| Netovice | |
|---|---|
 Netovice od jihovýchodu | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Slaný |
| Okres | Kladno |
| Kraj | Středočeský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát | Česko Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°12′41″ s. š., 14°5′47″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 77 (2021)[1] |
| Katastrální území | Netovice (2,2 km²) |
| Nadmořská výška | 299 m n. m. |
| PSČ | 274 01 |
| Počet domů | 20 (2011)[2] |
  Netovice | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 149527 |
| Kód k. ú. | 749524 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Netovice jsou malá vesnice a část města Slaný v okrese Kladno. Od Slaného jsou Netovice vzdáleny asi dva kilometry jižním směrem.
Netovice se rozkládají v mělkém údolí, které se od Těhule sklání východním směrem ke Knovízi. Od města Slaného na severní straně je odděluje ploché návrší Na Rovinách, na němž se nachází letiště Slaný. Z jižní strany Netovice míjí dálnice D7. Vesnicí prochází jediná silnice, která ji spojuje se Slaným na severu a s mimoúrovňovou křižovatkou Slaný-jih na východě (tzn. obcemi Knovíz a Jemníky).
Název
Dnes užívaný název vesnice je vlastně zkráceninou někdejšího tvaru Nedětovice, užívaného až do 17. století (1227 Nedetovicih, 1623 Nedietowicze, 1845 německy Nettowitz, česky Netovice). Název pravděpodobně pochází od osobního jména Děta, domácké podoby jména Dětřich.[3]
Historie
Archeologické nálezy kostrových i žárových pohřbů, učiněné v 19. století, dokládají pravěké osídlení netovického katastrálního území. První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1227.[4] V předhusitském období byly netovickou vrchností církevní instituce: Polovina Netovic se uvádí v majetku břevnovského kláštera a kolem roku 1227 polovina v držení kláštera svatojiřského. Snad někdy za husitských válek vesnice přešla do majetku královského města Slaného (písemně doloženo od časů krále Jiřího). Za účast v prvním stavovském odboji král Ferdinand I. roku 1547 Slánským Netovice, spolu s dalším zbožím, na čas zkonfiskoval, ale roku 1562 navrátil. Znovu bylo město Slaný postiženo konfiskacemi po bělohorské porážce dalšího stavovského povstání. V roce 1623 tak Netovice, spolu s vesnicemi Želenice a Lotouš za necelých šestnáct tisíc kop míšeňských grošů zakoupil Jaroslav Bořita z Martinic ke svému smečenskému panství. V držení hrabat z Martinic (později Clam-Martinic) Netovice setrvaly až do zrušení patrimoniální správy. Po roce 1850 byly Netovice zprvu osadou obce Jemníky, v období první republiky samostatnou obcí, později připojeny k městu Slaný.
Galerie
-
Netovice od jihozápadu -
Příjezd do Netovic od východu -
Kaplička na návsi
Literatura
- VÁCLAV, Schmidt. Památky archaeologické a místopisné. [s.l.]: [s.n.], 1898. Dostupné online.
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Svazek III. Praha: Česká akademie věd a umění ve Státním nakladatelství učebnic, 1951. S. 216.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. 1. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 98.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Netovice na Wikimedia Commons - Netovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
 |
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Netovice |
