Seznam panovníků Nizozemska

V roce 1581 se 7 severních provincií spojilo a prohlásilo republikou, nezávislou na Španělsku. V jejím čele povětšinou stáli místodržitelé, většinou z dynastie Oranžsko-Nasavské, která se stala postupně vládnoucí. Od roku 1747 byla funkce místodržitele oficiálně dědičná v rodě Oranžsko-nasavském. V roce 1795 bylo území obsazeno Francií a místodržitel odešel do exilu. Jeho syn Vilém se stal roku 1815 nizozemským králem

vytvořený Napoleonem Bonaparte roku 1806 na většině území bývalé sesterské Batavské republiky. Jednalo se předchůdce Nizozemského království. Do čela království postavil Bonaparte svého bratra Ludvíka. Ten k zemi připojil i území východního Fríska. Králi Ludvíkovi byla v roce 1810 de facto vnucená abdikace ve prospěch jeho syna. Po pádu Napoleona, ale i padl holandský režim Bonapartů

Po napoleonských válkách bylo vytvořeno na Vídeňském kongresu v roce 1815 Spojené království nizozemské. Vzniklo spojením bývalého Rakouského Nizozemí (území Jižního Nizozemí, dnešní Belgie) a bývalých Spojených nizozemských provincií (území Severního Nizozemí, dnešní Nizozemsko). Jeho králem se stal Vilém I. z dynastie Oranžsko-nasavské, syn posledního nizozemského místodržícího Viléma V. Oranžského. Nizozemské království bylo v personální unii s Lucemburským velkovévodstvím. V roce 1830 se ale odtrhly jižní provincie a vytvořily Belgii. Personální unie Nizozemska a Lucemburska skončila v roce 1890, kdy zemřel král Vilém III. a Lucembursko zdědil nasavský vévoda Adolf zatímco nizozemskou královnou se stala Vilémova dcera Vilemína.

Po abdikaci královny Vilemíny nastoupila na trůn její jediná dcera Juliána Nizozemská z dynastie Meklenburských a po abdikaci královny Juliány nastoupila její dcera Beatrix z dynastie Lippe, ale během jejich vlády se název rodu nezměnil a oficiálně vládne Nizozemsku stále dynastie Oranžsko-Nasavská.