| Robert Browning | |
|---|---|
.jpg) Heliogravura z roku 1865: Julia Margaret Cameronová | |
| Narození | 7. května 1812 Camberwell, Londýn Spojené království  Spojené království |
| Úmrtí | 12. prosince 1889 (ve věku 77 let) Benátky Italské království  Italské království |
| Místo pohřbení | Westminsterské opatství Poets' Corner |
| Alma mater | University College London |
| Povolání | dramatik, básník, spisovatel a dramaturg |
| Zaměstnavatel | Oxfordská univerzita |
| Nábož. vyznání | ateismus |
| Choť | Elizabeth Barrettová-Browningová (1846–1861)[1] |
| Děti | Robert Barrett Browning[2] |
| Příbuzní | Sarianna Browning (sourozenec) |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Robert Browning (7. května 1812 Camberwell, Londýn – 12. prosinec 1889 Benátky, Italské království) byl přední anglický básník viktoriánského období.
Život
Narodil se v Camberwellu, předměstí Londýna, v rodině Roberta a Sarah Anny Browningových.[3] Jeho otec byl původně vyslán do východní Indie jako správce plantáží cukrové třtiny.[4] Instituce otroctví byla ale pro něho nepřijatelná a proto se vrátil, ve zlém se rozešel se svým otcem (dědem Roberta Browninga) a pracoval jako úředník v Bank of England.[5] Přestože se touto změnou připravil o rodinné dědictví a měl podstatně menší příjmy, dokázal si vybudovat postavení, oženit se, založit rodinu a shromáždit knihovnu o 6000 svazcích.[6] Matka byla silně věřící evangelička a vynikající klavíristka z rejdařské rodiny ve skotském Dundee.
Jeho vzdělání bylo soukromé, i když v roce 1828 navštěvoval i přednášky Londýnské university (University of London).[7] Hodně cestoval (Rusko – 1834, Itálie – 1838, 1844). Hmotně zajištěn otcem se cele věnoval literatuře.
V roce 1845 se seznámil s Elizabeth Barrett, se kterou si déle než rok dopisovali.[8] V září 1846 se tajně nechali oddat proti vůli Elizabethina otce a odcestovali do Itálie. Po krátkém pobytu v Pise přesídlili do Florencie, kde žili až do Elizabethiny smrti v roce 1861. Poté se Robert Browning vrátil do Londýna spolu se svým synem Robertem (Robert Wiedemann Barrett Browning, 1849–1912[9]). Vydal manželčinu literární pozůstalost a účastnil se literárního života. Podnikal cesty do Evropy, při takové cestě po Itálii v roce 1889 zemřel v Benátkách. Pohřben je ve Westminsterském opatství v tzv. "koutku básníků" (Poets’ Corner) v jižním transeptu.
Dílo
Ve své tvorbě se Browning inspiroval dílem Byronovým, Keatsovým a především Shellyovým. Typicky osobní romantickou poezii začal kombinovat s popisem objektivní skutečnosti. Své verše obohatil tehdy neobvyklými nepravidelnými rytmy a nezvyklými rýmy. Na příklad v básni Meeting at night (Noční schůzka[10]) využil schému abccba.[11], která se jenom zřídka vyskytuje v evropské poezii[12] Nejvíce psal však v blankversu, nerýmovaným pětistopým jambu. Příkladem je zde epická báseń Prsten a kniha, která má 21 tisíc řádků.[13] Často využíval také aliteraci:
All the breath and the bloom of the year in the bag of one bee:
All the wonder and wealth of the mine in the heart of one gem:
(Summum bonum)
Obsahově nejsou jeho díla soustředěna na děj nebo na konflikty postav. Jedná se zpravidla o osobní pohled jedné z postav na události i na vlastní vnitřní konflikty. O svém dramatu Stafford např. řekl, že je to "děj v postavě spíše než postava v ději". Tento žánr je pak nazván dramatický monolog.[14][15] Na Browningovo dílo v tomto směru navazují například Thomas Stearns Eliot, Ezra Pound nebo Robert Frost. Je to předznamenání techniky proudu vědomí v moderní literatuře.
V některých svých pracích Browning kladl dost značné nároky na věcné znalosti čtenáře (poéma Sordello, 1840), a proto získal pověst nesrozumitelného básníka.
Knižně vydané drama Paracelsus bylo dobře přijato. Napsal dalších sedm dramat, ale uvedena byla jen některá a to bez úspěchu. Za svého života byla jeho žena Elizabeth populárnější než její manžel.
Mezi nevýznamnější Browningovy básně patří Rytíř Roland přišel k temné věži.[16] Velice populární je dětská báseň Krysař z Hamelnu (česky také Strakatý pištec z Hamelnu[17]).
Robert Browning je pravděpodobně první básník, kterého hlas byl nahrán na Edisonově fonografu.[18]
Spisy (výběr)
- Pauline, A Fragment of a Confession (1833, Pauline, útržek vyznání)
- Paracelsus (1835) – drama
- Strafford (1837) – drama
- Sordello (1840) – poéma
- Strafford (1837) – drama
- Bells and Pomegranates I – VIII (1841–1846) – Tento soubor obsahuje předešlá dramata, básně a sbírky básní, mimo jiné:
- Pippa Passes (1841, Pipa jde dál, do češtiny překládáno též jako Pipa jde mimo) – dramatická báseň o soudobé severoitalské dělnici, jejíž životní optimismus je konfrontován s tragickými a dramatickými každodenními událostmi a příhodami
- Dramatic Lyrics (1842, Dramatické písně)
- Dramatic Romances and Lyrics (1845, Dramatické romance)
- A Soul's Tragedy (1846, Tragédie duše)
- Men and Women (1855, Muži a ženy) – básně
- In a Balcony – A Scene (1855, Na balkoně) – drama
- Dramatis Personae (1864, Osoby dramatu) – básně
- The Ring and the Book (1868, Prsten a kniha) – dramatické monology, přebásnění příběhu ze soudních dokumentů ze 17. století
- Dramatic Idyls (1879, 1880, Dramatické idyly, dvě série) – dramatické monology
- Parleyings with Certain People of Importance In Their Day (1887, Rozmlouvání s jistými lidmi, významnými ve své době)
- Asolando (1889) – poslední sbírka básní, která vyšla v den Browningovy smrti
Překlady do češtiny
Některé Browningovy básně přeložil Jaroslav Vrchlický. Překlady byly otištěny v časopisu Květy v roce 1894. Jsou to Jak nesli dobrou novinu z Gentu do Cách (How they Brought the Good News from Ghent to Aix), Biskup nařizuje, jak má býti vztyčen jeho hrob v kostele Santa Prassede (The Bishop Orders His Tomb at Saint Praxed's Church), Událost z francouzské války (Incident of the French Camp), Myšlénky o domově na moři (Home-Thoughts, from the Sea), Transcendentalismus. Báseň ve dvanácti knihách (Transcendentalism: A Poem in Twelve Books) a Toccata Galuppiho (A Toccata of Galuppi's).[19]
Já skočil jsem v střemen a Joris a on,
já cválal, Dírek cválal, my cválali vhbon,
„Zdar s vámi!" křikla stráž, my venku juž z bran,
„As vámi!" houk oblas v cval z valu všech stran;
a zapadla fortna, všech světel zhas třpyt,
a půlnocí hlubokou začli jsme hřmít.
Jak nesli dobrou novinu z Gentu do Cách
Odkazy
Reference
- ↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
- ↑ Oxford Dictionary of National Biography. Oxford: Oxford University Press. 2004. Dostupné online.
- ↑ Glenn Everett, Robert Browning – Biography
- ↑ Robert Browning, Biography
- ↑ Philip Drew, Robert Browning, British poet – Encyclopaedia Britannica
- ↑ Poet Robert Browning
- ↑ Robert Browning, Biography
- ↑ Tyto dopisy byly později vydány tiskem (1899), do češtiny přeložen výběr Milý pane Browningu (1974)
- ↑ Robert Wiedeman Barrett Browning (1849–1912)
- ↑ Robert Browning, Noční schůzka, přeložil Miroslav Macek. www.macekvbotach.cz [online]. [cit. 2018-07-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-07-26.
- ↑ John Foster, Gordon Dennis (red.), Thornes Classic Poetry: A Practical Guide for Key Stage 3, s. 94
- ↑ Wiktor Jarosław Darasz, Mały przewodnik po wierszu polskim, Kraków 2003, s.147
- ↑ Danny Karlin, Resurrection Man
- ↑ Dramatic monologue, poetic form – Encyclopaedia britannica
- ↑ Dramatic monologue
- ↑ Jean-Charles Perquin, The maze and pilgrimage of poetic creation in Browning's "Childe Roland to the Dark Tower came"
- ↑ Václav Pelcman, Krysaři a jejich oběti
- ↑ Dan Piepenbring, The Sound of a Voice That Is Still
- ↑ Z básní Roberta Browninga
Literatura
- Bohuslav Mánek: heslo Browning Robert in: Slovník spisovatelů, anglická literatura…, Libri, Praha 1996, ISBN 80-85983-04-4
- Zdeněk Stříbrný: Dějiny anglické literatury, 2. svazek, Praha, Academia, 1987, str. 503–507
- František Chudoba: Básníci, věštci a bojovníci, 2. série, 1920
- Heslo Browning Robert v Ottově slovníku naučném
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Robert Browning na Wikimedia Commons 
Autor Robert Browning ve Wikizdrojích- Autor Robert Browning ve Wikizdrojích (anglicky)
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Robert Browning
- Plné texty děl autora Robert Browning na projektu Gutenberg (anglicky)
- F.X.Šalda: Robert Browning, 1912, Soubor díla F. X. Šaldy, sv. 18
- medailon na stránkách The Victorian Web (anglicky)
- stránky The Browning Society (anglicky)
- medailon na stránkách NNDB (anglicky)
- Robert Browning – Já, rytíř Roland přišek k Temné věži!
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Robert_Browning |
