Předseda prezídia Nejvyššího sovětu SSSR

Předseda prezídia Nejvyššího sovětu Sovětského svazu (rusky Председа́тель Прези́диума Верхо́вного Сове́та СССР) byla nejvyšší státní funkce v někdejším SSSR, a to v letech 1936 až 1989. Předseda Prezídia byl vybírán na společném zasedání vlád Nejvyššího sovětu SSSR. Po ústavní novele v březnu 1990 byla nahrazena funkcí prezidenta SSSR.^[1]

Popis

Funkce předsedy byla zavedena ústavou SSSR z roku 1936 , a prakticky přejala náplň funkce předsedy Prezídia ÚV SSSR. Předsedové Prezídia byli na Západě i v SSSR často označováni jako „hlava sovětského státu“ (a v zahraničí také jako „prezident“), ačkoli oficiální kolektivní hlavou státu bylo celé Prezídium Nejvyššího sovětu, které vydávalo rozhodnutí (podepisované předsedou a tajemníkem Prezídia) ohledně základních otázek státního aparátu SSSR, а také o přidělování státních funkcí, udělováním řádů a medailí atp. Předseda Prezídia předával nejvyšší státní vyznamenání, přijímal pověřovací dokumenty atp. Zároveň stál v čele komise pro udělování milostí. Přijímací sál předsedy Prezídia se nacházel v moskeveském domě č. 4/7 na nároží ulic Mochovaja a Vozdviženka.

Prezídium, ani jeho předseda neměli takovou faktickou moc, jakou měl generální (první) tajemník ÚV KSSS a dokonce i předseda rady ministrů SSSR. Sloučení funkcí GenSeka (generálního tajemníka) a předsedy Prezídia Nejvyššího sovětu existovalo v letech 1977—1985 a 1988—1989, a podobným způsobem byly sloučeny rovněž nejvyšší státní a stranická pozice.

Funkce předsedy Prezídia Nejvyššího sovětu SSSR byla zrušena změnou a doplněním ústavy SSSR počínaje 1. prosincem 1988^[2]: namísto ní vznikla funkce předsedy Nejvyššího sovětu SSSR, na niž přešly některé pravomoci celého Prezídia Nejvyššího sovětu SSSR. Po vytvoření funkce prezidenta Sovětského svazu předsedovi Nejvyššího sovětu SSSR zůstalo vedení společných zasedání komor a u některých funkcí dokonce došlo k jejich zdvojení s funkcemi prezidenta SSSR.

Předsedové

Pořadí	Jméno (roky života)		Funkční období		První náměstek	Sjezd	Strana
			od	do
1		Michail Ivanovič Kalinin (1875—1946)	17. ledna 1938	19. března 1946	Nikolaj Švernik	1. sjezd	VKS(b)
2		Nikolaj Michajlovič Švernik (1888—1970)	19. března 1946	15. března 1953	—	2.—3. sjezd	VKS(b) / KSSS
3		Kliment Jefremovič Vorošilov (1881—1969)	15. března 1953	7. května 1960	—	3.—5. sjezd	KSSS
4		Leonid Iljič Brežněv (1906—1982)	7. května 1960	15. července 1964	—	5.—6. sjezd	KSSS
5		Anastáz Ivanovič Mikojan (1895—1978)	15. července 1964	9. prosince 1965	—	6. sjezd	KSSS
6		Nikolaj Viktorovič Podgornyj (1903—1983)	9. prosince 1965	16. června 1977	—	6.—9. sjezd	KSSS
7		Leonid Iljič Brežněv (1906—1982)	16. června 1977	10. listopadu 1982	Vasilij Kuzněcov	10. sjezd	KSSS
—		Vasilij Vasiljevič Kuzněcov (1901—1990)	10. listopadu 1982	16. června 1983	—	10. sjezd	KSSS
8		Jurij Vladimirovič Andropov (1914—1984)	16. června 1983	9. února 1984	Vasilij Kuzněcov	10. sjezd	KSSS
—		Vasilij Vasiljevič Kuzněcov (1901—1990)	9. února 1984	11. dubna 1984	—	11. sjezd	KSSS
9		Konstantin Ustinovič Černěnko (1911—1985)	11. dubna 1984	10. března 1985	Vasilij Kuzněcov	11. sjezd	KSSS
—		Vasilij Vasiljevič Kuzněcov (1901—1990)	10. března 1985	2. července 1985	—	11. sjezd	KSSS
10		Andrej Andrejevič Gromyko (1909—1989)	2. července 1985	1. října 1988	Vasilij Kuzněcov (1985—1986) Pjotr Děmičev (1986—1988)	11. sjezd	KSSS
11		Michail Sergejevič Gorbačov (1931—2022)	1. října 1988	25. května 1989	Anatolij Lukjanov	11.—12. sjezd	KSSS

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Председатель Президиума Верховного Совета СССР na ruské Wikipedii.

Související články

• Seznam představitelů Sovětského svazu

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu předseda prezídia Nejvyššího sovětu SSSR na Wikimedia Commons
• Hlavy Ruského státu a SSSR, biograficko-chronologický průvodce