Zavřená zadní zaokrouhlená samohláska

	Přední	Téměř přední	Střední	Téměř zadní	Zadní
Zavřená	i • y ɨ • ʉ ɯ • u ɪ • ʏ • ʊ e • ø ɘ • ɵ ɤ • o ə ɤ̞ • o̞ ɛ • œ ɜ • ɞ ʌ • ɔ æ ɐ a • ɶ ɑ • ɒ
Téměř zavřená
Polozavřená
Středová
Polootevřená
Téměř otevřená
Otevřená
Tam, kde se symboly objevují ve dvojicích, znak vpravo označuje zaokrouhlenou samohlásku.

Samohlásky (viz též IPA, Souhlásky)

Tato stránka obsahuje fonetické informace ve znacích IPA,
které se nemusí v některých prohlížečích zobrazovat správně

Tato hláska má dvě blízké verze, které se někdy nesnadno odlišují:

• zavřená zadní zaokrouhlená samohláska
• téměř zavřená polozadní zaokrouhlená samohláska

Zavřená zadní zaokrouhlená samohláska

Číslo IPA	308
Znak IPA	u
Znak SAMPA	u

Zavřená zadní zaokrouhlená samohláska je zvuk, který se vyskytuje v různých jazycích. V mezinárodní fonetické abecedě se označuje symbolem u, číselné označení IPA je 308. Ekvivalentním symbolem v SAMPA je u (malé "u").

V češtině se tato hláska zaznamenává písmenem U, u.

V češtině se vyskytuje především v dlouhé verzi „u“. Délka samohlásky [uː] se vyznačuje čárkou nad písmenem Ú, ú nebo kroužkem Ů, ů (zvuk je totožný). Rozlišení /ú/ a /ů/ je v pravopisu dáno historicky. Přitom „kroužkované“ /ů/ se vyvinulo z původního dlouhého /ó/ a pozdějšího /uo/.

Charakteristika

• Otevřenost: zavřená samohláska. Jazyk se nachází ve vysoké rovině, ústa jsou co nejméně otevřena tak, aby nevznikal šum.
• Zadní samohláska – jazyk se nachází v maximálně zadní poloze.
• Zaokrouhlenost: zaokrouhlená samohláska. Rty jsou při artikulaci zaokrouhleny.

Téměř zavřená středozadní zaokrouhlená samohláska

Číslo IPA	321
Znak IPA	ʊ
Znak SAMPA	U

Při krátké kvantitě samohlásek je tendence k jejich centralizované výslovnosti jako téměř zavřená polozadní zaokrouhlená samohláska (anglicky near-close near-back rounded vowel) což se v IPA označuje symbolem ʊ, číselné označení IPA je 321, ekvivalentním symbolem v SAMPA je U.

Uplatňuje se obecná tendence samohlásek z extrémních poloh „vokalického čtyřúhelníku“ při krátké výslovnosti se přesouvat blíž k centralizované výslovnosti (krátký čas na to, aby se mluvidla dostala do krajních poloh). V tomto případě je tedy samohláska více otevřená a jazyk se nachází více vpředu. Takto se vyslovuje vždy neslabičná verze v dvojhláskách au a ou.

Pokud se ale běžné krátké, ale slabičné, slabikotvorné „u“ vyslovuje pečlivě, zachovává zavřenou zadní charakteristiku 'u.

Charakteristika

• Otevřenost: téměř zavřená samohláska. Jazyk se nachází ve vysoké rovině, ústa jsou lehce otevřená.
• Středozadní samohláska – jazyk se nachází mezi střední a zadní polohou.
• Zaokrouhlenost: zaokrouhlená samohláska. Rty jsou při artikulaci jen mírně zaokrouhleny (přivřeny a zúženy).

V češtině se tato hláska také zaznamenává písmenem U, u, vždy krátkým, bez diakritiky. Neslabičné [ʊ̯] se vyskytuje v dvojhláskách /au, eu, ou / [aʊ̯, eʊ̯, oʊ̯], přičemž /ou/ se vyskytuje ve slovech domácích, zatímco /au, eu/ pouze v citoslovcích a slovech cizího původu.

Česko-moravské odlišnosti

Na Moravě je tendence tuto hlásku vyslovovat více zavřeně, v Čechách, zejména v Praze, je naopak tendence k otevřenější výslovnosti.

Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.