Sociální podpora je vnímání a zjištění, že je o člověka pečováno, že má k dispozici pomoc od jiných lidí a nejčastěji, že je součástí nějaké podpůrné sociální sítě. Tyto podpůrné zdroje mohou být emocionální (citové, např. péče o blízkou osobu), informační (např. poradenství), sociální (např. solidarita, sounáležitost), hmotné (např. finanční výpomoc, sociální péče) nebo nehmotné (např. osobní poradenství). Sociální podporu lze měřit jako vnímání, že člověk má pomoc k dispozici, jako skutečně přijatou pomoc nebo jako stupeň integrace osoby v sociální síti. Podpora může pocházet z mnoha zdrojů, jako je rodina, přátelé, domácí mazlíčci, sousedé, spolupracovníci, organizace atd.
Vládou poskytovaná (státní) sociální podpora je v některých zemích označována jako veřejně dostupná pomoc neboli sociální péče.
Sociální podpora se studuje v celé řadě oborů včetně psychologie, komunikace, medicíny, sociologie, ošetřovatelství, veřejného zdraví, vzdělávání, rehabilitace, sociální práce.
Modelování sociální podpory
Teorie a modely sociální podpory byly intenzivně studovány v akademické sféře v 80. a 90. letech[1] a jsou spojeny s rozvojem pečovatelských a platebních modelů a komunitních doručovacích systémů v USA a po celém světě. Pro popis vztahu mezi sociální podporou a zdravím byly navrženy dva hlavní modely: hypotéza krizového tlumení a hypotéza přímých účinků.[2] Hlavní rozdíl mezi těmito dvěma hypotézami je v tom, že hypotéza přímých efektů předpovídá, že sociální podpora je prospěšná po celou dobu poskytování, zatímco hypotéza tlumení předpovídá, že sociální podpora je většinou prospěšná během stresových období. Pro obě hypotézy byly nalezeny důkazy.
V sociální podpoře byly nalezeny[3] rozdíly mezi muži a ženami a kulturní rozdíly v oblastech jako je vzdělání, „které neovlivňuje věk, zdravotní postižení, příjem a sociální postavení, etnické a rasové nebo jiné významné faktory“. Výzkumy také ukazují,[4] že vnímaná sociální podpora, která není využita, může být efektivnější a přínosnější než skuečně využitá sociální podpora.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Social support na anglické Wikipedii.
- ↑ Racino, J. (2006). Social support. In: G. Albrecht, Encyclopedia on Disability, 1470-1471. Thousand Oaks, CA: SAGE.
- ↑ ASSOCIATION, American Psychiatric. DSM-IV Sourcebook. [s.l.]: [s.n.], 1997. Dostupné online. ISBN 9780890420744. Je zde použita šablona
{{Cite book}}označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ Harry, B., Kaylanpur, M. and Day, M. (1999). Building Cultural Reciprocity with Families: Case Studies in Special Education. London, Toronto: Brookes.
- ↑ TAYLOR, S.E.; SHERMAN, D.K.; KIM, H.S.; JARCHO, J.; TAKAGI, K.; DUNAGAN, M.S. Culture and Social Support: Who Seeks It and Why?. Journal of Personality and Social Psychology. 2004, s. 354–362. Dostupné online. DOI 10.1037/0022-3514.87.3.354. PMID 15382985. Je zde použita šablona
{{Cite journal}}označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Související články
- Daňová úleva
- Domácí péče
- Důchodové pojištění
- Etatismus
- Minarchismus
- Nemocenské pojištění
- Odlehčovací služby
- Opatrovnictví
- Osobní asistence
- Paliativní péče
- Pečovatelská služba
- Příspěvek na péči
- Raná péče
- Rodinný rozpočet
- Rodičovský příspěvek
- Sociální politika
- Sociální potřebnost
- Sociální událost
- Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi
- Státní sociální podpora v Česku
- Tísňová péče
- Životní minimum
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Sociální_podpora |
