 Potálie | |
|---|---|
.jpg) Potálie Potalia resinifera | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | hořcotvaré (Gentianales) |
| Čeleď | hořcovité (Gentianaceae) |
| Rod | potálie (Potalia) Aubl., 1775 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Potálie[1] (Potalia) je rod rostlin z čeledi hořcovité. Jsou to chudě větvené nebo nevětvené keře a stromy s velkými listy, rostoucí v podrostu tropických deštných lesů. Větévky vrcholových květenství jsou nápadně žluté nebo oranžové. Plodem je bobule. Rod zahrnuje 7 druhů a je rozšířen výhradně v tropické Americe. Některé druhy mají význam v místní medicíně.
Popis
Potálie jsou keře až nevelké stromy, dorůstající výšky 2 až 12 metrů. Stonek je řídce větvený nebo jednoduchý. Listy jsou nezřídka rozměrné (až přes 1 metr dlouhé), jednoduché, vstřícné, řapíkaté, nahloučené na koncích větví nebo na vrcholu stonku. Žilnatina je zpeřená s mnoha postranními žilkami. Květy jsou pravidelné, uspořádané ve vrcholových vidlanech. Větévky květenství jsou jasně žluté nebo oranžové. Kalich je čtyřčetný, až k bázi členěný, bělavý, žlutý nebo oranžový, za plodu vytrvalý. Koruna je bílá, žlutá nebo zelená, osmi až desetičetná, dužnatá. Korunní trubka je ve spodní části úzká a výše rozšířená. Tyčinek je 8 až 10, přirůstají v polovině korunní trubky a nevyčnívají z květů. Nitky tyčinek jsou krátké a srostlé v trubičku. Semeník je srostlý ze 2 plodolistů a obsahuje mnoho vajíček. Čnělka je krátká, zakončená hlavatou bliznou. Plodem je dužnatá, za čerstva zelená bobule. Semena jsou zploštělá, eliptická, bezkřídlá.[2][3]
Rozšíření
Rod potálie zahrnuje 9 druhů. Je rozšířen výhradně v tropické Americe od Kostariky po Peru, Brazílii a Bolívii. Největší areál má druh P. resinifera, rozšířený na velké části Amazonie a v přilehlých oblastech. Některé druhy jsou endemity relativně nevelkých oblastí. Potálie rostou charakteristicky v podrostu tropických deštných lesů v nadmořských výškách 0 až 1100 metrů.[2][3]
Ekologické interakce
Květy některých druhů (Potalia elegans, P. amara) jsou navštěvovány kolibříky.[3][4]
Taxonomie
Rod Potalia je v rámci čeledi hořcovité řazen do tribu Potalieae a subtribu Potaliinae. Nejblíže příbuzným rodem je dle výsledků molekulárních studií africký rod Anthocleista a dále rod Fagraea z asijské a australské oblasti. Tyto rody spojuje v rámci čeledi neobvyklý typ plodů (dužnaté bobule), rody Potalia a Anthocleista mají navíc i podobný, rovněž neobvyklý počet květních částí. V minulosti byl rod Potalia považován za monotypický, zastoupený jediným variabilním druhem (P. amara) a byl zařazován do čeledi logániovité (Loganiaceae).[2]
Význam
Potalia elegans je používána v domorodé medicíně Jižní Ameriky při zánětech, horečkách a hadím uštknutí.[3] P. amara je navíc využívána při syfilis aj. pohlavních chorobách, bolestech, vředech, jako laxativum aj. Silný nálev z listů se podává při otravě maniokem.[4][5]
Odkazy
Reference
- ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
- ↑ a b c STRUWE, Lena; ALBERT, Victor A. A Monograph of Neotropical Potalia Aublet (Gentianaceae: Potalieae). Systematic Botany. 2004, čís. 29(3).
- ↑ a b c d BERRY, P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. V). Missouri: Timber Press, 1999. ISBN 0-915279-71-1. (anglicky)
- ↑ a b GRANDTNER, M.M.; CHEVRETTE, Julien. Dictionary of trees. Volume 2. South America. [s.l.]: Elsevier, 2014. ISBN 978-0-12-396490-8. (anglicky)
- ↑ DUKE, James A. et al. Duke's Handbook of Medicinal Plants of Latin America. London: CRC Press, 2009. ISBN 978-1-4200-4316-7. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu potálie na Wikimedia Commons 
Taxon Potalia ve Wikidruzích
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Potalia |
