Pomněnka rolní

Pomněnka rolní
Pomněnka rolní (Myosotis arvensis)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	brutnákotvaré (Boraginales)
Čeleď	brutnákovité (Boraginaceae)
Podčeleď	Cynoglossoideae
Tribus	Myosotideae
Rod	pomněnka (Myosotis)
Binomické jméno
Myosotis arvensis (L.) Hill
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pomněnka rolní (Myosotis arvensis) je nízká šedozelená bylina vysoká 10 až 40 cm, rozkvétající v letních měsících drobnými, nejčastěji jasně modrými květy. Tato jednoletá nebo ozimá rostlina není v české přírodě původní druh, ale zdomácnělý archeofyt, pravděpodobně náhodně zavlečený ze Středomoří.

Vědecké jméno rodu Myosotis pochází ze řeckého pojmenování pro myš (myos) a pro ucho (otos), což odkazuje na malé a chlupaté listy rostliny. Rostliny rodu pomněnka obsahují pyrrolizidinové alkaloidy, chemické látky považované za karcinogenní a poškozující játra, proto se nedoporučuje používat je pro léčbu vnitřně.^[1][2][3][4]

Rozšíření

Původní areál této nenáročné rostliny zabírá, vyjma Britských ostrovů, celou Evropu a směrem na východ pokračuje po severní Asii až po břeh Beringova moře, na jihu je ohraničen Kavkazem, středoasijskými republikami a hranicí s Čínou a Mongolskem. Areál ostrůvkovitě zasahuje v Asii ještě do Pákistánu a na Tchaj-wan a na severovýchodě Afriky do států přiléhající ke Středozemnímu moři.

Druhotně byla pomněnka rolní zavlečena do zbytků Evropy, do Ameriky do Spojených států, Kanady a Grónska, na ostrovy v Karibiku a do Argentiny, stejně jako na jih Afriky do Kapska v Jihoafrické republice.

V České republice roste hojně až roztroušeně po celém území. Je poměrně hojnou rostlinou v termofytiku, řidčeji se vyskytuje v mezofytiku a jen ojediněle ji lze nalézt v oreofytiku, kde se obvykle vyskytuje pouze v okolí lidských sídel. Roste do nadmořské výšky 800 m n. m., ve vyšších polohách je vzácná.^[1][3][5][6]

Ekologie

Nejlépe roste na čerstvě vlhkých až sušších, humózních, hlinitých až hlinitopísčitých, živinami bohatých půdách. Vyskytuje se jako polní plevel v obilninách, ozimé řepce, kukuřici a okopaninách, stejně jako v zelinářství a zahradnictví, jinak se nachází u cest, na pastvinách, pískovištích, řidčeji na ruderalizovaných místech, ve světlých lesích, na kamenitých svazích i v puklinách rozpadajících se kamenných zdí. Vyhovují ji především půdy s nižším pH, na zásaditých se vyskytuje jen ojediněle.

Někdy vyroste ve velkém množství na nevhodném místě, kde stíní a odebírá živiny mladým užitkovým rostlinám, snižuje například úrodu obilí. Ozimé formy končí svůj životní cyklus v době žní a jejich semena bývají sklízena i se zrním. Pokud je rostlina posekána v době květů, obvykle znovu obráží a vykvétá později nanovo.

Je rostlinou častou dvouletou (ozimou), její semena ihned po vysemenění vyklíčí a do zimy vytvoří listové růžice, které pod sněhem přezimují. Rozkvétá poměrně pozdě, až od června do září. Počet chromozomů 2n = 56, stupeň ploidie x = 6.^{[1][2][3][7][8][9]}

Popis

Jednoletá nebo ozimá bylina 10 až 40 cm vysoká s lodyhou přímou, větvenou, tuhou, nevýrazně čtyř či pětihrannou a celou hustě chlupatou. Všechny listy jsou jednoduché, oboustranně hustě chlupaté, v listové růžici jsou řapíkaté a na lodyze přisedlé; palisty chybí. Dolní lodyžní listy jsou obkopinatého tvaru, bývají dlouhé 60 až 70 mm, široké 13 až 16 mm a na vrcholu zaokrouhlené. V horní části lodyhy jsou kopinaté a na vrcholu zašpičatělé, směrem vzhůru se postupně zužují a zkracují. V půdě rostlina koření tenkými kořeny.

Květy bez listenů jsou oboupohlavné, pětičetné a v počtu až čtyřiceti vytvářejí vijanové květenství. Každý květ má stopku asi 2 mm dlouhou, jenž se za plodu prodlužuje na 5 až 7 mm a odstává šikmo vzhůru. Trubkovitý vytrvalý kalich je dlouhý asi 2 mm a za plodu se prodlužuje až na 5 mm, kališní trubka má husté háčkovité chlupy, kališní cípy jsou špičaté, trojúhelníkovité, hustě chlupaté a za plodu k sobě přitisklé. Korunní trubka bývá asi 1,5 mm dlouhá, v ústí jasně žlutá a nevyčnívá z kalichu, korunní lem je miskovitý a má asi 4 mm v průměru, bývá světle modrý až modrý, zřídka je růžový. Nitky pěti tyčinek jsou vespod ke korunní trubce přirostlé a výše volné, jejich částečně zaškrcené prašníky obsahují pyl s elipsoidními zrny. Semeník je čtyřpouzdrý, blizna je hlavatá, na bázi gynecea je prstenčitý desetizubý val se žlázkami vylučující nektar pro opylovače. Rostlina je opylována širokým spektrem opylovačů, od včely medonosné a mnoha samotářských včel, přes mouchy a brouky až po třásněnky.

Plod je rozpadavá tvrdka, její čtyři plůdky (semena) jsou uzavřená ve vytrvalém, drsně chlupatém kalichu. Jsou černé, lesklé, průměrně 1,6 mm velké, vejčitého tvaru s úzkým lemem (hranou) po celém obvodu.^{[2][3][7][8][9][10][11]}

Rozmnožování

Pomněnka rolní se rozmnožuje pouze generativně semeny, která jsou v nezralém stavu zelená, ve zralém černá. Na jedné rostlině dozrává několik stovek semen, mohutná rostlina jich může vyprodukovat až ke tisícovce. Podle druhu plodin, ve kterých pomněnka rolní roste, kolísá i průměrný počet semen na jednu rostlinu, v jarních obilninách jich bývá zhruba okolo 100, v ozimých 200 a v okopaninách asi 350. Semena jsou po dozrání často ihned dobře klíčivá, výrazně lépe klíčí na světle než ve tmě. Nejlépe vzcházejí za vlhka při teplotě 12 až 20 °C z povrchových vrstev půdy, z hloubky 5 cm jich vyklíčí méně než polovina a z 10 cm jen asi desetina, jejich životnost s přibývajícím časem rychle klesá.

Háčkovitě chlupaté suché kalichy kryjící semena před jejich vypadnutím se snadno zachycují za srst či peří zvířat a usnadňují tak jejich zoochorní šíření. Semena mohou také být odplavovány vodou za přívalových dešťů, roznášena jako nechtěná příměs s plodinami a zůstávají klíčení schopná i po průchodu trávicím traktem některých ptáků, kteří je sezobou. Rozšiřují je také mravenci, kteří je odnášejí do mravenišť a cestou ztrácejí.^{[1][3][9][10]}

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu pomněnka rolní na Wikimedia Commons
• Taxon Myosotis arvensis ve Wikidruzích