| Sokolovna v Plzni | |
|---|---|
 Sokolovna v plzeňských Štruncových sadech | |
| Účel stavby | |
tělovýchovná a kulturně společenská činnost | |
| Základní informace | |
| Sloh | Novorenesance |
| Architekt | Josef Podhajský |
| Výstavba | 1892–1896 |
| Stavebník | Sokol Plzeň I |
| Poloha | |
| Adresa | Štruncovy sady 493/1, 301 00, Plzeň 3, Plzeň 3, Česko Česko |
| Ulice | Štruncovy sady |
| Souřadnice | 49°44′53,25″ s. š., 13°23′7,36″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 103816 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sokolovna v Plzni je novorenesanční budova s tělocvičnou vystavěná tělovýchovnou jednotou TJ Sokol Plzeň I ve Štruncových sadech č. 493/1 v Plzni, v městské části Plzeň 3. Budova se po svém dokončení roku 1896 stala hlavním sídlem plzeňského Sokola jakožto sokolovna, svébytný typ budovy sportovny využitelné k pořádání společenských akcí, který začal být realizován na celém území zemí Koruny české a později i První republiky. Sokolovna byla v roce 2010 Ministerstvem kultury České republiky prohlášena kulturní památkou České republiky.[1][2]
Historie
Tělovýchovná jednota plzeňská (později přejmenovaná na TJ Sokol Plzeň I) založená roku 1863, pouhý rok po Tělovýchovné jednotě pražské, v čele s Hynkem Pallou dlouhodobě usilovala o stavbu vlastní reprezentativní budovy s tělocvičnou. Okolo roku 1890 bylo získáno místo v nově budovaných Štruncových sadech na ostrohu řek Mže a Radbuzy, nedaleko pozdějšího atletického a fotbalového stadionu. Výstavbu rovněž podporoval plzeňský purkmistr a člen Sokola Václav Peták. Byl vybrán projekt architekta Josefa Podhajského, stavba probíhala v letech 1892 až 1896. Slavnostní otevření sokolovny proběhlo 9. února 1894. Roku 1904 byla pak stavba elektrifikována.
Během holocaustu za druhé světové války bylo v sokolovně shromážděno 2604 Židů z Plzně a okolí před železničními transporty do koncentračních táborů z nedalekého městského hlavního nádraží. Tyto události připomíná od roku 2002 pamětní deska umístěná na fasádě budovy.
Architektura stavby
Jednopatrová budova byla vystavěna v letech 1892 až 1896 na pozemku orientovaném do Sokolské ulice v novorenesančním slohu. Samostatně stojící budova postavena na půdorysu obdélníku má zvýšený suterén, přízemí a patro. Hmotově lze stavbu rozdělit na dvě části. Jižní část tvoří vstup s portikem, vestibul, předsálí s hlavním schodištěm a několik dalších místnosti. Severní část je především hlavní sál, který zasahuje i do 2.NP svými galeriemi nesenými na arkádách. Objekt je zastřešen systémem zvalbených střech, uprostřed druhé části je opatřen věžičkou umístěnou nad hlavním sálem.[2]
Nese bohatou štukovou fasádou, včetně sousoší s emblémem sokolské organizace. Průčelí stavby tvoří zdobený portál s balkonem v prvním patře, v centrální části stavby se nachází tělocvična, využitelná rovněž jako společenský sál.
Pozemek před budovou nese parkovou úpravu, plynně navazující na Štruncovy sady. Ta byla částečně narušena výstavbou silničního průtahu městem v 70. letech 20. století. Roku 2010 prošla budova rekonstrukcí[3].
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-02-18]. Identifikátor záznamu 1097171456 : Sokolovna. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b ULBRICHOVÁ, Petra. Rozhodnutí o prohlášení za KP. iispp.npu.cz [online]. 2009-12-23 [cit. 2021-02-18]. Dostupné online.
- ↑ Sokolovna v Plzni bude po rekonstrukci vypadat jako v roce 1896. Plzeň [online]. 2010-09-24 [cit. 2021-02-18]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sokolovna (Plzeň) na Wikimedia Commons - Historie TJ Sokol Plzeň
- Historie stavby
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Sokolovna_(Plzeň) |
