Ve třicátých letech byl důležitým hráčem Milána i Janova. Debutoval v dresu Milán12. října1930. Největší klubový úspěch bylo vítězství v domácím poháru 1936/37. Na závěr kariéry se vrátil do Codogno, který i dva roky trénoval.
S italskou reprezentací vyhrál mistrovství světa roku 1934, ačkoli na závěrečném turnaji nenastoupil.[1] Za národní tým neodehrál ani jedno utkání. Je tak jedním ze čtyř hráčů v historii reprezentace, který se stal mistrem světa, aniž by si připsal reprezentační start.
Tři jeho bratři Carlo Arcari, Angelo Arcari a Bruno Arcari byl rovněž profesionálními fotbalisty, takže všichni Arcariovi bývají v Itálii někdy označování číslovkami (Pietro je Arcari III). Nejúspěšnějším z bratrů byl Bruno, který to dotáhl do italské reprezentace.
_e_Rosso_e_Nero_(Strisce).svg)
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pietro Arcari na Wikimedia Commons 
