Sifaka malý

Sifaka malý
Dvojice sifak v Madagaskarském tropickém lese
Stupeň ohrožení podle IUCN
kriticky ohrožený druh[1]
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Podkmen	obratlovci (Vertebrata)
Nadtřída	čtyřnožci (Tetrapoda)
Třída	savci (Mammalia)
Řád	primáti (Primates)
Podřád	poloopice (Prosimiae)
Čeleď	indriovití (Indridae)
Rod	sifaka (Propithecus)
Binomické jméno
Propithecus verreauxi A. Grandidier, 1867
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sifaka malý (Propithecus verreauxi), známý též pod názvy Verreauxův, bílý nebo žlutooký, je středně velká poloopice a známý zástupce čeledi indriovitých (Indridae). Vyskytuje se pouze v západní a jižní části Madagaskaru, kde obývá širokou paletu lokalit od vlhkých tropických lesů až po suché západní listnaté lesy a trnité pouště a buše.

Popis

Délka těla se u tohoto druhu pohybuje mezi 43–45 cm, délka ocasu mezi 56–60 cm a hmotnost obvykle nepřesáhne více než 5 kg. Má hustou, hebkou nejčastěji bílou až nažloutlou srst s hnědočernými ploškami na obličeji, temeni a na vnitřní straně končetin. Stejně jako ostatní sifaky má zvláště dlouhé a silné zadní končetiny a dlouhý ocas, který využívá k udržování rovnováhy při mocných skocích z jednoho stromu na druhý. Skoky se pohybuje nejen na stromech, ale také na zemi.

Chování

Žije v menších skupinách tvořených třemi až třinácti jednotlivci, které vede jeden dospělý samec. Jedna skupina vlastní teritorium o rozloze zhruba mezi 1 až 9 ha, které značí jak samci, tak samice. Je to společenské zvíře, které si často hraje s ostatními členy skupiny. Dorozumívá se nejrůznější škálou posunků, zvuků, pokřiků, zvláště při varovném signálu a hašteření o teritoria se ozývá nápadným zvukem znějící jako „si-fa-ka“, podle kterého dostal i svůj název. Za potravou, kterou tvoří především listy, plody, květiny a kůra, se vydává ráno a navečer, během nejslunečnější části dne odpočívá v korunách stromů.

Období páření trvá od ledna do března. Během tohoto období se samci toulají mezi skupinami a soupeří o potravu, samice a území. Samice je březí po dobu 131 až 160 dnů a rodí jediné téměř neosrstěné mládě. První 3 až 4 týdny se mládě drží na břiše matky, kde pravidelně saje mateřské mléko. Po dosažení této věkové hranice se pomalu přemisťuje na záda matky, odstaveno je ve věku 5 až 6 měsíců a plně nezávisle je zhruba o měsíc později. Pohlavní dospělosti dosahuje zhruba ve věku tří let a v zajetí se může dožít i více než 23 let.

Ohrožení

V Červeném seznamu IUCN byl od roku 2016 zařazen do kategorie ohrožených druhů. IUCN v poslední aktualizaci z roku 2020 druh hodnotí jako kriticky ohrožený taxon následkem neudržitelné ztráty přirozeného prostředí (ztráta lesů pro zemědělství i těžbu dřeva) a zároveň i lovu. Za posledních 30 let prošly populace poklesem o ≥ 80 %, zároveň se očekává budoucí snížení populace o ≥ 90 % během dalších 30 let. CITES druh zapsala do první přílohy. Navzdory výskytu sifaky v chráněných oblastech i celkem velkému areálu výskytu je budoucnost tohoto druhu následkem uvedených hrozeb a rostoucí lidské populace na Madagaskaru krajně nejistá.^[2]

Poddruhy

Rozlišujeme celkem 5 poddruhů:^[3]

• Propithecus verreauxi coquereli
• Propithecus verreauxi coronatus
• Propithecus verreauxi deckeni
• Propithecus verreauxi majori †
• Propithecus verreauxi verreauxi

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Verreaux's Sifaka na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu sifaka malý na Wikimedia Commons
• Galerie sifaka malý na Wikimedia Commons
• Taxon Propithecus verreauxi ve Wikidruzích
• (anglicky) Animal Diversity Web

Autoritní data	NLI: 987007536684805171