V roce 2004 se kvalifikoval na olympijské hry v Athénách. Po nevýrazných výsledcích v olympijské sezoně se dokázal na hlavní turnaj sezony připravit a po takticky vyzrálém výkonu postoupil do finále proti Japonci Tadahiro Nomurou. Od úvodu odrážel Nomurovi nástupy a za cenu tří penalizací (bodově wazari) vydržel s favoritem celých pět minut zápasu. Získal stříbrnou olympijskou medaili.
V roce 2007 se druhým místem na mistrovství světa v Riu kvalifikoval na olympijské hry v Pekingu v roce 2008. Do Pekingu však nepřijel v optimální formě a vypadl v úvodním kole s Francouzem Dimitri Draginem. V roce 2010 v judistické reprezentaci skončil s odvolaným trenérem Chabarelim (politika). Šanci reprezentovat mu dali sambisté, pro které získal v témže roce titul mistra Evropy. Sportovní kariéru ukončil v roce 2011.