Cevenka

Cevenka
Cevenka Posoqueria latifolia
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	hořcotvaré (Gentianales)
Čeleď	mořenovité (Rubiaceae)
Rod	cevenka (Posoqueria) Aubl., 1775
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cevenka^[1] (Posoqueria) je rod rostlin patřící do čeledi mořenovité (Rubiaceae). Jsou to keře a stromy s jednoduchými vstřícnými listy a nápadnými bílými květy s velmi dlouhou korunní trubkou, které jsou opylovány lišaji. Rod zahrnuje asi 25 druhů a je rozšířen v tropické Latinské Americe. Některé druhy mají neobyčejný způsob opylování. Nejběžnější druh Posoqueria latifolia je v tropech občas pěstován jako okrasná rostlina. Některé druhy mají omezený význam v místní medicíně nebo mají jedlé plody.

Popis

Cevenky jsou beztrnné keře a stromy s jednoduchými, vstřícnými, poměrně velkými listy. Listy jsou řapíkaté, se zpeřenou žilnatinou. Palisty jsou trojúhelníkovité až kopinaté, vytrvalé nebo opadavé, interpetiolární. Květy jsou velké a nápadné, stopkaté, uspořádané v chudých nebo bohatých, vrcholičnatých koncových květenstvích typu chocholík či nepravý okolík. Kalich je zakončen 5 laloky. Koruna je bílá (stárnutím žloutnoucí), nálevkovitá, s velmi dlouhou a úzkou korunní trubkou zakončenou 5 laloky. Uvnitř je lysá nebo s papilami či chloupky v ústí. Tyčinek je 5, jsou přirostlé v ústí korunní trubky a vyčnívají z květů. Jsou buď pravidelně nebo dvoustranně souměrně uspořádány. Semeník je srostlý ze 2 plodolistů a obsahuje 1 nebo 2 nedokonale oddělené komůrky s mnoha vajíčky. Plodem je oranžová až hnědá, kulovitá nebo elipsoidní či vejcovitá, kožovitá nebo dužnatá bobule s kožovitým až dřevnatým endokarpem.^[2][3]

• 
  Listy P. latifolia
• 
  Vrcholy květů P. latifolia
• 
  Nedozrálé plody P. latifolia

Rozšíření

Rod cevenka zahrnuje asi 25 druhů. Je rozšířen v Latinské Americe od Mexika po Bolívii a na Karibských ostrovech.^[2] Cevenky rostou zejména ve vlhkých tropických nížinných a montánních lesích, v poříčních galeriových lesích a také v keřové vegetaci. Nejběžnějším a nejrozšířenějším druhem je P. latifolia.^[3]

Ekologické interakce

Květy cevenek jsou vonné, otevírají se na noc a vyhledávají je noční motýli s dlouhým sosákem, zejména lišajové. Korunní trubka je jen 2 až 4 mm široká a může dosáhnout délky až 36 cm. U některých druhů (např. P. latifolia) se vyvinul unikátní způsob opylování. Tyčinky jsou v čerstvě otevřených ohnuté do středu květu, nitky jsou pod napětím a prašníky jsou spojené v jeden podlouhlý celek. Při pohybu opylovače se prudce vymrští do stran a při tom popráší hlavu opylovače pylem.^[2][4][3] Plody některých druhů (P. latifolia, P. acutifolia, P. longiflora) vyhledávají jako potravu různá pralesní zvířata, např. opice.^[5]

Taxonomie

Rod Posoqueria je v rámci čeledi mořenovité řazen do podčeledi Ixoroideae a tribu Posoquerieae. V minulosti byl součástí tribu Gardenieae. Tento rod je často zaměňován s jiným, podobným rodem rovněž z čeledi mořenovité, Tocoyena. Oba rody lze jednoznačně rozlišit podle způsobu jakým je koruna složena v poupěti.^[2]

Význam

Druh P. acutifolia je v tropické Americe vysazován k zalesňování narušených ploch. Dřevo je středně trvanlivé a má jen místní význam. Odvar z kůry P. latifolia a P. panamensis slouží k léčení průjmů a proti střevním parazitům, prášek z květů P. latifolia jako repelent.^[5] Nasládlý míšek obklopující semena P. latifolia a některých dalších druhů je jedlý, není však vzhledem k málo libé vůni příliš chutný.^[6][7]

Druh P. latifolia je v tropech občas pěstován jako okrasná dřevina.^[8] Není udáván ze žádné české botanické zahrady.^[9]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu cevenka na Wikimedia Commons
• Taxon Posoqueria ve Wikidruzích