Samorostlík

Samorostlík
Samorostlík červený (Actaea rubra)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	pryskyřníkotvaré (Ranunculales)
Čeleď	pryskyřníkovité (Ranunculaceae)
Rod	samorostlík (Actaea) L., 1753
Druhy rostoucí v ČR
samorostlík evropský (Actaea europaea) samorostlík klasnatý (Actaea spicata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Samorostlík (Actaea) je rod planě rostoucích rostlin z čeledě pryskyřníkovitých, kde je rod řazen do podčeledě Ranunculoideae.

Výskyt

Rostlina je široce rozšířena v mírném a subpolárním pásmu severní polokoule, kde se vyskytuje nejvíce ve vlhčích lesnatých oblastech. V České republice rostou dva druhy. Samorostlík klasnatý (Actaea spicata), ten se nejčastěji objevuje v květnatých bučinách svazu Fagion.^[1][2] Pokud neuznáváme rod Cimicifuga, tak dalším zástupcem je samorostlík evropský čili ploštičník evropský (Actaea europaea, syn. Cimicifuga europaea).

Popis

Je to vytrvalá rostlina s jednoduchou nebo střídmě větvenou lodyhou dorůstající do výše až 75 cm. Lodyha vyrůstá z oddenku cca 1 cm tlustého. Spodní listy v růžici jsou vlastně jen drobné šupiny. Lodyžní listy, vyrůstající střídavě, jsou 2 nebo 3četné a jsou 2 nebo 3násobně zpeřené, po obvodu jsou nepravidelně zubaté, koncový lístek je obvykle větší než ostatní. Níže rostoucí listy mají řapíky delší než horní.

Hroznovitá květenství skládající se z až 25 drobných bisexuálních květů vyrůstajících na stopkách jsou terminální nebo častěji úžlabní, bývají dlouhá i 15 cm. Bělavě zelený až nažloutlý kalich mívá 3 až 5 malých lístků. Nažloutle krémová koruna je tvořena 4 až 10 lopatkovými lístky dlouhými 2 až 4,5 mm. Tyčinky jsou delší než okvětní lístky, mají tenké nitky s bílými nebo žlutými prašníky a bývá jich v květu 15 až 50, patyčinky nejsou žádné. Pestík je vytvořen jedním plodolistem, čnělka je krátká nebo žádná a blizna se dvěma laloky je pak přisedlá. Nektarové žlázky v květu nejsou.

Plodem je vícesemenná bobule, která po dozrání mívá barvu od červené přes fialovou až po černou. Takovéto plody, bobule, jsou jediné v celé čeledi pryskyřníkovitých a dále vůbec se jen zřídká stává, aby květy s apokarpním gynecem vytvářely bobule.

Rostlina, včetně plodů, je toxická. Vzhledem ke zvlášť odpuzující chuti ale nejsou zprávy o případných otravách. Údajných léčebných vlastností kořenů některých druhů oficiální medicína dosud nevyužívá.^{[1][2][3][4][5]}

Taxonomie

Vnitřní uspořádání tohoto poměrně malého rodu není zcela dořešeno, např. podle^[1] opírající se o studie z roků 1971, 1977 a 1985 se rod skládá jen z 8 druhů, kdežto podle novějšího^[6] z roku 2007 se již rozeznává 15 druhů a do rodu samorostlík jsou zahrnuty i dřívější rody ploštičník (Cimicifuga) a Souliea.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu samorostlík na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Actaea v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• (anglicky) Rostliny Illinoisu: Samorostlík

Autoritní data	LCCN: sh2017003185 NLI: 987007403918205171