| Pluhové z Rabštejna / Pflugové / von Pflugk | |
|---|---|
 | |
| Země | České království České království |
| Tituly | vladykové, svobodní páni, hrabata |
| Zakladatel | Oldřich |
| Rok založení | 13. století |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pluhové z Rabštejna (též Pflugové) byl starý český vladycký rod, který v 15. století povýšil do panského stavu. Přídomek odvozovali podle hradu Rabštejn na řece Střele v západních Čechách.
Historie a osobnosti
Oldřich vlastnil koncem 13. století Pluhův Žďár a zplodil mnoho potomků. Další Oldřich Pluh získal Rabštejn. Nejdříve sloužil pánům z Hradce, poté odešel do královských služeb, kde dvacet let působil jako královský podkomoří Jana Lucemburského, kterému znovu a znovu dokázal shánět dostatek finančních prostředků na jeho zahraniční výdaje. Jeho první syn Tamm z Pluhu v královské službě pokračoval, v letech 1319–1331 byl nejvyšším hofmistrem Jana Lucemburského, v letech 1341–1347 litoměřickým proboštem a roku 1351 zemřel. Jeho erb je vymalován na stropě přízemí věže v kostele Narození Panny Marie v Holubicích u Prahy.[1]
Oba mladší synové se dostali do svárů s Karlem IV., který jim však odpustil. Získali statky na Loketsku. Hynek obnovil zpustlý hrad Kynžvart, působil jako fojt v Horní Lužici. Ctibor Pluh z Rabštejna byl v letech 1340–1346 zemským komturem českého balivátu Řádu německých rytířů.
Jeho syn Hynčík měl majetek v Bavorsku a válčil proti husitům. I další příslušníci rodu bojovali z Bavorska s husity. Rozbroje skončily až koncem 15. století.
Tehdy začal Hanuš (Jan Pluh z Rabštejna a na Bečově i v Tachově) těžit cín ve Slavkovském lese. Ze zisku vybudoval město a hrad Bečov, získal Nečtiny, Tachov, Chodovu Planou a patřil mezi nejbohatší české šlechtice. Působil jako nejvyšší maršálek, v letech 1533–1537 vykonával funkci nejvyššího kancléře. Zemřel v úřadu a s poctami byl pohřben v kapli Nejsvěrtější Trojice (Císařské) v katedrály sv. Víta na Pražském hradě.[2] Jelikož neměl žádného dědice, svoje velké jmění odkázal svému synovci Kašparovi, který s nabytým majetkem dobře hospodařil. Přidal se ovšem na stranu vzbouřených stavů, po porážce veškeré statky ztratil a musel emigrovat.
Na konci 16. století vymřela rodina v Čechách. Karl Christian Baron von Pflugk ze saské linie byl jmenován hrabětem českým dne 7. dubna 1701. Míšeňská větev rodu existuje dodnes.
Erb
Ve znaku nosili na červeném štítě stříbrnou radlici, podle německého názvu Pflugschar, což odkazovalo na předchozí sídlo rodu – Pluhův Žďár, v dalších dvou polích měli stříbrnou větev se zelenými lístky.
Příbuzenstvo
,_Horn%C3%AD_Slavkov2.JPG)
Spojili se s Šliky či pány z Hozlau.
Odkazy
Reference
Literatura
- HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Praha: AKROPOLIS, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Pluhové z Rabštejna, s. 116–117.
Související články
Externí odkazy
Encyklopedické heslo Pluh z Rabšteina v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pluhové z Rabštejna na Wikimedia Commons - Pflug ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Pluhové_z_Rabštejna |
