Aktuální ročník: Světový pohár v biatlonu 2023/2024 | |
 | |
| Sport | biatlon |
|---|---|
| Založeno | 1977 (muži) 1982 (ženy) |
| Vlastník | Mezinárodní biatlonová unie (IBU) |
| Poslední vítěz |  Johannes Thingnes Bø (muži) Lisa Vittozziová (ženy) |
| Nejvíce titulů |  Martin Fourcade (7, muži) Magdalena Forsbergová (6, ženy) |
| Příbuzné soutěže | IBU Cup |
| Web | www.biathlonworld.com |
Světový pohár v biatlonu je každoročně pořádaný vrcholný okruh závodů v biatlonu. Mužská část byla založena v sezóně 1977/78 a ženská se k ní připojila od sezóny 1982/83. Organizátorem poháru je Mezinárodní biatlonová unie (IBU). Držiteli rekordního počtu celkových výher jsou mezi muži s počtem sedmi titulů Francouz Martin Fourcade a mezi ženami s počtem šesti výher Švédka Magdalena Forsbergová.
Charakteristika
Každoročně je v rámci světového poháru pořádáno devět až deset akcí (podniků). První z nich se uskutečňuje v listopadu či prosinci a poslední probíhá v březnu. Závody se konají téměř každý víkend; jednotlivé soutěže však mohou probíhat již od středy nebo čtvrtka. Sezóna tak stejně jako u dalších zimních sportů zasahuje do dvou kalendářních let. Ženská sezóna 1986/87 nesla název Evropský pohár, ačkoli účast v něm nebyla teritoriálně omezena pouze na evropské biatlonistky.
Během každého podniku se běží tři mužské soutěže a stejný počet ženských; někdy k nim přibudou i smíšené štafety. Disciplíny konkrétního závodu jsou předem známy podle stanoveného harmonogramu. Soutěže mužských a ženských štafet se běhají čtyřikrát až šestkrát během jednoho sezónního cyklu, soutěže smíšených štafet jedenkrát až dvakrát. Dějišti konání jednotlivých podniků jsou až na výjimky evropská biatlonová sportoviště.
Vrcholné biatlonového akce – mistrovství světa a zimní olympijské hry – byly dříve řazeny do kalendáře světového poháru a body zde získané se závodníkům připočítávaly do celkové klasifikace sezony. Olympijské hry se od roku 2014 nezapočítávají vzhledem k menšímu množství sportovců, kteří v nich mohou za každou zemi startovat. Z obdobného důvodu se od roku 2023 nezapočítávají mistrovství světa.
Nejlepší biatlonisté v mužské a ženské kategorii, kteří nasbírají nejvyšší počet bodů v celkové klasifikaci sezóny, získávají velký křišťálový glóbus pro vítěze ročníku. Vítězové jednotlivých disciplín jsou pak oceněni malými křišťálovými glóby.
Bodová klasifikace
Bodová klasifikace od sezóny 2022/23:[1] [2]
| Bodování závodů ve sprintu, stíhacích závodů, vytrvalostních závodů, štafet a smíšených štafet | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Pořadí | 1. | 2. | 3. | 4. | 5. | 6. | 7. | 8. | 9. | 10. | 11. | 12. | 13. | 14. | 15. | 16. | 17. | 18. | 19. | 20. | 21. | 22. | 23. | 24. | 25. | 26. | 27. | 28. | 29. | 30. | 31. | 32. | 33. | 34. | 35. | 36. | 37. | 38. | 39. | 40. |
| Body | 90 | 75 | 60 | 50 | 45 | 40 | 36 | 34 | 32 | 31 | 30 | 29 | 28 | 27 | 26 | 25 | 24 | 23 | 22 | 21 | 20 | 19 | 18 | 17 | 16 | 15 | 14 | 13 | 12 | 11 | 10 | 9 | 8 | 7 | 6 | 5 | 4 | 3 | 2 | 1 |
| Bodování závodů s hromadným startem | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Pořadí | 1. | 2. | 3. | 4. | 5. | 6. | 7. | 8. | 9. | 10. | 11. | 12. | 13. | 14. | 15. | 16. | 17. | 18. | 19. | 20. | 21. | 22. | 23. | 24. | 25. | 26. | 27. | 28. | 29. | 30. | ||||||||||
| Body | 90 | 75 | 60 | 50 | 45 | 40 | 36 | 34 | 32 | 31 | 30 | 29 | 28 | 27 | 26 | 25 | 24 | 23 | 22 | 21 | 20 | 18 | 16 | 14 | 12 | 10 | 8 | 6 | 4 | 2 | ||||||||||
Pořadí národů se počítá z výsledků štafetových závodů a z umístění prvních tří závodníků z dané země ve sprintech a vytrvalostních závodech. Body se přidělují podle jiných stupnic (např. pro sprinty a vytrvalostní závody od 160 bodů za 1. místo až po 1 bod za 110. místo).[3]
Historická bodová klasifikace
Bodování závodů se v minulosti několikrát měnilo.[4]
| Bodování závodů ve sprintu, stíhacích závodů, vytrvalostních závodů, štafet a smíšených štafet od sezóny 2008/09 do sezóny 2021/2022 | ||||||||||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Pořadí | 1. | 2. | 3. | 4. | 5. | 6. | 7. | 8. | 9. | 10. | 11. | 12. | 13. | 14. | 15. | 16. | 17. | 18. | 19. | 20. | 21. | 22. | 23. | 24. | 25. | 26. | 27. | 28. | 29. | 30. | ... | 40. |
| Body | 60 | 54 | 48 | 43 | 40 | 38 | 36 | 34 | 32 | 31 | 30 | 29 | 28 | 27 | 26 | 25 | 24 | 23 | 22 | 21 | 20 | 19 | 18 | 17 | 16 | 15 | 14 | 13 | 12 | 11 | ... | 1 |
| Bodování závodů s hromadným startem od sezóny 2008/09 do sezóny 2021/2022 | ||||||||||||||||||||||||||||||||
| Pořadí | 1. | 2. | 3. | 4. | 5. | 6. | 7. | 8. | 9. | 10. | 11. | 12. | 13. | 14. | 15. | 16. | 17. | 18. | 19. | 20. | 21. | 22. | 23. | 24. | 25. | 26. | 27. | 28. | 29. | 30. | ||
| Body | 60 | 54 | 48 | 43 | 40 | 38 | 36 | 34 | 32 | 31 | 30 | 29 | 28 | 27 | 26 | 25 | 24 | 23 | 22 | 21 | 20 | 18 | 16 | 14 | 12 | 10 | 8 | 6 | 4 | 2 | ||
| Bodová klasifikace všech závodů mezi sezónami 2000/01 – 2007/08 | ||||||||||||||||||||||||||||||||
| Pořadí | 1. | 2. | 3. | 4. | 5. | 6. | 7. | 8. | 9. | 10. | 11. | 12. | 13. | 14. | 15. | 16. | 17. | 18. | 19. | 20. | 21. | 22. | 23. | 24. | 25. | 26. | 27. | 28. | 29. | 30. | ||
| Body | 50 | 46 | 43 | 40 | 37 | 34 | 32 | 30 | 28 | 26 | 24 | 22 | 20 | 18 | 16 | 15 | 14 | 13 | 12 | 11 | 10 | 9 | 8 | 7 | 6 | 5 | 4 | 3 | 2 | 1 | ||
| Bodová klasifikace všech závodů do sezóny 2000/01 | ||||||||||||||||||||||||||||||||
| Pořadí | 1. | 2. | 3. | 4. | 5. | 6. | 7. | 8. | 9. | 10. | 11. | 12. | 13. | 14. | 15. | 16. | 17. | 18. | 19. | 20. | 21. | 22. | 23. | 24. | 25. | |||||||
| Body | 30 | 26 | 24 | 22 | 21 | 20 | 19 | 18 | 17 | 16 | 15 | 14 | 13 | 12 | 11 | 10 | 9 | 8 | 7 | 6 | 5 | 4 | 3 | 2 | 1 | |||||||
Finanční odměny
Finanční odměny za sezónu 2022/23[5]
|
- ↑ Vyplácí se až 200 € za 30. místo.
Vyplácí se i další odměny:[5]
- za celkové vítězství v jednotlivých disciplínách (sprint, stíhací závod, hromadný start, vytrvalostní závod, štafety, smíšené závody) – 12 000 € za každou individuální disciplínu, 24 000 € za štafety
- za nejlepší celkové umístění závodníka do 25 let (U25) – 6 000 €
- za start se žlutým číslem (vedoucí závodník světového poháru) – 850 €
- za start s červeným číslem (vedoucí závodník disciplíny) – 850 €
Obdobné odměny se vyplácejí i za mistrovství světa, mistrovství Evropy, závody v IBU Cupu a v letním biatlonu. Celkově bylo pro sezónu 2022/2023 plánováno 8 830 000 €.
Disciplíny
Vytrvalostní závod (závod jednotlivců)
Šlo původně o jediný druh individuálních biatlonových závodů, a proto se – k odlišení od závodů štafet – označovaly jako individuální nebo vytrvalostní závody (slangově individuál). Až od vzniku světového poháru v roce 1978 se k nim přidaly i závody ve sprintu.
- muži při něm jedou 20 km, ženy 15 km, starty jednotlivých závodníků jsou odděleny třicetisekundovým intervalem,
- jede se celkem 5 okruhů s pořadím střelby L–S–L–S (L = vleže, S = vstoje),
- délka okruhu pro muže činí 4 km, pro ženy 3 km,
- za každou netrefenou ránu činí přirážka 1 minutu, ta je přičtena k výslednému běžeckému času.
Zkrácený vytrvalostní závod
Poprvé byl ve světovém poháru představen v Canmore v sezóně 2018/2019 z důvodu nízkých teplot. Od sezóny 2023/2024 jsou některé „klasické“ vytrvalostní závody zkráceny:
- závod pro muže měří 15 km, pro ženy 12,5 km,
- za nezasažený terč se přičítá 45 vteřin.
Sprint
- muži jedou 10 km, ženy 7,5 km, starty opět v 30 sekundových intervalech,
- celkem 3 okruhy se střelbou jedné položky L a jedné položky S (L = vleže, S = vstoje),
- za každou netrefenou ránu je nutné oběhnout jedno trestné kolo o délce 150 metrů (oproti štafetám závodník nemá k disposici náhradní náboje),
- délka okruhu pro muže je cca 3,3 km, pro ženy 2,5 km,
- výsledek závodu má přímý vliv na pořadí startu v následujícím stíhacím závodu, který se obvykle ve stejném podniku světového poháru koná.
Stíhací závod
- muži jedou 12,5 km, ženy 10 km, startuje se podle tzv. Gundersenovy metody, tj. závodník vyjíždí v pořadí daném výsledkovou listinou sprintu s takovou ztrátou na prvního, jakou měl v tomto sprintu (pokud mu předchází vytrvalostní závod, počítá se poloviční ztráta),
- celkem 5 okruhů se s pořadím střelby L–L–S–S (L = vleže, S = vstoje),
- délka okruhu pro muže činí 2,5 km, pro ženy 2 km,
- za každou netrefenou ránu je nutné oběhnout jedno trestné kolo o délce 150 metrů,
- v závodě startuje 60 nejlepších závodníků ze sprintu.
Závod s hromadným startem
- muži jedou 15 km, ženy 12,5 km; startují hromadně,
- celkem 5 okruhů s pořadím střelby L–L–S–S (L = vleže, S = vstoje),
- délka okruhu pro muže je 3 km, pro ženy 2,5 km,
- za každou netrefenou ránu je nutné oběhnout jedno trestné kolo o délce 150 metrů,
- v závodě startuje 30 závodníků: 25 nejlepších z pořadí světového poháru a dalších 5 závodníků, kteří v aktuálním podniku SP obdrželi nejvíce bodů.
Štafeta
Od roku 1996 se jezdí také štafetové závody pro ženy nebo pro muže
- každý stát je reprezentován jednou čtyřčlennou štafetou,
- celkový úsek pro každého muže měří 7,5 km, ženy pak 6 km,
- každý jede celkem 3 okruhy se střelbou v pořadí L–S pro každého člena štafety (L = vleže, S = vstoje), délka okruhu pro muže činí 2,5 km, pro ženy 2 km,
- pokud závodník nezasáhne všech pět terčů, má k disposici 3 náhradní náboje, které musí dobíjet po jednom. Až pokud netrefí ani po dobití, musí absolvovat tolik trestných kol o délce 150 metrů, kolik nezasáhl terčů
Smíšená štafeta
Od roku 2005 existuje také smíšená štafeta, kterou běží dvě ženy a dva muži:
- původně startovaly závod ženy a každá jela 6km úsek, po nich přebírali štafetu muži (7,5 km),
- od roku 2019 se střídaly závody, kdy jako první startovaly ženy (v tom případě byly všechny úseky 6 km), a ty, kde nejdříve startovali muži (pak se jelo 4×7,5 km),
- od sezóny 2023 bez ohledu na to, kdo startuje první, měří všechny úseky 6 km.
Smíšený závod dvojic
Závod byl poprvé zařazen do programu světového poháru v Novém Městě na Moravě v sezoně 2014/15, na mistrovství světa je zařazován od roku 2019
- každý stát reprezentují 2 závodníci – muž a žena; start je hromadný, první úsek zahajují ženy,
- ty obejdou dvě kola, během nichž absolvují dvě střelby (L-S /L = vleže, S = vstoje/),
- bezprostředně po druhém odjezdu ze střelnice (již neběží další kolo) předají štafetu mužům, kteří také obejdou dva okruhy a absolvují dvě střelby (L-S),
- muž předá okamžitě po druhé střelbě štafetu ženě, stejné, která závodila v prvním úseku, a ta znovu objede dva okruhy během nichž dvakrát odstřílí (L-S),
- bezprostředně poté, co podruhé odstřílí, předá štafetu muži, který běžel v druhém úseku; ten opět objede dva okruhy, absolvuje dvě střelby (L-S), ale následně objede ještě jedno kolo a zamíří do cíle,
- závodní okruh měří 1,5 km; žena ho absolvuje vždy dvakrát, tudíž pro ni celková délka trati měří 6 km. Pro muže platí stejná pravidla s tím, že po druhé střelbě posledního úseku ještě jednou objede 1,5 km dlouhý okruh; délka jeho trati tak činí 7,5 km[6],
- při každé střelbě má závodník k dispozici 3 náhradní náboje k dobíjení. Až pokud nezasáhne všechny terče ani po dobití, musí absolvovat tolik trestných kol o délce 75 metrů, kolik mu zbylo nesestřelených terčů.
Celková klasifikace
Muži
Statistiky mužů
| Pořadí vítězů celkové klasifikace[7] | ||||
|---|---|---|---|---|
| Poř. | biatlonista | 
|
|
|
| 1. | Martin Fourcade (FRA)
|
7 | 1 | 1 |
| 2. | Ole Einar Bjørndalen (NOR)
|
6 | 6 | 1 |
| 3. | Johannes Thingnes Bø (NOR)
|
5 | 2 | 2 |
| 4. | Raphaël Poirée (FRA)
|
4 | 1 | 2 |
| 5. |  Frank Ullrich (GDR)
|
4 | 1 | 1 |
| 6. |  Frank-Peter Roetsch (GER)
|
3 | 0 | 0 |
| 7. | Sven Fischer (GER)
|
2 | 2 | 4 |
| 8. |  Sergej Čepikov (URS)
|
2 | 0 | 1 |
| 9. | Jon Åge Tyldum (NOR)
|
2 | 0 | 0 |
| 10. | Emil Hegle Svendsen (NOR)
|
1 | 4 | 2 |
| 11. | Eirik Kvalfoss (NOR)
|
1 | 3 | 2 |
| 12. | Quentin Fillon Maillet (FRA)
|
1 | 0 | 3 |
| 13. | Klaus Siebert (GDR)
|
1 | 2 | 0 |
 Peter Angerer (FRG)
|
1 | 2 | 0 | |
| 15. | Fritz Fischer (FRG)
|
1 | 1 | 0 |
| Mikael Löfgren (SWE)
|
1 | 1 | 0 | |
  Vladimir Dračov (BLR,RUS,SSSR)[p. 1]
|
1 | 1 | 0 | |
| Tarjei Bø (NOR)
|
1 | 1 | 0 | |
| 19. | Patrice Bailly-Salins (FRA)
|
1 | 0 | 0 |
| Michael Greis (GER)
|
1 | 0 | 0 | |
| André Sehmisch (GDR)
|
1 | 0 | 0 | |
Ženy
Celkovou klasifikaci žen ovládla v sezóně 2013/14 s pětibodovým náskokem Finka Kaisa Mäkäräinenová, po diskvalifikaci ruské závodnice Olgy Zajcevové kvůli dopingu a následnému přepočtu bodů se na první dostala Bergerová, taktéž s náskokem čtyř bodů před Mäkäräinenovou. Mezinárodní biatlonová unie v prosinci 2021 rozhodla, že velký křišťálový glóbus za celkové vítězství zpětně udělí oběma závodnicím.[8]
Statistiky žen
Biatlonisté podle individuálních výher
Tabulka uvádí biatlonisty s deseti a více výhrami v individuálních závodech započítávaných do hodnocení světového poháru. Do tabulky jsou teda započítávány výsledky z olympijských her pouze z let 1998, 2002, 2006 a 2010, naopak výsledky od Zimních olympijských her 2014 a dalších se do světového poháru nezapočítávají. Výsledky z mistrovství světa z let 1984–1989, 1991, 1993 a od roku 2023 nejsou započítávány.
| Muži s 10+ výhrami | |||
|---|---|---|---|
| Místo | Biatlonista | Výher | |
| 1. | Ole Einar Bjørndalen
|
94 | |
| 2. | Martin Fourcade
|
79 | |
| 3. | Johannes Thingnes Bø
|
75 | |
| 4. | Raphaël Poirée
|
44 | |
| 5. | Emil Hegle Svendsen
|
37 | |
| 6. | Sven Fischer
|
33 | |
| 7. | Frank Ullrich
|
16 | |
| 8. | // Vladimir Dračov
|
15 | |
| Frode Andresen
|
15 | ||
| 10. | Quentin Fillon Maillet
|
14 | |
| 11. | Tarjei Bø
|
13 | |
| 12. | Eirik Kvalfoss
|
12 | |
| Simon Schempp
|
12 | ||
| Sturla Holm Laegreid
|
12 | ||
| 15. | Anton Šipulin
|
11 | |
| / Frank Luck
|
11 | ||
| Michael Greis
|
11 | ||
| 18. | / Frank-Peter Roetsch
|
10 | |
| Peter Angerer
|
10 | ||
| Arnd Peiffer
|
10 | ||
| Aktualizováno k 17. březnu 2024 tučné – aktivní biatlonista | |||
-retouched.jpg)
| Ženy s 10+ výhrami | |||
|---|---|---|---|
| Místo | Biatlonistka | Výher | |
| 1. | Magdalena Forsbergová
|
42 | |
| 2. | Magdalena Neunerová
|
34 | |
| 3. | Darja Domračevová
|
31 | |
| 4. | Uschi Dislová
|
30 | |
| 5. | Tiril Eckhoffová
|
29 | |
| 6. | Tora Bergerová
|
28 | |
| 7. |  Kaisa Mäkäräinenová
|
27 | |
| 8. | Liv Grete Skjelbreidová
|
22 | |
| Andrea Henkelová
|
22 | ||
| 10. |  / Olena Zubrilovová
|
21 | |
| Kati Wilhelmová
|
21 | ||
| 12. | Sandrine Baillyová
|
20 | |
| Laura Dahlmeierová
|
20 | ||
| 14. |  Gabriela Soukalová[p. 5]
|
17 | |
| Marte Olsbuová Røiselandová
|
17 | ||
| 16. |  Anastasia Kuzminová
|
16 | |
| Dorothea Wiererová
|
16 | ||
| 18. | Martina Becková
|
15 | |
| 19. | Helena Ekholmová[p. 3]
|
13 | |
| Olga Zajcevová
|
13 | ||
| 21. | Anna Carin Olofssonová-Zideková
|
12 | |
| 22. | Denise Herrmannová-Wicková
|
11 | |
| 23. | / Anfisa Rezcovová
|
10 | |
| Olga Medvedcevová
|
10 | ||
| Aktualizováno k 18. březnu 2023 tučné – aktivní biatlonistka | |||
Odkazy
Poznámky
- ↑ a b c Vladimir Dračov změnil v roce 2002 ruské občanství za běloruské.
- ↑ a b Petra Schaafová se vdala za německého běžce na lyžích a později reprezentačního trenéra Jochena Behleého a nosí příjmení Behleová.
- ↑ a b c d e Helena Jonssonová se v roce 2010 vdala za švédského biatlonistu Davida Ekholma a nosí příjmení Ekholmová.
- ↑ Celkovou klasifikaci žen nejdříve Mäkäräinenová, po diskvalifikaci Zajcevové a následnému přepočtu bodů se na první dostala Bergerová. Mezinárodní biatlonová unie v prosinci 2021 rozhodla, že velký křišťálový glóbus za celkové vítězství zpětně udělí oběma závodnicím.
- ↑ a b c Gabriela Soukalová se v roce 2016 vdala za českého badmintonistu Petra Koukala a v sezóně 2016/17 závodila pod jménem Koukalová.
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Biathlon World Cup na anglické Wikipedii, Coppa del Mondo di biathlon na italské Wikipedii a Biathlon-Weltcup na německé Wikipedii.
- ↑ Rule changes for 2022/2023. International Biathlon Union - IBU [online]. 2022-06-27 [cit. 2022-11-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Event and Competition Rules [online]. International Biathlon Union, 2022 [cit. 2023-01-09]. Kapitola 15.8.2.1. Dále jen IBU RULES. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ IBU RULES. Kapitola 15.8.2.2
- ↑ IBU Event and Competition Rules [online]. Mezinárodní biatlonová unie [cit. 2015-03-21]. Kapitola 15.8.2.1. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-03-29. (anglicky)
- ↑ a b IBU Biathlon guide 2014/2015 [online]. IBU, 2022 [cit. 2023-01-09]. Kapitola 6.2 Prize Money IBU World Cup 2022/2023. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
- ↑ Smíšený závod dvojic
- ↑ Records Men | Real Biathlon [online]. RealBiathlon.com [cit. 2015-03-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 02-01-2016. Je zde použita šablona
{{Cite web}}označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ IBU EB Awards Total Score Crystal Globe 2013/2014 to Tora Berger and Kaisa Makarainen. International Biathlon Union - IBU [online]. 2021-12-21 [cit. 2021-12-22]. Dostupné online.
- ↑ Records Women | Real Biathlon [online]. RealBiathlon.com [cit. 2015-03-17]. Dostupné online. Je zde použita šablona
{{Cite web}}označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Světový pohár v biatlonu na Wikimedia Commons - (anglicky) Světový pohár v biatlonu – oficiální stránky
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Světový_pohár_v_biatlonu |
