Optický hranol

Rozklad světla hranolem

Optický hranol je opticky průhledné těleso s dvěma rovinnými stěnami, které lámou světlo. Světlo při průchodu hranolem mění směr šíření rozkladem (disperzí) a úplným odrazem.

Hranolu využil i Isaac Newton ke zjištění podstaty světla. Při experimentu, kdy umístil za sebe dva trojúhelníkové skleněné hranoly, jež se spojovaly základnami, první hranol rozložil bílé světlo na duhové spektrum, druhý rozložené barvy opětovně sloučil zpět. Díky tomuto pokusu si Newton uvědomil, že bílé světlo není v podstatě čisté, jak tvrdil Aristoteles, ale že obsahuje směs všech druhů barev.

Lom světla optickým hranolem

Lom hranolem.

Při průchodu optickým hranolem se světelný paprsek láme dvakrát. Paprsek, který vystupuje z hranolu je od vstupujícího paprsku odchýlen o úhel δ {\displaystyle \delta } . Tato odchylka je závislá na úhlu dopadu α 1 {\displaystyle \alpha _{1}} , indexu lomu materiálu hranolu a na úhlu ω {\displaystyle \omega } , který se nazývá lámavý. Tento úhel je sevřen tzv. lámavými stěnami hranolu.

Z obrázku a podle Snellova zákona budou platit vztahy

sin α 1 = n sin β 1 {\displaystyle \sin \alpha _{1}=n\,\sin \beta _{1}}
sin α 2 = n sin β 2 {\displaystyle \sin \alpha _{2}=n\,\sin \beta _{2}}

kde n {\displaystyle n} označuje index lomu hranolu. Pro odchylku δ {\displaystyle \delta } platí

δ = ( α 1 β 1 ) + ( α 2 β 2 ) = α 1 + α 2 ω {\displaystyle \delta =(\alpha _{1}-\beta _{1})+(\alpha _{2}-\beta _{2})=\alpha _{1}+\alpha _{2}-\omega } ,

neboť platí ω = β 1 + β 2 {\displaystyle \omega =\beta _{1}+\beta _{2}} .

Pro malý lámavý úhel ω {\displaystyle \omega } jsou malé také úhly α 1 {\displaystyle \alpha _{1}} a α 2 {\displaystyle \alpha _{2}} . Takový hranol se nazývá optický klín. Pro optický klín mají předchozí rovnice přibližný tvar α 1 = n β 1 {\displaystyle \alpha _{1}=n\beta _{1}} a α 2 = n β 2 {\displaystyle \alpha _{2}=n\beta _{2}} , což umožňuje psát

δ = ( n 1 ) ω {\displaystyle \delta =(n-1)\omega }

Pro malý lámavý úhel ω {\displaystyle \omega } tedy odchylka δ {\displaystyle \delta } nezávisí na úhlu dopadu α 1 {\displaystyle \alpha _{1}} .

Při větších lámavých úhlech však nelze nahradit sinus přímo jeho úhlem. Pokud vyjádříme odchylku δ {\displaystyle \delta } jako funkci úhlu lomu β 1 {\displaystyle \beta _{1}} , dostaneme vztah

δ = arcsin ( n sin β 1 ) arcsin [ n sin ( β 1 ω ) ] ω {\displaystyle \delta =\arcsin(n\,\sin \beta _{1})-\arcsin \left[n\,\sin(\beta _{1}-\omega )\right]-\omega }

Derivací tohoto vztahu podle úhlu lomu β 1 {\displaystyle \beta _{1}} určíme extrémy, tzn.

d δ d β 1 = n cos β 1 1 n 2 sin 2 β 1 n cos ( β 1 ω ) 1 n 2 sin 2 ( β 1 ω ) = 0 {\displaystyle {\frac {\mathrm {d} \delta }{\mathrm {d} \beta _{1}}}={\frac {n\,\cos \beta _{1}}{\sqrt {1-n^{2}\sin ^{2}\beta _{1}}}}-{\frac {n\,\cos(\beta _{1}-\omega )}{\sqrt {1-n^{2}\sin ^{2}(\beta _{1}-\omega )}}}=0}

Odtud po úpravě získáme podmínku

( n 2 1 ) [ sin 2 β 1 sin 2 ( β 1 ω ) ] = ( n 2 1 ) sin ω sin ( 2 β 1 ω ) = 0 {\displaystyle (n^{2}-1)[\sin ^{2}\beta _{1}-\sin ^{2}(\beta _{1}-\omega )]=(n^{2}-1)\sin \omega \,\sin(2\beta _{1}-\omega )=0}

Z této podmínky vyplývá, že odchylka δ {\displaystyle \delta } nejmenší hodnotu pro 2 β 1 = ω {\displaystyle 2\beta _{1}=\omega } , což podle předchozích vztahů znamená, že nejmenší odchylka se objeví pro

β 1 = ω 2 = β 2 , α 2 = α 1 {\displaystyle \beta _{1}={\frac {\omega }{2}}=-\beta _{2}\;,\alpha _{2}=-\alpha _{1}}

Minimální odchylku tedy získáme tehdy, pokud je paprsek procházející hranolem kolmý k ose souměrnosti lámavého úhlu ω {\displaystyle \omega } .

Pří minimální odchylce δ m {\displaystyle \delta _{m}} bude platit vztah α 1 = ω + δ m 2 {\displaystyle \alpha _{1}={\frac {\omega +\delta _{m}}{2}}} . Použitím předchozích vztahů lze pak určit

sin ω + δ m 2 = n sin ω 2 {\displaystyle \sin {\frac {\omega +\delta _{m}}{2}}=n\,\sin {\frac {\omega }{2}}}

Tento vztah lze využít pro určení indexu lomu materiálu hranolu.

Totální reflexe na hranolu.

U hranolů lze často pozorovat totální reflexi. Tento jev je často využíván např. k převrácení obrazu v dalekohledu apod.

Na hranolu lze také demonstrovat disperzi světla.

Využití

Optické hranoly jsou také používány v optických přístrojích místo klasických zrcadel – využívá se k tomu totálního odrazu a hranoly jsou výhodné pro svou prakticky neomezenou životnost (stříbrná vrstva zaručující funkci zrcadla se sloupe, zmatní, u hranolu není nic, co by mohlo takto přijít k úhoně). Využití našly také ve WDM (de)multiplexorech laserového záření, které významně zvyšují přenosovou kapacitu optických vláken.

Zajímavosti

Související články

Externí odkazy

Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Zdroj datcs.wikipedia.org
Originálcs.wikipedia.org/wiki/Optický_hranol
Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Katastrální úřady

Ochranné známky

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Finanční katalog

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.