| Amfibol | |
|---|---|
 Vzácně se vyskytující fluororichterit ze skupiny amfibolů (Highlands East, Haliburton County, Ontario, Kanada) | |
| Obecné | |
| Kategorie | Minerál |
| Chemický vzorec | Ca2 (Mg,Fe)4Al(Si7Al)O22(OH,F)2 |
| Identifikace | |
| Barva | tmavozelený až černozelený, černohnědý až černý |
| Vzhled krystalu | sloupcovité krystaly, zrna, kusový |
| Soustava | jednoklonná a kosočtverečná |
| Tvrdost | 5–6 |
| Lesk | skelný |
| Štěpnost | dokonalá |
| Index lomu | kolísá podle chemického složení: 1,59 až po 1,74 |
| Vryp | bílý |
| Hustota | 3,06–3,60 g ⋅ cm−3 |
| Rozpustnost | Nerozpustný (??) |
| Ostatní | důležitý horninotvorný minerál |
Amfibol, resp. amfiboly, je významná skupina minerálů, které jsou významnými horninotvornými minerály. Krystalizují v jednoklonné (klinoamfiboly) a kosočtverečné (ortoamfiboly) soustavě, což odpovídá i vzhledu minerálů, který je sloupcovitý, jemně sloupečkovitý, jehlicovitý až vláknitý. Jedná se o složité křemičitany tvořené především Ca, K, Fe, Mg, Al.
Minerály skupiny amfibolů
V přehledu jsou uvedeny některé nejběžnější amfiboly:
Vznik
Vznikají z bazických magmat chudých na křemík (gabro, čedič), přeměnou z jiných křemičitanů. Jsou jen velmi těžce tavitelné a nerozpustitelné. Amfiboly netvoří srostlice. Jsou hlavní složkou horniny amfibolitu. Často se vyskytují v granitech, syenitech, gabrech, camptonitech, trachytech, leucitických bazanitech, pikritech, těšínitech a bazaltech.
Vlastnosti
Amfiboly mají dokonalou štěpnost podle (Millerovy indexy) {110} kosočtverečného hranolu a na těchto plochách mají i výrazný skelný lesk. Mají 2 směry štěpnosti, které spolu svírají úhel 124°. Tvoří krátce až dlouze sloupcovité krystaly, které jsou často zdvojčatělé podle (Millerovy indexy) (100). Občas se můžeme setkat s amfiboly, které jsou natavené magmatickou korozí. Minerály mají relativně vysokou hustotu.
- Optické vlastnosti
Hlavním poznávacím znakem pro amfiboly jsou kosočtverečné až šestiúhelníkové tvary příčných řezů a zejména úhel blízký 120° mezi oběma systémy dokonalé štěpnosti (110). V těchto řezech je možné pozorovat symetrické zhášení vůči štěpnosti. Podélné řezy mají dobře viditelné štěpné trhlinky paralelní s vertikálou, zhášejí buď přímo (rombické amfiboly) a nebo šikmo (běžné řezy monoklinických amfibolů). Jejich chemické složení přímo ovlivňuje jejich barvu a i pleochroické barvy, mezi dalšími ovlivněn je i index lomu, který se pohybuje v rozmezí mezi 1,59 až po 1,74. Dvojlom pak mezi 0,003 až 0,072.
Využití
Minerály nemají praktické využití. V minulosti byly v technické praxi používány jejich jemně jehlicovité až vláknité agregáty tzv. azbesty, jejichž uvádění na trh je v současnosti nejen českými zákony zakázáno (zákon o chemických látkách). Ruský azbest obsahuje výrazně méně amfibolů než kanadský azbest.[1]
Výskyt
- V Česku na Vlčí hoře, či v Českém středohoří. Je to běžný nerost v andezitech a dioritech.
- Na Slovensku: Kremnické vrchy, Javorie, Vtáčnik atd.
Reference
- ↑ CAREL, R.; OLSSON, A. C; ZARIDZE, D.; SZESZENIA-DABROWSKA, N.; RUDNAI, P.; LISSOWSKA, J.; FABIANOVA, E. Occupational exposure to asbestos and man-made vitreous fibres and risk of lung cancer: a multicentre case-control study in Europe. S. 502–508. Occupational and Environmental Medicine [online]. 2007-08-01. Roč. 64, čís. 8, s. 502–508. Dostupné online. DOI 10.1136/oem.2006.027748. PMID 17053017. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Amfibol na Wikimedia Commons
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Amfibol |
