 Sevlák potoční | |
|---|---|
 Sevlák potoční (Sium latifolium) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | miříkotvaré (Apiales) |
| Čeleď | miříkovité (Apiaceae) |
| Rod | sevlák (Sium) |
| Binomické jméno | |
| Sium latifolium L., 1753 | |
| Synonyma | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sevlák potoční (Sium latifolium) je vlhkomilná, vytrvalá, obvykle přes metr vysoká bylina, jeden ze dvou druhů rodu sevlák, vyskytujících se v České republice. Rostlina je v české květeně původní druh, roste obvykle ve stojatých nebo mírně tekoucích vodách, po rozemnutí listů nebo lodyhy nepříjemně páchne, má štiplavou chuť a je pokládána za lidskému zdraví škodlivou.[1][2]
Rozšíření
V Evropě roste od západu (Španělsko, Velká Británie) přes její střed až po Ural na východě. Jižní hranice výskytu vede Středozemím a severní Skandinávii. Druh je dále ostrůvkovitě rozšířen v Asii, kde roste v Gruzií na severu Kavkazu, na západní Sibiři až po Bajkalské jezero a v severozápadní Číně i Kazachstánu.
V České republice se vyskytuje nejvíce v úvalech řek Labe a Morava, jinde je vzácný a místy zcela chybí, např. v Českém krasu a pahorkatinách na jihu Moravy. Jeho občasný nález na území severovýchodního Slezska souvisí s přesahem z polských nížin. Nejhojněji se vyskytuje v termofytiku a přiléhajícím mezofytiku do nadmořské výšky 400 m n. m. Je rostlinou mokřadních biotopů které se z krajiny postupně vytrácejí a proto je sevlák potoční považován za druh ohrožený vymizením.[1][2][3][4]
Ekologie
Heliofytní rostlina vyskytující se nejčastěji u břehů eutrofních, jen pomalu tekoucích nebo stojatých vod, stejně jako v mělkých tůních ve světlých lužních lesích, za ideální je pokládaná hlouba vody 20 cm. Roste i mimo vodu na živinami bohatých, humózních, bahnitých, jílovitých, často zaplavovaných půdách, kde dobře snáší periodické krátkodobé zatopení vodou do výše vodního sloupce 60 cm a následné vysušení. Vytrvalý hemikryptofyt kvetoucí v červenci a srpnu, opylován je hmyzem. Ploidie druhu je 2n = 20.[1][3][5]
Popis
Bylina s lodyhou vysokou 80 až 150 cm, která vyrůstá ze svislého, svazčitého oddenku bez výběžků. Lodyha je přímá, chudě větvená, až 2 cm tlustá, dutá, pětihranná a porostlá dvojími listy. Prvý typ listů se vytváří na ponořené části lodyhy brzy z jara a do doby kvetení již zmizí, mají dlouhé řapíky a jsou dva až třikrát lichozpeřené s niťovitými lístky; na rostlinách rostoucí mimo vodu se netvoří. Druhý typ listů vyrůstá později a to na vynořené části lodyhy, spodní mají dlouhé, pochvovitě rozšířené řapíky a horní jsou téměř přisedlé, spodní mají lichozpeřené čepele se čtyřmi až deseti páry lístků, menší horní jen se dvěma až čtyřmi páry podlouhlých, ostře pilovitých lístků a jeden koncový.
Květenství je složený, 9 až 15 cm velký, vypouklý okolík s 15 až 30 okolíčky, jejich obal i obalíčky mají jen dva až čtyři listeny. V okolíčku bývá až 30 stopkatých květů, jsou drobné, bílé, pětičetné a většinou oboupohlavné, jen ojediněle bývají samčí. Kališní zuby jsou jen asi 1 mm velké, korunní plátky jsou bílé, 1,5 mm dlouhé a obsrdčitého tvaru. Pět tyčinek je zakončeno fialovými prašníky, dvě čnělky jsou násobně delší než ploché stylopodium. Květy se mohou opylit přenesením pylu jak z cizí rostliny, tak i z jiného květu téže rostliny. V květech nejdříve dozrají prašníky a teprve později blizny.[1][2][3][5][6][7]
Rozmnožování
Plody jsou dvounažky, jejich merikarpia (semena) jsou 3 až 4 mm dlouhá, elipsoidní a hnědě zbarvená. Jsou slabě stlačená, na vrcholu mají pětizubý zbytek po kalichu, na každé straně pět podélných světlých, dutých žeber naplněných vzduchem. Rostlina se na svém stanovišti rozrůstá z oddenku a na nová místy se někdy dostává odlomením a odplavením části oddenku. Obvykle se šíří plovoucími semeny, která se na hladině vznášejí i deset dnů.[2][6][7]
Ohrožení
Sevlák potoční potřebuje pro svůj růst mokřadní biotopy, které jsou v současnosti jedny z nejohroženějších, jsou devastovány a postupně mizí z oblasti podél velkých českých řek. Proto je v "Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky" vedený jako silně ohrožený druh (C2b).[3][8]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d SLAVÍK, Bohumil. Květena ČR, díl 5. Praha: Academia, 1997. 560 s. ISBN 80-200-0590-0. Kapitola Sevlák potoční, s. 332–334.
- ↑ a b c d CIBULKA, Radim. BOTANY.cz: Sium latifolium [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 23.07.2012 [cit. 2017-11-04]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ a b c d DVOŘÁK, Václav. Natura Bohemica: Sevlák potoční [online]. Natura Bohemica, Olomouc, rev. 23.08.2008 [cit. 2017-11-04]. Dostupné online.
- ↑ HASSLER, M. Catalogue of Life 2016: Sium latifolium [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 2016 [cit. 2017-11-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-31. (anglicky)
- ↑ a b BERTOVÁ, Lydia. Flóra Slovenska IV/1: Potočník širokolistý [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 1984 [cit. 2017-11-04]. S. 238–239. Dostupné online. (slovensky) [nedostupný zdroj]
- ↑ a b FRÖBERG, Lars. Flora Nordica: Apiaceae: Sium latifolium [online]. Flora Nordica, Naturhistoriska riksmuseet, Stockholm, SE, rev. 16.07.2008 [cit. 2017-11-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-07. (anglicky)
- ↑ a b Finland Nature and Species: Sium latifolium [online]. Luonto Porti Nature Gate, Helsinki, FI [cit. 2017-11-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ GRULICH, Vít. Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. S. 631–645. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 04.11.2017]. Roč. 84, čís. 3, s. 631–645. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu sevlák potoční na Wikimedia Commons 
Taxon Sium latifolium ve Wikidruzích- Botanický ústav AV ČR – rozšíření sevláku potočního v ČR
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Sevlák_potoční |
