 Pachysandra | |
|---|---|
 Pachysandra klasnatá (Pachysandra terminalis) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | zimostrázotvaré (Buxales) |
| Čeleď | zimostrázovité (Buxaceae) |
| Rod | pachysandra (Pachysandra) Michx., 1803 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pachysandra[1] (Pachysandra), též tlustonitník, je rod vyšších dvouděložných rostlin z čeledi zimostrázovité (Buxaceae). Zahrnuje 3 druhy bylin a polokeřů, rozšířených ve východní Asii a jv. USA. Pachysandry se pěstují v České republice jako stálezelené půdopokryvné rostliny, zejména pachysandra klasnatá.
Popis
Pachysandry jsou stálezelené, plazivé nebo vystoupavé polokeře nebo vytrvalé byliny. Listy jsou jednoduché, řapíkaté, měkké až slabě kožovité, na vrcholu zubaté nebo řidčeji celokrajné, střídavé. Žilnatina je tvořena 2 nebo 3 páry postranních žilek, od báze bývá dlanitě trojžilná (triplinervní). Květy jsou uspořádány ve vrcholových klasech. V koncové části klasu bývají samčí květy a v dolní části samičí, zřídka jsou květenství jednopohlavná. Květy jsou drobné, bílé nebo růžové. Samčí květy mají 4 okvětní lístky ve 2 kruzích a obsahují 4 vyčnívající tyčinky a sterilní zbytek semeníku. Samičí květy mají 4 až 6 okvětních lístků, semeník je srostlý ze 2 nebo 3 plodolistů, se stejným počtem komůrek a dlouhých čnělek. Na vrcholu čnělky je dlouze sbíhavá blizna. Plodem je dužnatá peckovice.[2]
-
Pachysandra úžlabní (Pachysandra axillaris) -
Listy pachysandry poléhavé -
Květenství pachysandry poléhavé
Rozšíření
Rod pachysandra zahrnuje 3 druhy. Dva z nich se vyskytují ve východní Asii, jeden (pachysandra poléhavá) v jihovýchodních oblastech USA.[2][3]
Zástupci
- pachysandra klasnatá (Pachysandra terminalis)
- pachysandra poléhavá (Pachysandra procumbens)
- pachysandra úžlabní (Pachysandra axillaris)
Význam
V České republice je jako půdopokryvná rostlina pěstována zejména pachysandra klasnatá (Pachysandra terminalis), řidčeji i pachysandra poléhavá (Pachysandra procumbens). Od obou druhů existují i zahradní kultivary.[4][5]
Pěstování
Pachysandry jsou málo náročné rostliny, které se vysazují na stinné až polostinné stanoviště. Vytvářejí kompaktní a celoročně vzhledný koberec sytě zelených listů, který vydrží bez ošetřování desítky let a pohlcuje opadávající listí. Rostou v lehčích i těžších půdách, vhodný je přídavek humusu či rašeliny. Kořeny jsou mělké a nekonkurují ostatním dřevinám. Pachysandry se množí dělením nebo řízkováním vrcholovými řízky v létě. Novou výsadbu je vhodné opatřit lehkým zimním krytem.[4][6]
Reference
- ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
- ↑ a b MIN, Tianlu; BRÜCKNER, Paul. Flora of China: Pachysandra [online]. [cit. 2015-01-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Tropicos. [online]. Missouri: Missouri Botanical Garden, 2015. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b HIEKE, Karel; PINC, Miroslav. Praktická dendrologie, díl 2.,. 1.. vyd. [s.l.]: nakladatelství SZN, 1978. 000128363.
- ↑ Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online.
- ↑ WALTER, Karel. Rozmnožování okrasných stromů a keřů. Praha: Brázda, 2001. ISBN 80-209-0268-6.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu tlustonitník na Wikimedia Commons 
Taxon Pachysandra ve Wikidruzích
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Pachysandra |
