 Stříbrník | |
|---|---|
| IUCN kategorie III (Přírodní památka) | |
 | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 1. ledna 1968 |
| Vyhlásil | Okresní národní výbor Liberec |
| Nadm. výška | 470–510 m n. m. |
| Rozloha | 0,79 ha[1][2] |
| Poloha | |
| Stát | Česko Česko |
| Okres | Liberec |
| Umístění | Křižany (k. ú. Žibřidice) |
| Souřadnice | 50°43′54,84″ s. š., 14°50′56,04″ v. d. |
  Stříbrník | |
| Další informace | |
| Kód | 422 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Stříbrník je přírodní památka v katastrálním území Žibřidice západně od obce Křižany v okrese Liberec v Libereckém kraji. Nalézá se na vrcholu čedičového vrchu Stříbrník (510[3] m n. m.). Chráněné území je ve správě Krajského úřadu Libereckého kraje.[4]
Předmět ochrany
Důvodem ochrany je zachování vypreparovaného vrcholu čedičové kupy, tvořeného zbytkem sopouchu se třemi morfologicky výraznými, samostatně vzniklými a vůči sobě paralelně posunutými vrcholy. Kromě ukázky složité tektonické stavby čedičového tělesa, projevující se mj. klasicky vyvinutou sloupcovou odlučností, jsou předmětem ochrany i doprovodné fenomény třetihorního vulkanismu – tufové aglomerace a kontaktní metamorfózy pískovců a slínovců.
Geologie a mineralogie
Těleso je tvořeno slabě olivinickým, nefelinickým bazanitem. V podloží se nacházejí svrchnokřídové pískovce české křídové tabule. Pozoruhodný geologický útvar, který je tvořen spojením neovulkanických sopouchů s několika navzájem posunutými částmi žilného tělesa, vznikl v důsledku tektonického porušení těchto pískovců. Hornina místy obsahuje až 3 cm velké vyrostlice agregátů rhönitu, které vznikly přeměnou krystalů amfibolu.[5]
Dostupnost
Podél východního úpatí Stříbrníku prochází z Žibřidic do Útěchovic zeleně značená turistická cesta, z níž od rozcestí Pod Stříbrníkem vede odbočka k vrcholu. Po stejné cestě kolem vrchu Stříbrník vede též cyklostezka č. 3046.[6] Ze zpřístupněné vrcholové skalky je kruhový rozhled na Ralsko a Ještěd a větší část Lužických hor.
Území není příliš zatíženo turistickým ruchem, v rámci volnočasových aktivit přichází v úvahu jeho využití v rámci geocachingu, v žádném případě ale ne pro horolezeckou činnost.[7]
Odkazy
Reference
- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
- ↑ Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].
- ↑ Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1 : 50 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2023-09-08]. Dostupné online.
- ↑ PP Stříbrník [online]. AOPK ČR [cit. 2017-07-03]. Dostupné online.
- ↑ VALEČKA, Jaroslav. Stříbrník [online]. Praha: Česká geologická služba, 1994 [cit. 2017-07-03]. Dostupné online.
- ↑ Stříbrník na mapy.cz
- ↑ ŠPIKLOVÁ, Klára. Návrh plánu péče o zvláště chráněné území přírodní památka Stříbrník 2015 - 2024 [online]. Liberec: Krajský úřad Libereckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, 2012-12-20 [cit. 2017-07-03]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Stříbrník na Wikimedia Commons
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Stříbrník_(přírodní_památka,_okres_Liberec) |
