmáčklých semen velkých 10 až 15 mm. Semena dozrávají v listopadu a lusky opadávají až na jaře. Jednou z mála možností jak se mohou rozšířit, je odplavení lusků povrchovou vodou. Starší stromy obvykle produkují množství kořenových výmladků, které je zapotřebí odstraňovat.
Strom dobře ochraňuje své listy i semena přes poškozením. Před býložravci jsou listy i semena chráněna velkou koncentraci jedovatého alkaloidu cytisin, který při konzumaci může způsobit i smrt. Proti drobnými obratlovcům jsou semena zabezpečena v pevných dřevnatých luscích, které kritické zimní období přečkávají v korunách stromů.
Význam
Nahovětvec dvoudomý se používá jako doplňková dřevina do parků, jako solitéra nebo na okraje porostu. Vyniká přes zimu i jaro svým zvláštním vzhledem bizarně pokroucených větví. Nejčastěji se vysazuje odrůda 'Variegatus', která dorůstá do výše 10 m a má výrazně tlusté větve.
V minulosti bývala v době nouze ve Spojených státech jeho pražená semena používaná jako náhrada kávy, odtud domácí pojmenování „Coffeetree“ (kávový strom). Protože strom je většinu roku bez listů, v Kanadě jej také nazývají „Chicot“ (pahýl stromu).
Rozmnožování
Druh se může množit pohlavně i vegetativně. Pohlavní rozmnožování je málokdy úspěšné, semena špatně klíčí. Výhodnější je přistoupit k vegetativnímu oddělováním ramet, je poměrně jednoduché odebírat kořenové oddělky.[2][3][4][5][6]
Galerie
-
Jizvy po listech -
Zrající lusky -
Dvojnásobně sudozpeřený list -
Kůra kmene
Reference
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
- ↑ GUTZEROVÁ, Naděžda. BOTANY.cz: Nahovětvec dvoudomý [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 28.08.2009 [cit. 2015-06-03]. Dostupné online.
- ↑ Dendrologie.cz: Nahovětvec dvoudomý [online]. P. Horáček a J. Mencl, rev. 31.12.2006 [cit. 2015-06-03]. Dostupné online.
- ↑ KREJČIŘÍK, Přemysl. Nahovětvec dvoudomý [online]. Zahradnická fakulta Mendelovy univerzity, Lednice [cit. 2015-06-03]. Dostupné online.
- ↑ Recovery Strategy for the Gymnocladus dioicus [online]. Government of Canada, Minister of the Environment, Ottawa, CA, rev. 2014 [cit. 2015-06-03]. Dostupné online. ISBN 978-1-100-25325-1. (anglicky)
- ↑ Flora of China: Gymnocladus dioicus [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2015-06-03]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu nahovětvec dvoudomý na Wikimedia Commons
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Nahovětvec_dvoudomý |
