Hlavní strana

Věra Menčíková (16. února 1906 Moskva – 26. června 1944 Londýn) byla československo-britská šachistka, první mistryně světa v letech 1927–1944. Titul obhájila na celkem osmi turnajích, zároveň jej ze všech mistryň světa udržela nejdéle. Byla první hráčkou, která se pravidelně utkávala s mužskou konkurencí na mezinárodních turnajích, ve své době zároveň jako jediná. V předválečném období Menčíková v ženském šachu neměla konkurentky, na mistrovství světa zvítězila v 59 partiích v řadě. Je považována za hráčku úrovně mezinárodního mistra. Po většinu své kariéry reprezentovala Československo, začínala však pod ruskou vlajkou a své poslední mistrovství světa žen v létě 1939 po obsazení Československa nacistickým Německem hrála jako Britka.

Menčíková se narodila v Moskvě v roce 1906, její otec byl Čech, matka Angličanka. Šachy se naučila hrát v devíti letech, závodně začala hrát ve čtrnácti. V důsledku událostí po říjnové revoluci se s matkou a sestrou v roce 1921 přestěhovala do Anglie, kde se jejím trenérem stal maďarský mistr Géza Maróczy. Již v roce 1925 byla nejlepší šachistkou Anglie, o dva roky později pak na turnaji v Londýně získala titul mistryně světa. Poté se Menčíková začala pravidelně účastnit mistrovských turnajů, ve kterých hráli téměř výhradně muži. Hrála mimo jiné na mezinárodních turnajích v Karlových Varech, Moskvě nebo v Hastingsu. Dokázala porazit například budoucího mistra světa Maxe Euweho nebo britsko-pákistánského šampiona Sultana Khana. Byla aktivní až do své smrti v červnu 1944, kdy raketa V-1 nacistické Luftwaffe zasáhla její dům v Londýně.