 Noktilionovití | |
|---|---|
 netopýr říční (Noctilio albiventris) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Řád | letouni (Chiroptera) |
| Podřád | netopýrotvaří (Yangochiroptera) |
| Čeleď | noktilionovití (Noctilionidae) Gray, 1821 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Noktilionovití, jinak také rybožerovití (Noctilionidae),[1] představují malou čeleď amerických netopýrů.
Systematika
Skupinu noktilionovitých poprvé popsal britský přírodovědec John Edward Gray roku 1821. Současná systematika tyto netopýry považuje za samostatnou čeleď v rámci nadčeledi vampýrovci (Noctilionoidea), kam spadají ještě furipterovití (Furipteridae), mormoopidovití (Mormoopidae), listonosovití (Phyllostomidae), mystacinovití (Mystacinidae), tyropterovití (Thyropteridae) a zřejmě i myzopodovití (Myzopodidae). Vampýrovci jsou rozšířeni převážně na jižní polokouli a jejich původ je pravděpodobně gondwanský, zřejmě africký.[2]
Čeleď zahrnuje pouze jeden rod a dva žijící druhy:[1][3]
- rod Noctilio Linnaeus, 1766 – netopýr
- druh Noctilio albiventris Desmarest, 1818 – netopýr říční
- druh Noctilio leporinus (Linnaeus, 1758) – netopýr rybožravý
Popis
Jde o poměrně robustní netopýry. Netopýr rybožravý dosahuje délky těla až 13 cm a může vážit až 70 g, zatímco o něco menší netopýr říční měří 8–9 cm a jeho hmotnost nepřekračuje 40 g.[4] Výrazným znakem noktilionovitých je neobvykle tvarovaný obličej: horní pysk je rozštěpený a převislý, spodní pysky tvoří roztažitelné lícní vaky, díky čemuž celá tlama připomíná tlamu buldočí (v angličtině nesou tito netopýři pojmenování Bulldog bats).[5] Celkový zubní vzorec činí 2.1.1.31.1.2.3 = 28 zubů, s neobvykle zvětšenými špičáky.[6] Uši jsou dlouhé a úzké, s laločnatým tragem.[7]
Zajímavě modifikovány jsou u těchto netopýrů rovněž zadní končetiny. Ty bývají značně zvětšené a díky tomu, že se na nich křídelní membrána upína již u kolene, i volně pohyblivé. Zvláště u netopýra rybožravého pak vynikají ostré, dozadu zahnuté drápy, jež slouží jako lovecký nástroj.[5][6]
Zbarvení je proměnlivé, pohybuje se od jasně oranžové po oranžovohnědou a šedohnědou, s možnou bílou linkou táhnoucí se přes hřbet. Létací membrány včetně uropatagia mají hnědé zbarvení.[7]
Ekologie
Noktilionovití se vyskytují v tropických nížinatých oblastech Střední a Jižní Ameriky, od Karibiku a severního Mexika po severní Argentinu.[4] Zdržují se především v dutinách stromů, jeskyních, lidských budovách a jiných podobných úkrytech. Žijí v polygynních sociálních svazcích. Podle terénních pozorování samice obou druhů rodí jediné mládě, přičemž páření probíhá nejčastěji (nikoli však striktně) v listopadu–prosinci a následné porody připadají na duben–červen. O mláďata podle všeho pečují oba rodiče, asi za 30 dní po narození jsou schopna létat.[7]
Noktilionovití se živí především hmyzem, ačkoli zvláště pro netopýra rybožravého je typické, že pomocí echolokace vyhledává ryby plavající bezprostředně pod vodní hladinou, jichž se následně zmocňuje svými dlouhými končetinami s hákovitými drápy. Během lovu zadní končetiny otáčí o 180 °, aby drápy ve vodě směřovaly směrem dopředu a probíraly vodu pod sebou. Potravou se však mohou stát i někteří suchozemští živočichové.[6]
Netopýr rybožravý zároveň představuje nejhlasitějšího netopýra světa: hladina akustického tlaku jeho echolokace činí až 140 decibelů, ačkoli tyto zvuky nejsou postřehnutelné lidským uchem.[6]
Odkazy
Reference
- ↑ a b noktilionovití [online]. BioLib [cit. 2023-02-02]. Dostupné online.
- ↑ HAND, Suzanne J.; BECK, Robin M. D.; ARCHER, Michael. A new, large-bodied omnivorous bat (Noctilionoidea: Mystacinidae) reveals lost morphological and ecological diversity since the Miocene in New Zealand. Scientific Reports. 2018-01-10, roč. 8, čís. 1, s. 235. Dostupné online [cit. 2023-02-02]. ISSN 2045-2322. DOI 10.1038/s41598-017-18403-w. PMID 29321543. (anglicky)
- ↑ http://www.departments.bucknell.edu/biology/resources/msw3/browse.asp?id=13801508
- ↑ a b FELDHAMER, George A. & kol. Mammalogy – Adaptation, Diversity, Ecology. 4. vyd. Baltimore: Johns Hopkins University Press, 2015. S. 307–308. (anglicky)
- ↑ a b ANDĚRA, M. Savci (1). Praha: Albatros, 1997. (Svět zvířat). S. 84.
- ↑ a b c d VAUGHAN, Terry A.; RYAN, James M.; CZAPLAWSKI, Nicholas J. Mammalogy. 6. vyd. Burlington, MA: Jones & Bartlett Learning, 2015. S. 269–270. (anglicky)
- ↑ a b c MCDADE, M. C. Grzimek’s Animal Life Encyclopedia, Second Edition - Volume 13: Mammals II. Farmington Hills, MI: Gale Group, 2003. ISBN 0-7876-7750-7. S. 443–451. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Noctilio na Wikimedia Commons 
Taxon Noctilionidae ve Wikidruzích- (anglicky) Animal Diversity Web
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Noktilionovití |
