Obecné figury jsou v heraldice různá zvířata, lidé, nástroje a jiné předměty, které tvoří výplň štítu. Figury bývají stylizované, důležité je, aby co nejvíce vyplňovaly plochu štítu.
Přirozené figury
Životné
- Člověk – může být oděný nebo nahý, a někdy může být ve štítu jen jeho část
- Hlava – obyčejně připomíná vítězné boje, např. hlava Turka v erbu Schwarzenberků
- Ruce, nohy
- Zvířata a jejich části – obyčejně savci a ptáci, ale například i hmyz; viz Heraldická zvířata
- Rostliny a jejich části – stromy, keře, byliny, jejich květy a plody
Neživotné
- Pozemské – oheň, voda, blesk
- Nadpozemské – Měsíc, Slunce, hvězdy (zpravidla šesticípé, popřípadě pěticípé (starší znak Semil))
Nadpřirozené figury
Nadpřirozené bytosti
Obludy a nestvůry
Bájná zvířata
Umělé figury
Zbraně a zbroj
Oděvy a jejich součásti
- bota, klobouk, rukavice
Pracovní nástroje
- sekera, kladivo, hrábě, hříč, radlice
Výrobky
- hřeben, kolo
Hudební nástroje
- buben, trubka (lovecký roh), harfa
Stavby a jejich součásti
- brána, hrad, kostel, věž, zeď
Odznaky důstojnosti
Předměty a znaky neurčitého původu
- písmena
Vzácné figury a zajímavosti
Běs
Pohanský bůžek, kreslí se jako bezruký vousatý muž.
Divý muž
Přirozená figura, označovaná též jako Herkules, kreslí se jako nahý muž, s břečťanem kolem spánků a beder, opřený o kyj, nebo ho má alespoň přehozený přes rameno, ztělesňuje přírodní síly. Viz též Diví lidé.
Fasces
Umělá figura, jde o svazek prutů, převázaných červenými řemínky, z nichž vyniká sekera.
Hermés
Též Merkur, muž s kloboukem, okřídlenými botami a holí (ta je také okřídlená), posel bohů.
Hříč
Umělá figura, v heraldice se vyskytuje nejspíš jen v českých zemích, jedná se o tři ostré háky na konci spojené. Tyto háky (pušťadla) se používaly pro pouštění žilou koním. (Kekulové ze Stradonic)
.svg)
Cherubín
Anděl, kreslí se jako dětská hlavička se dvěma křídly.
.jpg)
Kyta
Svazek pavích per (paví kytka), často užívaný jako chochol na přilbě. Označován také jako paví vějíř či nesprávně jako paví kýta. Na území Česka užíván pány z Lipé (od nich i na znaku Ivančic) a Lichtenburky. Dále se například vyskytuje ve znaku Merklína.
Lekno
Leknínový dvojlist spojený v jeden kořen. (Kounicové, Martinicové)
Minerva
Žena s přilbou, štítem a oštěpem, bohyně války.
Neptun
Též merman nebo Triton, vousatý stařec s trojzubcem, jeho tělo je od pasu dolů zakončeno rybím ocasem, bůh moří.
Odřivous
Též zavinutá střela, šíp k jehož konci je přivázána látka, de facto zápalný šíp. (Benešovci, Bavorové ze Strakonic)
Ostrev
Hrubě opracovaná větev nebo kmen se zbytky suků (jejich počet se blasonuje) používaná ve válce jako primitivní žebřík, v zemědělství jako konstrukce na sušení sena[1]. Vyskytuje se např. v erbu Ronovců (Ronne je staroněmecký název pro ostrev).
Oškrt
Čtyř-, šesti- nebo osmihranný ocelový nástroj na opracovávání mlýnských kamenů, vzácná umělá figura.
Perisonium
Též pružec, páska ve tvaru půlměsíce přes prsa ptáka, někdy může mít uprostřed křížek a být zakončená trojlístky. Touto páskou se pták připevňoval na štít. (Slezsko)
Serafín
Anděl, dětská hlavička se šesti křídly.
Slunce
Kreslí se s obličejem a paprsky. (Opočno)
Svatozář
- Aureola – zlatý kruh za hlavou světce nebo jeho atributu.
- Mandorla – ve tvaru elipsy, někdy zahrocené.
- Nimbus – ve tvaru věnce, někdy tvořeného hvězdami.
Šraňk
Umělá figura, jedná se o plot, který odděloval jízdní dráhy při rytířských turnajích.
Trojnožka
Tři ohnuté nohy spojené v kyčlích. (cech ševců, ostrov Man)
Uroboros
Uroboros je starodávný symbol, který zobrazuje hada nebo draka požírajícího svůj vlastní ocas, je to jeden ze symbolů nekonečna.
Odkazy
Reference
- ↑ DUŠAN, Wilém. Slowníček Slowenský. Časopis českého museum. 1848, roč. 22, čís. 2, s. 314. Dostupné online.
Literatura
- Encyklopedie heraldiky, PhDr. Milan Buben, LIBRI, Praha 1999, ISBN 80-85983-68-0
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu obecná figura na Wikimedia Commons
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Ostrev |
