| Přestavlky | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | barokní |
| Výstavba | 1740 |
| Stavebník | Ch. F. Schmidl |
| Další majitelé | Thurn-Taxisové |
| Poloha | |
| Adresa | Přestavlky, Česko Česko |
| Souřadnice | 49°36′0,48″ s. š., 13°14′41,21″ v. d. |
  Přestavlky | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 20055/4-261 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Přestavlky jsou zámek ve stejnojmenné obci jihozápadně od Dobřan v okrese Plzeň-jih. Postaven byl roku 1740 na místě starší tvrze proboštem chotěšovského kláštera. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR.[1]
Historie
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1243, kdy patřila Purkartovi se synem Zdislavem. Z roku 1250 se dochovala zmínka o Olbramovi a Vilartovi. August Sedláček označil Přestavlky jako zemanské sídlo a předpokládal tedy, že ve vsi stála tvrz již ve třináctém století, ale její existence v uvedené době nebyla doložena.[2] Další zprávy jsou až ze druhé poloviny čtrnáctého století, kdy měl patronátní právo ke zdejšímu kostelu Vlach, který je považován za předka rodu Chlumčanských z Přestavlk. Jeho potomkům vesnice patřila nejméně do roku 1496, ve kterém je jako majitel naposledy uváděn Mikuláš Vlach z Přestavlk. Na počátku šestnáctého století zde sídlil Oldřich Lukavský z Hrádku. Zanechal po sobě pouze nezletilé dcery, a proto bylo panství prodáno Petru Cehnicovi z Říčan uváděnému zde v letech 1516–1531. Po něm panství převzali synové Jan a Šebestián, který je roku 1575 prodal Adamovi z Klenového. Zadlužený Adam o Přestavlky roku 1603 přišel. Novým majitelem se stal Jiřík z Klenového a po něm jeho syn Václav, který statek roku 1617 prodal Vilémovi staršímu z Klenového, jehož potomkům patřil hluboko do sedmnáctého století, kdy je vystřídali Jeníškové z Újezda.[3]
V roce 1677 panství získal chotěšovský klášter, který tvrz pravděpodobně upravil na hospodářský dvůr. Na konci sedmnáctého století dvůr vyhořel, ale byl obnoven a roku 1740 byl v jeho jihozápadním nároží na pokyn probošta Ch. F. Schmidla postaven barokní zámek. Po zrušení kláštera statek zůstal u chotěšovského panství, které v roce 1822 koupili Thurn-Taxisové.[2]
Stavební podoba
Jednopatrový zámek s mansardovou střechou má obdélníkový půdorys. Vnější stěny jsou členěné lizénami, rustikovými pásy a okny, která jsou v prvním patře vybavená parapety a zdobená supraportou se segmentově proloženou římsou. Přízemní prostory jsou zaklenuté valenými klenbami s lunetami, zatímco místnosti v patře mají ploché stropy s fabiony a štukovými poli. Rok výstavby a stavitele dokládá akantová kartuš ze znakem Kr. Fr. Schmidla[4] (podle Miloslava Bělohlávka Ch. F. Schmidla[2]) nad vstupním portálem.[4]
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-03-20]. Identifikátor záznamu 130857 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Přestavlky – zámek, s. 275.
- ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Plzeňsko a Loketsko. Svazek XIII. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 250 s. Kapitola Tvrze na Chotěšovsku, s. 234.
- ↑ a b Umělecké památky Čech. P/Š. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek III. Praha: Academia, 1980. 540 s. Heslo Přestavlky, s. 174.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Přestavlky na Wikimedia Commons - Přestavlcký zámek na webu Hrady.cz
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Přestavlky_(zámek,_okres_Plzeň-jih) |
