 Rukevník | |
|---|---|
 Rukevník východní | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | brukvotvaré (Brassicales) |
| Čeleď | brukvovité (Brassicaceae) |
| Rod | rukevník (Bunias) L., 1753 |
| Druhy vyskytující se v ČR | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rukevník (Bunias) je rod planě rostoucích, žlutě kvetoucích rostlin mnohde považovaných za polní plevel. Rod je tvořený dvěma až třemi druhy vyrůstajícími v Eurasii, severní Africe i Severní Americe a které se dále šíří na nová území.[2]
Popis
Rostliny jednoleté, dvouleté i vytrvalé rostliny které bývají lysé nebo častěji pokryté jednoduchými či rozvětvenými, vícežláznatými a případně i bradavičnatými chlupy. Přímé rozvětvené lodyhy vyrůstají z dlouhého vřetenovitého kořene. Bazální listy rostoucí často v růžici jsou většinou řapíkaté, lyrovité nebo různě zpeřené a hrubě zubaté. Střídavé lodyžní jsou často bez řapíku a polopřisedlé, mají obdobný tvar jako bazální a bývají užší, kratší, na konci špičatější a míň zubaté.
Bohatá hroznovitá květenství bez listenů, která se v době plodu značně zvětšují, jsou tvořena oboupohlavnými květy se střídajícím se čtyřčetným okvětím. Volné a opadavé kališní lístky jsou podlouhlého tvaru. Vzpřímené korunní lístky žluté barvy, vždy delší než kališní, jsou oválné s celistvým okrajem a se zřetelným nehtem. Šest silně čtyřmocných tyčinek s volnými nitkami a podlouhlými prašníky mírně vystupuje z květu. V semeníku jsou 2 až 4 vajíčka.
Velmi tvrdé plody vyrůstající na vztyčených stopkách jsou nepukavé, dřevnaté, zobákovité šešulky s jedním až čtyřmi jednosemennými oddíly. Šešulky jsou protáhlé, vejčité nebo kulovité, 4hranné nebo se 4 křídly a na povrchu bradavičnaté. Semena s hladkým osemením jsou okrouhlá, vejčitá nebo zploštělá.[2][3][4]
Taxonomie
Tyto na půdu a prostředí nenáročné rostliny bývají rozdělovány do těchto tří druhů:
- rukevník roketovitý (Bunias erucago) L.
- rukevník východní (Bunias orientalis) L.
- Bunias cochlearioides Murray[5]
Reference
- ↑ PYŠEK, Petr; DANIHELKA, Jiří; SÁDLO, Jiří et al. Catalogue of alien plants of the Czech Republic (2nd edition). S. 155–255. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 05.02.2014]. Čís. 84, s. 155–255. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky)
- ↑ a b GOLIAŠOVÁ, Kornélia; ŠÍPOŠOVÁ, Helena. Flóra Slovenska V/4: Bunias [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 2002 [cit. 2014-02-05]. S. 174. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-22. ISBN 80-224-0710-0. (slovensky)
- ↑ Flora of North America: Bunias [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2014-02-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ AL-SHEHBAZ, Ihsan A. Brassicaceae Genera of the World: Bunias [online]. Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA, rev. 2003 [cit. 2014-02-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-21. (anglicky)
- ↑ Flora Europaea: Bunias [online]. Royal Botanic Garden, Edinburg, UK [cit. 2014-02-05]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu rukevník na Wikimedia Commons
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Rukevník |
