| Tři Grácie | |
|---|---|
.jpg) | |
| Základní informace | |
| Sloh | klasicistní architektura |
| Poloha | |
| Adresa | Charvátská Nová Ves, Česko Česko |
| Ulice | Lednická |
| Souřadnice | 48°46′29,28″ s. š., 16°47′48,48″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 20010/7-1281 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tři Grácie (také Chrám Tří Grácií) je kryté sloupořadí v Lednicko-valtickém areálu, před kterým stojí sousoší, pro které se vžil název Tři Grácie. Letohrádek z první čtvrtiny 19. století stojí v katastrálním území Charvátská Nová Ves na jižním břehu Prostředního rybníka. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]
Historie
Letohrádek byl vybudován za vlády knížete Jana I. z Lichtenštejna v letech 1824–1825. Neoklasicistní stavba, která v sobě slučovala funkci obydlí personálu s letohrádkem, je dílem Josepha Franze Engela (kolem 1776–1827). Sousoší před kolonádou z roku 1799 je dílem sochaře Johanna Martina Fischera (1740–1820) a původně bylo umístěno v zámeckých zahradách v Lednici. Autorem sochařské výzdoby v kolonádě je Josef Klieber (1773–1850).[2]
Počátkem 21. století byla provedena celková rekonstrukce objektu.[1]
Popis
Chrámek Tří grácií tvoří podkovovitá kolonáda dvanácti jónskými sloupy, kterou uzavírají dvě průčelí, tvořená dvěma symetrickými arkádami s dórskými hlavicemi, k nimž vede pět schodištních stupňů. V zadní stěně ochozu je v pravoúhlých výklencích umístěno deset alegorických soch klasického umění a věd.[1][3] K zadní stěně je z jižní strany přistavěna obdélná budova se třemi okny (jedno francouzské a dvě obdélná). Před ní je předsazena trojdílná arkáda, tvořená toskánskými sloupy, vysazená na soklu, opatřeném šesti schodištními stupni, který tvoří loggii. Francouzským oknem se vchází do místnosti s mozaikovou kamennou podlahou a iluzivní výmalbou.[1]
Ze společenského sálu je možné pozorovat Rybniční zámeček na protějším břehu rybníka a sousoší Tří Grácií před kolonádou.[2] Nejde však o tři řecké bohyně (Athénu, Artemis a Afroditu), jak je někdy mylně uváděno, ale o Charitky – bohyně krásy a půvabu. První drží helmu bohyně války, moudrosti i řemesel Minervy, druhá křídlo Merkura, boha obchodu a obchodních styků, třetí myrtu, symbol reka Persea.[4]
Galerie
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-08-01]. Identifikátor záznamu 130808 : Letohrádek Chrámek Tří Grácií. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b ZATLOUKAL, Pavel. Příběhy z dlouhého století-Architektura let 1750-1918 na Moravě a ve Slezsku. Olomouc: Muzeum umění + NPÚ Brno, 2002. ISBN 80-85227-49-5. S. 117.
- ↑ Stránky lednicko-valtického areálu. www.lednicko-valticky-areal.cz [online]. [cit. 2012-07-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-07-01.
- ↑ Na zámky a kaple vydělaly Lichtenštejnům pašované ovce, zjistil badatel
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tři Grácie na Wikimedia Commons
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Tři_Grácie_(Lednicko-valtický_areál) |
